Studovat v USA, pracovat v Japonsku? Pro Ivanu Plecháčovou žádný problém

23. 4. 2013 | Studium v zahraničí

Studentka architektury ČVUT Ivana Plecháčová vycestovala za studiem do Spojených států už na střední škole, roční pobyt si zopakovala též na vysoké. Rovnou z USA se přesunula do Japonska za prací. Jak sama říká: „Především je potřeba mít cíl a vizi.“

Přes jakou instituci sis sjednala studijní pobyt ve Spojených státech a proč sis vybrala Union College?

Pro studenty ČVUT existují standardně dvě možnosti, jak vycestovat za studiem. Jednak je to všem dobře známý Erasmus, dále pak bilaterální dohody, které umožňují vyjet do zemí mimo Evropu. Mimoevropské studijní pobyty řeší rektorát a vybírá studenty z celého ČVUTu. Union College pro mne byla jasnou volbou. Přesto, že u nás není příliš známá, je to jedna z nejstarších a nejprestižnějších univerzit v USA.

Co bylo potřeba všechno splnit v rámci přijímacího řízení?

Přijímací řízení se skládalo ze dvou částí. Student musel nejprve napsat test z angličtiny, po kterém byl při dosažení určitého počtu bodů pozván na pohovor. Výsledek přijímacího řízení zohledňoval i studijní výsledky, eventuálně mimoškolní aktivity.

Kolik semestrů jsi strávila na Union College a jaký obor jsi studovala?

Na Unionu jsem strávila akademický rok, tedy podle amerického systému tři trimestry. Přesto, že mým oborem je architektura a urbanismus, na Unionu jsem se profilovala směrem k umění. Studovala jsem předměty, které na domovské univerzitě nenajdu ani v ekvivalentu.

Neměla jsi po návratu problém s uznáváním předmětů?

Uznávání předmětů bylo v mém případě specifické v tom, že jsem ze své fakulty byla první, kdo na Unionu studoval. Navíc díky rozdílnosti systému je běžné, že kredity získané v USA nepokryjí požadovaný počet kreditů za rok v Čechách. Tyto záležitosti bylo potřeba vyřešit ještě před odjezdem, po návratu tedy už nebyl žádný problém. Jsem vděčná oddělení zahraničních styků rektorátu a studijnímu oddělení své fakulty za otevřený a vstřícný přístup.

Jak probíhalo seznamování s univerzitou a ostatními studenty?

Union každoročně pořádá pro zahraniční studenty orientation week, který se koná týden před začátkem trimestru. Tato doba slouží k aklimatizaci studenta a jeho seznámení jak s kampusem, s organizačními záležitostmi, tak i s obecným fungováním školy.

Byla jsi začleněna do americké třídy nebo se jednalo o mezinárodní kolektiv studentů?

Někteří zahraniční studenti přijeli na Union pouze na trimestr, někteří na celé čtyři roky, všichni ale byli plynule včleněni mezi ostatní. Kantoři samozřejmě zohledňovali, že angličtina není náš mateřský jazyk, přesto jsme měli stejné povinnosti a následně i hodnocení, jako ostatní studenti. Žádné úlevy se neuplatňovaly. Tato rovnost mi plně vyhovovala, navíc člověk věděl, že je-li jakýkoli problém nebo potíž, vše se dá vyřešit.

Obecně se říká, že američtí studenti jsou vedeni více k samostatnosti. Jaké máš zkušenosti s americkým školstvím a v čem je odlišné od českého?

Zkušenosti s americkým školstvím mám několikeré. Ve čtrnácti letech jsem rok studovala v San Diegu na škole pro cizince, kde jsem se poprvé setkala s tamním systémem. Už v té době jsem byla studentkou gymnázia, proto pro mě psát test z historie s otevřenou učebnicí bylo jaksi nestandardní.

Před odjezdem na Union jsem ve Phoenixu prodávala vzdělávací knihy pro žáky a studenty od elementary school až po přípravu na college. To mi umožnilo mluvit se spoustou rodičů i dětí, poznat jak to reálně chodí na jednotlivých úrovních vzdělávání. Američtí žáci a studenti jsou opravdu vedeni k větší samostatnosti, zároveň výuka je více praktická a názorná. Děti se už od elementary school věnují mnoha mimoškolním aktivitám a kroužkům. Oproti českým dětem mají málo volného času, prakticky na každou hodinu je nutná příprava. Tento koncept nalezneme ve všech úrovních amerického školství.

