Sebevražda i spor s Masarykem. Kdo byli rektoři Univerzity Karlovy?

22. 11. 2021 | Stojí za přečtení

historie Karlovy univerzityUniverzita Karlova bude mít od roku 2022 novou rektorku. Poprvé v historii to bude žena – lékařka Milena Králíčková. Kdo to ale takový rektor vůbec je, kdo ho volí a jaká je historie této funkce na nejstarší české univerzitě?

Rektor stojí v čele univerzity a zastupuje ji navenek. Je jedním ze samostatných správních akademických orgánů univerzity společně s akademickým senátem, vědeckou (popř. akademickou či uměleckou) radou, disciplinární komisí a, pokud je na škole zřízena, i radou pro vnitřní hodnocení. Rektor má pravomoc zastupovat a rozhodovat ve věcech týkajících se univerzity, které nespadají pod jiné orgány. Jeho moc ale rozhodně není neomezená. Velkou část jeho rozhodnutí a návrhů – například rozpočet univerzity – musí schválit akademický senát volený studenty i dalšími členy univerzity. A akademický senát také rektora volí – vždy na čtyřleté volební období s tím, že každý kandidát může být zvolen jen dvakrát po sobě.

Trocha historie

Univerzita Karlova byla oficiálně založena roku 1348. O 12 let později rozhodl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, že pozice rektora bude pravidelně obměňována. Jeden čas tak měla univerzita nového šéfa dokonce každého půl roku. I tak to ale pro školu nemuselo znamenat žádnou zásadní změnu, každý totiž mohl na funkci kandidovat kolikrát chtěl. Dříve byla účast na volbě povinná, kdo se nedostavil, mohl dostat i pokutu.

Rektoři, které čekala poprava

S naší nejstarší univerzitou je neodmyslitelně spjatý mistr Jan Hus. Nejprve působil jako děkan artistické fakulty a na škole také učil. Rektorem se stal roku 1409 poté, co panovník Václav IV. daroval mistrům na univerzitě Dekret kutnohorský. Ten omezil hlasovací práva německých mistrů, kteří na protest opustili Prahu. O pět let později byl Hus upálen v Kostnici, kde měl před císařem obhájit své učení.

Lékař a politik Ján Jesenský byl zprvu rektorem na své alma mater v německém Wittenburgu. Do Prahy poprvé přijel za účelem předvedení první veřejné pitvy, provozoval pak zde i lékařskou praxi. Po smrti manželky se stal rektorem na kališnické části univerzity, to bylo v letech 1617-1620. Jesenský byl popraven společně s dalšími 26 českými pány na Staroměstském náměstí.

Sebevražedný protest

Jan Campanus Vodňanský je znám především jako skladatel a humanistický spisovatel. Poprvé se stal rektorem kališnické části univerzity již v roce 1612, kdy funkci převzal po náhle smrti matematika a astronoma Martina Bacháčka z Nouměřic. Do čela univerzity znovu usedl v roce 1621, tentokrát už po řádných volbách. Ač přesvědčením kališník, po bitvě na Bílé hoře konvertoval ke katolictví. Během svého působení na univerzitě bojoval proti jejímu spojení s jezuitskou kolejí. To se ale nakonec stalo a mistr Campanus spáchal sebevraždu.

Vznik Národní knihovny

Knihovník a filozof Karel Rafael Ungar se stal nejprve premonstrátským knězem ve Strahovském klášteře. Zde kázal a staral se o místní knihovnu. Svá studia zakončil doktorátem z teologické fakulty a ve funkci rektora pak působil v roce 1709. Ročním funkčním období ale jeho zásluhy o rozvoj univerzity nekončí. Ještě dalších 20 let totiž vedl univerzitní knihovnu. Ta se za jeho působení rozrostla mimo jiné o knihy a spisy z klášterů zrušených panovníkem Josefem II., nebo o ty sesbírané po venkově, které by jinak byly demonstrativně spáleny jako zakázané. Začal také systematicky sbírat česky psané svazky, které položily základy Národní knihovny. Dodnes se například používají Ungarem zavedené signatury.

Odhalení falzifikátů a spor s TGM

V roce 1882 se univerzita Karlova rozdělila na českou a německou část, přičemž každá měla svého rektora. Jedním z rektorů české části byl Jan Gebauer, bohemista, který se zabýval historickým vývojem češtiny. Po důkladné filologické analýze zjistil, že Zelenohorský a Královedvorský rukopis jsou falzifikáty. V té době to způsobilo obrovský poprask. V českých zemích totiž probíhalo Národní obrození, a právě tyto dva rukopisy pocházející údajně z devátého až 14. století měly přispět ke zvýšení sebevědomí českého národa. Nepravost definitivně potvrdil následně i další rektor české části univerzity, historik Jaroslav Goll. Tento badatel byl i výborný pedagog, který své dokázal budoucí generace nadchnout pro historii. Jedním z jeho studentů byla mimo jiné i další budoucí vůdčí osobnost univerzity – Josef Pekař, který je známý svým sporem o smyslu českých dějin s Tomášem G. Masarykem.

Tajemství starého Orientu

Jazykovědec Bedřich Hrozný rozluštil písmo Chetitů, jejichž říše se rozkládala na území Malé Asie před třemi až čtyřmi tisíci let. Dokázal však nejen určit význam jednotlivých jazykových symbolů, ale odhalil i jejich příbuznost s dalšími indoevropskými jazyky a sestavil dokonce gramatiku celého jazyka. Na pražské filozofické fakultě si Hrozný po první světové válce otevřel seminář pro klínopisné bádání a dějiny starého Orientu a položil tím základy dnešním ústavům Blízkého Východu a srovnávací jazykovědy.  Rektorem byl během válečných let 1939 až 1940.

Zdroje: Akademický bulletin Akademie věd, Aktuálně.cz, Crc.muni.cz, Cuni.cz, Český rozhlas, Katalog Národní knihovny, Muzeum Vodňany, national-geographic.cz

Další články k tématu

Sametová procházka Prahou: Potkali jsme temný průvod a slavili svobodu

Sametová procházka Prahou: Potkali jsme temný průvod a slavili svobodu

Jako každý rok jsme vyzbrojeni termoskami a čepicemi započali naši odpolední „pouť svobody“ na Albertově (ten loňský koronavirový on-line odmítám počítat). Tentokrát do povinné výbavy patřila i rouška, kterou jsme si nasazovali, jakmile jsme dorazili na místa, kde byly davy – tedy zejména na pietních místech, kam lidé pokládají svíčky a květiny. Albertov My jsme …

číst více
Přepište učebnice dějepisu: Nejstarším písmem Slovanů není hlaholice ale starogermánské runy

Přepište učebnice dějepisu: Nejstarším písmem Slovanů není hlaholice ale starogermánské runy

Až dosud považovali historici za nejstarší doložené písmo Slovanů hlaholici, kterou na Velkou Moravu přinesli věrozvěstové Cyril a Metoděj. Archeologové z brněnské Masarykovy univerzity ale nyní objevili zvířecí kost popsanou starogermánskými runami. Poblíž nálezu kosti vykopali také keramické předměty ve stylu pražské kultury, která je spojována právě Slovany. Objev archeologů tedy dokládá, že ještě před hlaholicí …

číst více