Jaký je rozdíl mezi vysokou školou a univerzitou?

Ještě než se rozhodnete, na kterou školu si podáte přihlášku, je dobré si udělat přehled v jednotlivých pojmech. Jaký je tedy rozdíl mezi vysokou školou a univerzitou? A jak do toho všeho zapadají fakulty a katedry?

Jaký je rozdíl mezi vysokou školou a univerzitou?

V angličtině se střední škola běžně nazývá „high school“. Do češtiny bychom tento výraz mohli přeložit jako „vysoká/vyšší škola“. V zahraničí se vysoká škola zpravidla označuje jako „university“, česky univerzita. Zahraniční Universities nabízí zpravidla magisterské a doktorské programy.

Jejich předstupněm je College, která nabízí ekvivalent českých bakalářských programů. Universities bývají větší než Colleges a klade větší důraz na výzkum. Mají více studentů a širší nabídku studijních programů. Právě na anglických příkladech jde nejlépe demonstrovat rozdíl mezi českou univerzitou a vysokou školou.

České univerzity realizují vědecký výzkum případně uměleckou činnost. Otevírají doktorské programy, dostávají dotace z mezinárodních fondů. Vysoké školy jsou naopak zaměřené na výuku bakalářských programů a jen výjimečně nabízí i magisterské či inženýrské programy. Nemají povinnost otevírat doktorské programy ani se věnovat výzkumu. Nečlení se na fakulty a nesmí využívat označení univerzita.

Pokud byste v budoucnu rádi pracovali ve vědecké či akademické sféře, je lepší si zvolit jako svou alma mater právě univerzitu. V Česku jich najdete celou řadu. Patří mezi ně ty nejstarší a největší vzdělávací instituce, jako je Univerzita Karlova v Praze či Masarykova univerzita v Brně.

Pokud vám stačí vystudovat bakaláře a další studium vás neláká, zvolte vysokou školu. Během studia se rychleji připravíte na výkon zaměstnání ve vybraném oboru.

Co je to fakulta?

Univerzity bývají rozdělené na fakulty. Ale co je to fakulta a jak přesně funguje?

Fakulty se zaměřují na výzkum a studium konkrétní oblasti. Například lékařské fakulty se věnují – nepřekvapivě – oboru lékařství, filozofické fakulty se zaměřují na humanitní vědy, právnické fakulty učí studenty všem druhům práva… Fakulta tedy sdružuje příbuzné, související obory.

Jednotlivé fakulty se dále dělí na katedry. Filozofická fakulty bývají rozděleny na jazykové katedry, umělecky orientované katedry a další. Právě na katedrách tráví studenti univerzit nejvíc času. Vyučující na katedře se následně stanou vedoucími závěrečných prací. Vysoké školy fakulty nemají. Orientují se na jeden typ oborů, jako je například technika nebo medicína. Příkladem může být Vysoká škola technická a ekonomická České Budějovice.

Pokud si nejste jistí, zda je vámi vybraná instituce univerzita nebo vysoká škola, dobrým indikátorem je název. Vysoké školy zpravidla mají v názvu své zaměření (viz Vysoká škola logistiky). Univerzity naopak v názvu zaměření nemají. Existují ale i výjimky. Například České vysoké učení technické v Praze sice má v názvu zaměření, přesto jde o univerzitu, nikoliv vysokou školu.

Jaký je rozdíl mezi soukromou a veřejnou vysokou školou/univerzitou?

Na veřejných školách (univerzitách i vysokých školách) bývá studium zdarma a studenti nemusí platit školné. Poplatky se řeší jedině tehdy, pokud studujete obor v cizím jazyce (zpravidla v angličtině) anebo přesáhnete dobu určenou pro studium (čtyři roky pro bakaláře, tři roky pro magisterské studium).

Soukromé školy nezřizuje stát, nýbrž soukromý zřizovatel. Studenti proto vždy hradí školné. V závislosti na konkrétní škole se pohybuje v desítkách tisíc korun za akademický rok.

Zdroj: Základy práva vysokých škol