Jak zvládnout efektivní učení

17. 1. 2013 | Rady maturantům

Jen šťastlivci mohou tvrdit, že učení je pro ně zábava. Ti ostatní ho většinou berou jako nutné zlo a hledají kličky a metody, jak si čas strávený nad knihami a zápisky co nejvíce zkrátit, ale zároveň se toho naučit co nejvíc. Dokonalý návod, jak na to, neexistuje; existují ale aspoň rady, jak se efektivnímu učení co nejvíc přiblížit.

Správné učení začíná úklidem!

Říkáte si, jak spolu souvisí úklid a učení? Překvapivě hodně úzce: čím méně věcí a nepořádku vás bude při učení rozptylovat, tím lépe. Není tím samozřejmě míněno udělat si z pokoje holobyt naplněný výhradně studijními materiály. Stačí jen uklidit věci, které jsou vám blízké, ale které určitě nebudete chvíli potřebovat – od herních konzolí přes lifestylové časopisy až po fotky z dovolené. Také setřete prach a zalijte kytky – tyto činnosti také bývají mezi studujícími oblíbenou výmluvou, proč si zrovna nemohou sednout k učení. Navíc mírná fyzická zátěž na úvod té psychické nikdy neuškodí. Nyní zbývá jen řádně vyvětrat (přísun kyslíku má dokázaný biologický vliv na mentální činnosti člověka) a hurá na to!

Kde se učit

Každý samozřejmě pro své samostudium preferuje jiná místa i polohy. Nutno však podotknout, že ta vleže na pohodlném kanapi nebo v posteli není pro učení ideální, neboť přímo svádí k spánku. U stolu se sice dá usnout také, ale už ne s takovým komfortem. Svému učebnímu programu byste navíc měli dopřát kvalitní židli a hlavně dostatek světla. Mnohým studentům také pomáhá přítomnost jiných, „stejně trpících“ lidí. Často proto vyhledávají studovny v knihovnách nebo přímo ve škole, kde navíc mají po ruce spoustu dalších studijních materiálů.

Práce s časem

Ať chceme nebo ne, každý den má pouhých 24 hodin. Připočteme-li čas strávený spánkem (který je neméně důležitý – povíme si dále), jídlem a odpočinkem (rovněž důležité položky) a další povinnosti, kterým se nemůžeme vyhnout (tedy OPRAVDU nemůžeme), čas na učení je hned značně omezen. V ideálním případě je dobré si na studium vyčlenit přibližně stejný čas v rámci každého dne k dosažení pravidelnosti. Tomu je nutné uzpůsobit i další program. Dobrou pomůckou může být v tomto ohledu obyčejný diář – samostudium si sem poznamenáte jako důležitou položku s trváním „od-do“ stejně, jako byste si sem zapisovali návštěvu kina či sportovní trénink. Učit byste se měli nejlépe denně.

Učení si rozplánujte

V případě vidiny dlouhodobého učení (před zkouškami či maturitou) je dobré si každou etapu učení předem rozplánovat. Z celkového objemu látky si vyčleňte určitou část na konkrétní den. Snažte se nepodcenit ani nepřecenit vlastní síly, a pokud se vám nedaří nastavený plán dodržet, upravte jej. Zahrňte také rezervu pro případ nenadálých situací a naopak zcela vynechejte poslední den před zkouškou. Ten by měl být věnovaný odpočinku a přípravě věcí, které budete na zkoušce potřebovat – od oblečení a svačinu přes formality až po talismany pro štěstí.

S cukrem i bičem po ruce

Učení si můžete oživit metodou „cukr a bič“ – motivujte se, že po tom, co vstřebáte problematiku, která vás nebaví nebo vám tolik nejde, se vrhnete na to, co jste už při hodině sledovali s nadšením. Kombinovat můžete nejen náročnější látku s jednodušší a vám bližší, ale prolínat můžete i celé takto pro vás polarizované předměty. Náročnější látku zařaďte do učebního plánu hned několikrát a nenechávejte ji na poslední chvíli s tím, že si ji v den D o to lépe vybavíte.
Takový cukr i bič ale samozřejmě můžete využít i při plánování přestávek – za určité penzum naučených témat si budete moc dopřát trochu odpočinku.

Relax, spánek, přestávky

Tři příjemnější části učení, jež jsou dokonce nutnou podmínkou – dostatek spánku, relaxu a pauz. Jejich deficit totiž může efekt učení značně oslabit. Přestávky je dobré dělat mezi jednotlivými bloky učení, ideálně cca na 5 – 10 minut po každé půlhodině. Jiné zdroje uvádějí, že lze dělat tříminutovou přestávku už po 15 až 20 minutách učení a desetiminutovou pauzu po hodině. Každému však samozřejmě vyhovuje něco jiného. Přestávky můžete vyplnit jednoduchými aktivitami, které zcela neodvedou pozornost někam jinam – uvařením čaje, lehkou rozcvičkou, svačinou, vyvětráním místnosti, rychlou sprchou, chvilkou hrátek se psem…
Stejně tak je dobré najít si průběžně i na psychické nebo i fyzické uvolnění. To je ideální doba třeba pro aspoň krátké setkání s přáteli, zatelefonování rodině, malou procházku nebo projížďku na kole apod. Vybírejte však mezi takovými aktivitami, které nezaberou půl dne a příliš neunaví. Na příjemné věci bude po zkoušce ještě času dost.
Zapomínat nelze ani na zdravý spánek. Spát je důležité takovou dobu, po níž se člověk cítí odpočatý. Její šizení vede k tomu, že se člověk v dlouhodobějším horizontu nebude moci ideálně soustředit anebo začne usínat i během dne. Jenže spaním na knize se, jak známo, ještě nikdo ničemu nenaučil.
A konečně, ani během učení nelze zapomínat na jídlo. O tom, že i s jeho pomocí můžete posílit svou paměť i koncentraci, už jsme psali zde.

