Disidenti i komunisté. Kdo byli rektoři UK, díl druhý

13. 12. 2021 | Stojí za přečtení

rektoři UKVíte, že Karlovu univerzitu chvíli vedl úspěšný šachista nebo komeniolog (specialista na Jana Amose Komenského)? Ve druhém dílu našeho seriálu o rektorech UK si posvítíme na muže, kteří stáli v čele nejstarší české univerzity ve 20. a 21 století.

Dvojnásobný rektor

Šestkrát prvorepublikový ministr financí, guvernér Československé národní banky, profesor oboru národního hospodářství na Vysokém učením technickém v Brně. Je to málo? Než Karel Engliš stanul v čele nejstarší české univerzity, byl také vůbec první rektorem Masarykovy univerzity. V čele UK působil od roku 1947, komunistický převrat však jeho mandát přerušil. Englišovi byl zkrácen důchod, musel odejít do rodné Hrabyně a jeho knihy se nesměly půjčovat v knihovnách. Všechno se změnilo až po roce 1989. Dnes nesou Englišovo jméno hned dvě ocenění – jedno pro významné počiny v ekonomii, druhé pro nejúspěšnější absolventy společenskovědných oborů na UK.

Geniální šachista

V roce 1954 se rektorem stal 37letý Miroslav Katětov, dosavadní děkan nově vzniklé Matematicko-fyzikální fakulty UK. Tento syn legionáře a ruské občanky byl výborným matematikem. Jeho specializací byla obecná topologie (matematický obor, který zkoumá prostor s více než třemi dimenzemi) a spojení čísel a psychologie. V roce 1970 byl vyloučen z komunistické strany. I proto byl v listopadu 1989 jedním z řečníků (a vůbec jediným promlouvajícím profesorem) na Albertově. A perlička na závěr? Katětov byl geniální šachista.

Palachův zastánce

Pokud někdy zavítáte do Karolina, po pravé straně u hlavního vchodu si povšimněte nenápadné busty. Je to zpodobnění dalšího českého rektora – uznávaného neurologa Oldřicha Starého. Ten stál v čele univerzity během období pražského jara. Jakožto organizátor pohřbu Jana Palacha, se stal také symbolem tohoto významného období českých dějin. „Čin Jana Palacha byl činem čistého srdce a neobyčejné lásky k pravdě,“ nesla se Starého slova sálem při smutečním obřadu v Karolinu. Kvůli svým názorům nemohl již obhajovat funkci rektora.

První straník, druhý disident

Člen sněmovny i univerzitní funkcionář? Za normalizace se dá zvládnout vše! Důkazem je profesor a doktor práv Zdeněk Češka. V roce 1981 byl členem Ústředního výboru KSČ, ve Sněmovně lidu (obdoba dnešní poslanecké sněmovny) a zároveň rektorem univerzity. Zde mimochodem působil celých čtrnáct let. K tomu všemu zvládal Češka ještě obstarat pozici v prezidiu Československé akademie věd a místopředsedat Mezinárodní asociaci univerzit. Po revoluci rektorování vyměnil za advokátní praxi.

Po převratu se do čela univerzity dostal bývalý disident. Radim Palouš byl jako doktor filozofie v padesátých letech nucen dělat dělníka poté, co odsoudil proces s Miladou Horákovou. Později dostal zákaz vykonávat pedagogickou činnost. V době uvolnění režimu si ale stihl udělat docenturu v oboru filozofie výchovy (ano, Komenský mu nebyl cizí).

S obdobím normalizace se stal příkladovým disidentem. Pořádal bytové semináře, podepsal Chartu 77 a vydával samizdat. A co se mu podle jeho slov ve funkci rektora povedlo? „Tak třeba podařilo se mně získat důvěryhodné spolupracovníky jak akademické, tak administrativní. To bylo velevýznamné. Dále jsem velký důraz kladl na restituci ideje univerzity, obhajoval jsem dobré jméno UK ve světě, zasazoval jsem se o rychlou modernizaci spojenou s počítačovými prostředky. Akademický senát, v němž každou fakultu zastupovali dva učitelé a dva studenti, jsem rozmnožil o čtyři zástupce rektorátu atd. A co se nepodařilo? Mnohé!“ uvedl v rozhovoru publikovaném ve sborníku Vysoké školy 1990-2005.