Jaká je finanční náročnost studia za oceánem, získala jsi stipendium nebo byla dokonce možnost během studia pracovat?

Studium na college je v USA obecně velmi nákladnou záležitostí. Studenti se často zadluží na dlouhé roky, není neobvyklé, že své dluhy splácejí, i když už dávno mají rodinu a děti. Já byla na výměnném pobytu, to znamená, že student z Unionu jel na ČVUT a já jela na Union. Možnost pracovat v kampusu byla, mnoho studentů jí využívalo.

Zbyl ti nějaký čas na cestování po Státech?

Času cestovat po USA bylo mnoho, především mezi trimestry – Winter break a Spring break – byly ideální dobou. Nejsem typický turista, cestuji cíleně především za architekturou. Skvělý byl například pobyt u známého v Bostonu.

V Japonsku s kolegy z práce

V Japonsku s kolegy z práce

Po návratu z USA sis našla internship v Japonsku. Co bylo tvým úkolem?

Ve skutečnosti jsem se do Japonska přesunula přímo z New Yorku. Napsala jsem poslední final exam a hned po něm jela na letiště. Pracovala jsem v architektonické kanceláři, kde jsem se podílela na běžné agendě. Od účasti na soutěžích po reálné projekty, od tahání čar, přes precizní fyzické modely až po postprodukci vizualizací pro klienta.

Jak se takové zaměstnání hledá?

Stejně jako každé jiné (úsměv). Především je potřeba mít cíl a vizi. Na základě toho napsat CV a cover letter. V případě architektury je nutné ještě portfolio prací, kde potencionální zaměstnavatel vidí vaši dosavadní práci, grafické vyjadřování a obecně přístup k věci. Platí, že čím více času do procesu tvorby CV, cover letteru a portfolia investujete, tím větší šanci máte.

Pro Evropana je japonština exotický jazyk, jak ses s ní vypořádala?

Jedna známá mi kdysi řekla, že japonština je jako matematický vzorec, naučíš se jej a pak jen dosazuješ za proměnné různá slova. Je to tak, japonština je logický jazyk s jasnými pravidly, stačí zůstat otevřený a přijímat věci tak, jak jsou. Výzvou jsou samozřejmě znaky, ale spousta věcí je pro malé děti a turisty napsána transkripcí do hiragany, kterou se člověk naučí velmi rychle.

Za svou úroveň japonštiny vděčím především skvělým kolegům z práce, od kterých jsem se učila každý den a také své učitelce Yoshida Sensei, která mi záležitosti osvětlovala po gramatické stránce.

Líbí se Vám naše stránky?


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Foto: domácí archiv

Další články k tématu

S Erasmem do nekonečné zimy

S Erasmem do nekonečné zimy

Studenti, kteří se rozhodnou vyzkoušet si studium v zahraničí a využít program Erasmus se většinou vydávají na jih. Do teplých krajin, za mořem, sluníčkem a plážemi. Proč se někteří z nich rozhodli vyrazit do Ruska za nekonečnou zimou?   Motivy studentů, kteří s Erasmem vyjeli právě do Ruska, jsou různé. Obvykle však na východ vyrážejí dobrodruzi, kteří se …

číst více
Jak vycestovat s Erasmem? Pomůže vám s ubytováním i financemi

Jak vycestovat s Erasmem? Pomůže vám s ubytováním i financemi

Když uděláte tenhle velký krok do neznáma a vyjedete studovat do zahraničí, nepochybně se vrátíte se s řadou cenných zkušeností a nových přátelství, v budoucnu vám to navíc může pomoci v kariéře. Kde ale začít a co všechno je třeba před odjezdem vyřídit? Na to jsme se ptali odborné referentky programu Erasmus+ Heleny Fuxové.   Jsem student VŠ …

číst více
Na Erasmu v Madridu: Ubytování si shánějte až na místě, radí studentka

Na Erasmu v Madridu: Ubytování si shánějte až na místě, radí studentka

Markéta Rizikyová (23) strávila letní semestr na jedné z top univerzit ve Španělsku. Na několik měsíců opustila svou domovskou Fakultu sociálních věd a češtinu vyměnila za španělštinu a angličtinu. Jaké jsou největší rozdíly mezi studiem žurnalistiky v Praze a v Madridu a co lze zaplatit ze stipendia?  To všechno jsme se rozhodli od Markéty vyzvědět.   Proč ses …

číst více