Organizace terciárního vzdělávání – vysoké školy
26. 4. 2010 | Pro uchazeče na VŠ
Nastupuji na vysokou. Ale co vlastně ta vysoká škola je? Kdo stojí v jejím čele a je vůbec nějaký rozdíl mezi vysokou školou a univerzitou? Co je katedra a co institut? Ano, na první pohled se někomu může struktura terciárního vzdělávání zdát trochu složitá, ale na ten druhý zjistíte, že vše tu má svůj řád a hierarchii.
Vysoké školy
- poskytují spolu s vyššími odbornými školami a pomaturitním studiem na jazykových školách vzdělání třetího stupně (jde o tzv. terciární vzdělávání)
- mají právo udělovat akademické tituly
- lze je dělit na školy univerzitního a neuniverzitního typu
vysoké školy univerzitního typu:
- mohou ve svém názvu užívat označení „univerzita“, příp. z něho odvozené tvary slov, nesmějí však používat označení „vysoká škola“
- mohou zajišťovat všechny typy studijních programů (bakalářský, magisterský i doktorský) a v souvislosti s tím i vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
- mohou se členit na fakulty
vysoké školy neuniverzitního typu:
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
- ve svém názvu se smí označovat pouze jako „vysoká škola“ a z toho odvozenými tvary slov, nikdy však jako „univerzita“
- mohou zajišťovat bakalářské studijní programy, případně studijní programy magisterské, a v souvislosti s tím pak mohou provádět výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost
- nečlení se na fakulty
- české vysoké školy lze též dělit z hlediska jejich právní formy, a to na školy:
- veřejné (jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu)
- státní (jsou zřizovány zákonem, financovány ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, resp. Ministerstva vnitra; jsou pouze policejní a vojenské)
- soukromé (jsou zřizovány na základě státního souhlasu ministerstva, financovány z vlastních zdrojů, platí se školné)
- článek o srovnání soukromých a veřejných škol čtěte například zde
Struktura vysoké školy
- nejvyšším hodnostářem veřejné vysoké školy je rektor
- dalšími samosprávnými akademickými orgány jsou akademický senát, vědecká nebo umělecká rada (na neuniverzitní vysoké škole akademická rada) a disciplinární komise
- dalšími orgány jsou správní rada a kvestor
- akademický senát se v součinnosti s rektorem podílí na správě vysoké školy, a to na základě jim svěřených kompetencí a povinností vymezených zákonem (více viz § 9 a 10 zákona o vysokých školách)
- vysoká škola univerzitního typu se dělí na fakulty (podle oborového zaměření), jejichž nejvyšším zástupcem je děkan
- fakulty se mohou dále štěpit na katedry a ústavy