Výpisky, barvičky i hlasité učení – to vše může pomoct

Pokud jde o praktickou práci s textem a jeho samotné zapamatování, zde se zvyky a preference mohou u různých studentů lišit – to se řídí kromě dalších aspektů tím, zda je studující spíše tzv. vizuální, motorický nebo akustický typ.
Někdo tak má raději čistý a úhledný papír bez vpisků, podtrhávání a zvýrazňování, jinému poznámky z hodin hrají všemi barvami (vizuální typ). Někdo si rád opakuje látku pološeptem nebo rovnou nahlas anebo se učí v malé skupině spolužáků (akustický typ), jiný maluje grafy, nákresy či si tvoří paměťové mapy (motorický typ). Tématu paměťových map jsme se již dotkli v článku Jak si usnadnit učení? či Příliš mnoho textu? Pomoct může rychločtení. Jinou formou „pohybové“ práce s textem je vypisování nejdůležitějších bodů. Může se tak dít ve formě osnovy, zaznamenání jen nejdůležitějších slov, dat či frází a nebo se lze zaměřit jen na těžko zapamatovatelné body či výrazy. Při tom lze použít stejné postupy, jako byste si psali tahák – na jeho malý prostor se také vejde opravdu jen to nejdůležitější. Tahák pak samozřejmě nepoužívejte.

Efektivnímu učení může napomoci myšlenková mapa

Efektivnímu učení může napomoci myšlenková mapa

Určité vizuální úpravy studijních materiálů však mohou při studiu pomoci, ať už patříte k jakémukoli ze studijních typů – jednak nutí k zevrubnému vnímání textu (zvýrazňuje se opravdu jen to důležité), jednak trochu „zabaví“ a jednak mohou pomoci při zpětném vybavení textu (to je užitečné právě zejména pro lidi s vizuální, či chcete-li fotografickou pamětí). Velkou pomoc mohou také představovat tzv. mnemotechnické pomůcky, o nichž jsme blíže psali v tomto článku.

Jak číst

Při učení s přídavkem nervozity se často velmi záhy ukáže, že „jen číst“ zdaleka nestačí. Aby bylo ležení v knihách účelnější, doporučuje se využívat metody, které dávají učivu jeho plný význam – tedy význam látky určené k opravdovému naučení a nikoli jen přelétnutí očima. Jednou z nich je i metoda z takřka fantaskním názvem PQRST. Sestává z několikafázového čtení textu od jeho prvotního zběžného prohlédnutí a položení si otázek ohledně očekávání, jaké informace lze z textu získat, přes jeho přečtení a zopakování nabytých informací až po otestování sebe sama v tom, zda jsme přečtenému správně porozuměli. Tato metoda nachází uplatnění zejména tehdy, máte-li na učení více času nebo jen relativně málo látky k naučení, i když ideální by bylo uplatňovat ji kdykoli to jen lze.

„Biflování“ vs. učení

Základním principem výuky ve školách a následného osvojení si nabytých znalostí ze strany studenta je pochopení látky. Její pouhé mechanické memorování neboli „biflování“ však nepřináší mnoho užitku. Student je v tu chvíli závislý pouze a jen na tom, co si uchoval v paměti, která jak známo může při stresových situacích velmi snadno selhat. Daleko větší význam má tzv. logické učení, kdy si student dokáže dát věci do souvislostí, pochopit příčiny i následky jevů a umí si odvodit jejich význam. Logické učení je také velmi důležitou součástí motivace k samotnému aktu učení – člověk se díky němu naučí poznávat a chápat věci kolem sebe a uvědomit si jejich spojitosti. O to víc ho učení bude bavit a naplňovat.

Chce to systém

Ať už komu vyhovuje jakákoli metoda práce s textem, dobré je dodržovat ji po celou dobu učení. Začínat s novými typy zkratek či podtrhávání nebo se učit používat určitou barvu pro to a jinou pro ono teprve až když se blíží zkouška, není moc efektivní. Veškerá pozornost se pak bude soustředit na použití toho správného vyznačení textu více než na jeho vlastní obsah. Používejte tedy ty postupy, které jste zvyklí používat už takřka intuitivně.

Pověstná „matka moudrosti“

Že na prastarém pořekadlu „opakování je matka moudrosti“ přeci jen bude něco pravdy, dokládá i řada vědeckých studií. Lidský mozek je opravdu jen málokdy schopen si něco zapamatovat hned napoprvé a zároveň nadlouho. Spolu s nutností dané látce porozumět je proto důležité si ji třeba i několikrát „osvěžit“. I proto zařazujte jedno téma do svého učebního plánu i vícekrát.

Učení narychlo

Pokud by se vám i přes veškerou organizaci času i dávek učiva nepodařilo vše stihnout do požadovaného termínu, existují postupy, které dokáží učení aspoň trochu urychlit. S těmi je však dobré se podrobněji seznámit a také si je osvojit dříve, než je budete chtít opravdu naplno zužitkovat. Využít při tom můžete již zmíněné metody rychločtení či tzv. mind mappingu.

Zdroj foto: Stock.XCHNG, -lč-


Reklama: Pomocník při učení? Zkuste BrainActive pro zlepšení paměti a koncentrace.

Další články k tématu