Jak Češi vnímají cizince? Předsudky některým nejsou cizí

2. 9. 2025 | Aktuality

Vysoce kvalifikovaní cizinci v Česku často narážejí na diskriminaci. Vyplývá to z výzkumu realizovaném na Katedře rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Češi podle závěrů výzkumu zohledňují především pracovní zkušenosti migrantů a jejich ekonomický přínos.

„Podle aktuálního výzkumu preferují Češi migranty, kteří jsou spíše mladší, ale zároveň mají dlouhou pracovní zkušenost – ideálně více než 11 let. Hlavní roli v rozhodování o tom, komu by mělo být prodlouženo vízum nebo povolen pobyt, hrají ekonomická kritéria – zaměstnanost a schopnost domluvit se česky,“ vyjmenovává Lucie Macková, hlavní řešitelka projektu.

Roli v postoji Čechů k migrantům hraje zejména to, odkud pochází. „Cizinci z Vietnamu a Filipín mají podle zjištění výrazně vyšší šanci na získání víz nebo jejich prodloužení než například Ukrajinci. Na opačném konci žebříčku se nacházejí migranti ze Sýrie a Egypta, jejichž šance jsou citelně nižší,“ dodala Macková.

Součástí průzkumu bylo kromě dotazníkového šetření mezi Čechy i 73 hloubkových rozhovorů s migranty žijícími v Česku. Každý z respondentů měl vysokoškolské vzdělání, ale pracovali v různých odvětvích. Bez ohledu na to, se většina z nich setkala s diskriminací například na úřadech, při hledání bydlení, lékaře nebo při kontaktu s lidmi na veřejnosti.

Podle Mackové je častou příčinou jazyková bariéra i tituly získané mimo Česko. „Zahraniční tituly vzbuzují nedůvěru a jazykové bariéry dále komplikují profesní integraci – obzvlášť v oborech, jako je zdravotnictví,“ vysvětlila Macková.

S problémy se proto potýkají i zahraniční odborníci nebo třeba doktorandi. Ty trápí nízké platy, nedostatek financování výzkumu či nejisté pracovní podmínky. Často tak po skončení studia vyrazí pracovat do zahraničí a během studia jsou nuceni si na živobytí vydělávat prací mimo obor třeba ve fast foodech.

Z průzkumu Univerzity Palackého také vyplynulo, že když lidé pravidelně přicházejí do kontaktu s cizinci, jsou otevřenější vůči myšlence migrace jako takové, ale nemá to dopad na to, koho jsou ochotní v Česka přijmout. Češi bez přímé zkušenosti s cizinci na migranty nekladou odlišné nároky než ti, kteří se s nimi přátelí anebo spolupracují.

Postoji Čechů k cizincům se věnovali i další průzkumy. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR například vyplynulo, že Češi nejvíce akceptují Slováky. Podle některých respondentů by ale Slováci měli v Česku mluvit česky, pokud zde chtějí žít a pracovat. Některým českým studentům například vadí vyučující přednášející na vysokých školách ve slovenštině. Na dalších příčkách se značným odstupem jsou Vietnamci a Poláci. Nejmenší sympatie chovají Češi vůči Rusům, Arabům či Romům. Průzkumu se zúčastnilo 1712 lidí.

Nejméně otevření jsou vůči cizincům ženy a lidé nad 55 let věku. Zato mladí lidé od 20 do 29 let jim vycházejí vstříc nejvíc. Čtvrtina Čechů pak věří, že přítomnost cizinců v zemi má za následek nárůst celkové nezaměstnanosti. Naopak 43 procent respondentů se domnívá, že cizinci příznivě ovlivňují rozvoj českého hospodářství.