Zima přichází

„Mezi mé koníčky patří historické památky, hudba 18. a 19. století, procházky v přírodě, lyžování, golf a plavání. Koníčkem, při kterém relaxuji, je “aplikovaná chemie” – vaření a setkávání s přáteli,“ píše na svých stránkách odcházející rektor univerzity Tomáš Zima. Je vystudovaným lékařem, konkrétně biochemikem a nefrologem (doktor, který rozumí ledvinám). Do laboratoří ho to táhlo již během středoškolských studií, učil se zde stříhat chromozomy. Na středoškolských konferencích budil podle svých slov zájem názvem své práce „Chromozomální odchylky neplodných mužů a žen“.

Na první pohled je Zima pohodář, se kterým se ale pojí několik kontroverzí. Ještě před maturitou v roce 1984 vstoupil do KSČ a později byl i předsedou Socialistického svazu mládeže při Lékařské fakultě, vyplývá z encyklopedie chudých (Wikipedie). Zima sám uvedl, že byl členem KSČ pět let před rokem 1989, z čehož se dle svých slov poučil.

Když byl před třemi lety obviněn z plagiátorství profesor historie Martin Kovář, nechal rektor Zima vypracovat posudky, které měly prokázat Kovářovu bezúhonnost, lidem blízkým historikovi. Etická komise univerzity ale došla k opačnému závěru, a navíc poukázala na rektorův střet zájmů.

O rok později uzavřel Zima jménem univerzity partnerství se společností Home Credit. Vysloužil si kritiku od akademiků i studentů, kteří se obávali o nezávislost univerzitního prostředí. Z partnerství se zprostředkovatelem úvěrů nakonec sešlo.

V posledních dvou letech se Zima často objevoval v médiích v souvislosti s pandemií koronaviru. V minulosti například uvedl, že mladí lidé by se měli setkávat a promořit. Sám prodělal těžký covid a v nemocnici strávil několik týdnů.

Zdroje: cuni.cz, Encyklopedie Brna, natur.cuni.cz, pametnaroda.cz, tomaszima.cz , totalita.cz, vláda.cz

Další články k tématu

Podcast Pod čepicí prozradí vše důležité o Univerzitě Karlově

Zájemci o studium na Univerzitě Karlově by si neměli nechat ujít novou podcastovou sérii Pod čepicí UKa!. Série si klade za cíl zodpovědět všechny otázky středoškoláků o Univerzitě Karlově. Posluchači se tak například dozví, která lékařská fakulta je nejlepší či jak se naučit na vysoké škole efektivně učit. Podcast vznikl v rámci besed o studiu na […]

číst více

Univerzita Karlova zahájila akademický rok s novým logem

Nejstarší česká vysoká škola má nové logo. Univerzita Karlova ho představila minulý týden. Je složené z názvu univerzity a stylizované svatováclavské korunky. Dosud používaný znak v podobě pečetě dál zůstává, bude se ale používat pro formálnější účely. Vedle nového loga představila univerzita celkovou novou vizuální prezentaci, která vychází právě ze středověké pečetě. Cílem je mimo […]

číst více

Nový rektor Univerzity Hradec Králové: Čeká nás hodně práce

Univerzita Hradec Králové si zvolila nového rektora. Bude jím stávající děkan přírodovědecké fakulty Jan Kříž, který ve volbě porazil jediného protikandidáta, děkana fakulty informatiky a managementu Josefa Hynka. Funkce by se měl ujmout příští rok v červenci. Školu pak povede následující čtyři roky. „Chci být viditelným rektorem, pro kterého jsou studující rovnocenní partneři a kvalita výuky […]

číst více