Žebříček univerzit: České školy propadly v počtu úspěšných bakalářských studií

25. 8. 2019 | Stojí za přečtení

České VŠ jsou podprůměrnéU-Multirank je žebříček univerzit z celého světa, jenž školy boduje podle jednotlivých oborů. Letos na žebříčku z celkového počtu 1600 vysokých škol figuruje 18 českých univerzit. Daří se jim v oblasti mezinárodní spolupráce, v mezinárodním srovnání však pokulhávají ve spolupráci se soukromým sektorem a v přenášení teoretických znalostí do praxe. Dalším problémem, se kterým se tuzemské školy potýkají, je pak vysoké procento nedokončených bakalářských studií.

Z tuzemských škol obdržela ve svém oboru nejvyšší známky Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, na druhém místě skončily Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Západočeská univerzita v Plzni.

V celosvětovém srovnání si české univerzity nejlépe vedou v podílu oborů vyučovaných v cizím jazyce, procentu zahraničních studentů a možnostech žáků vyjet studovat do zahraničí. Většina hodnocených univerzit v Česku v této kategorii obdržela nadprůměrnou známku.

Dobře jsou na tom české univerzity i co se týče počtu vědeckých publikací. Mnoho jich vzniká v regionální nebo mezinárodní spolupráci s partnerskými institucemi, za což byly české školy taktéž hodnoceny kladně. Bohužel jen minimum českých publikací patří mezi 10 procent nejcitovanějších studií v daném oboru, což znamená, že české poznatky nejsou využívány v dalších vědeckých pracích.

Dalším nedostatkem českých škol je dle srovnání nízké procento studentů, kteří dokončí své bakalářské studium (cca 40 procent). Více než polovina studentů svůj obor dostuduje jen na dvou z osmnácti hodnocených škol – Mendelově univerzitě v Brně a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Naopak nejméně studentů získá bakalářský titul na Vysoké škole chemicko-technické v Praze, kde dostuduje pouze 30 procent.

Vůbec největší problém českých univerzit však žebříček vidí v přenosu znalostí do praxe a ve spolupráci se soukromým sektorem. To se projevuje především v nízkém počtu získaných patentů a nedostatečným financováním výzkumu ze soukromého sektoru. Ve srovnání s ostatními světovými univerzitami se nadprůměrný počet patentů podařilo získat jen pražskému ČVUT a olomoucké Univerzitě Palackého.

Tento problém se bude snažit odstranit nedávno vzniklá Asociace výzkumných univerzit ČR, která si dává za cíl zlepšit postavení českých univerzit v mezinárodním měřítku a usnadnit přenos výsledků výzkumu do praktického života. Asociaci tvoří Univerzita Karlova, Masarykova Univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technická v Praze.

„Vznik asociace je výsledkem dlouhé debaty, kterou s kolegy vedeme na téma vědní a vysokoškolské politiky. Je nám společné jisté znepokojení, jak se nivelizační tendence projevují v oblasti financování vědy a výuky na vysokých školách. Rádi bychom, aby naše společenství přispělo k diskuzi o tom, jak by univerzity v Česku mohly soutěžit s univerzitami, které jsou v nejvyšší lize,“ uvedl ke vzniku asociace bývalý rektor Masarykovy Univerzity Mikuláš Bek.

Rektoři univerzit si od asociace slibují, že dojde k lepšímu sdílení vědecké infrastruktury a zkušeností z výzkumných a vzdělávacích činností mezi školami. Zároveň doufají, že dojde i ke změně financování veřejných vysokých škol.

„Veřejné vysoké školy by měly být financovány na základě hodnocení vysoké kvality vědecké a pedagogické činnosti, který spočívá v jasném provázání finančních prostředků na mezinárodně uznávané indikátory kvality vědy a vzdělávání“, myslí si rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Kvůli specifickému oborovému hodnocení žebříčku U-Multirank se z výsledků nedá říct, která škola je nejlepší. U-Multirank hodnotí školy v pěti oblastech: učení, výzkum, přenos znalostí, mezinárodní orientace, regionální zaměření. Každá z nich má ještě několik podkategorií. Ne ke každé kategorii jsou ale u všech škol dostupná data.

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Zdroje: Aktuálně.cz, Vědaavýzkum.cz, U-Multirank

Další články k tématu

VELKÉ SROVNÁNÍ: Jak si vedou české univerzity ve světové konkurenci?

VELKÉ SROVNÁNÍ: Jak si vedou české univerzity ve světové konkurenci?

V průběhu roku jsme vám přinesli výsledky několika mezinárodních žebříčků, které podle různých kritérií hodnotí univerzity po celém světě. V některých si české vejšky polepšily, v jiných se naopak o několik příček propadly. Jaká je tedy skutečnost? Cross ranking srovnává ty nejznámější žebříčky – QS ranking, šanghajský Academic Ranking of World Universities (ARWU) a Times Higher Education …

číst více
České univerzity si v mezinárodním srovnání nepolepšily. Prestiž si získávají pouze jednotlivé obory

České univerzity si v mezinárodním srovnání nepolepšily. Prestiž si získávají pouze jednotlivé obory

České univerzity v nejnovějším žebříčku Quacquarelli Symonds – QS World University Rankings by Subjects – pro rok 2019 zůstávají na stejných příčkách jako loni. Některé z nich si dokonce o pár míst pohoršily. Úspěch naopak zaznamenaly některé obory, které se probojovaly do mezinárodní špičky. QS sestavuje žebříčky nejlepších světových univerzit v pěti oborových kategoriích. Každá z nich má letos …

číst více
České univerzity poskočily v mezinárodním žebříčku

České univerzity poskočily v mezinárodním žebříčku

Organizace Quacquarelli Symonds (QS) zveřejnila nový žebříček tisícovky nejprestižnějších vysokých škol a vědeckých institucí. Nejlépe z českých univerzit dopadla Univerzita Karlova, která se vrátila do 300 nejlepších škol. Výsledky opět potvrdily dominantní postavení americké Technického institutu v Massachusetts, ačkoli celkově si americké univerzity spíše pohoršily, z čehož těží nový vědecký hegemon – čínské univerzity. Univerzita Karlova si 291. příčkou …

číst více