Daně a studenti

Přestože se v politických kruzích v těchto dnech stále hlasitěji hovoří o daňové reformě či o zásadních změnách v systému mezd, jisté je, že pro tento rok se už nic v těchto oblastech nezmění.

Ať už si vyděláváte průběžně během roku, nebo se chystáte své pracovní úsilí koncentrovat především do nadcházejících prázdninových dnů, měli byste vědět, že s podpisem každé pracovní smlouvy jsou spjaty určité povinnosti – nebo přinejmenším znalosti. Pojďme si nyní stručně rozebrat jednotlivé typy zaměstnaneckých i příležitostných prací vykonávaných při studiu a zaměřme se hlavně na to, jak je to u nich s odvodem daní.

Dohoda o provedení práce (DPP)

Tento typ pracovního úvazku konaného mimo zaměstnanecký poměr je jedním z nejoblíbenějších jak ze strany zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. Žádná z obou stran z ní totiž neodvádí ani zdravotní, ani sociální pojištění, která obvykle čistý výdělek zaměstnance výrazně snižují.
Pro to, aby mohla být podepsána dohoda o provedení práce, je třeba splňovat následující podmínky:

• celková odpracovaná doba pro jednoho zaměstnavatele nesmí překročit hranici 150 hodin ročně
• od 1. ledna 2011 platí povinnost uzavírat DPP písemně (dosud bylo možné uzavřít ji jak písemně, tak ústně)
• dohoda se používá na příležitostné, nikoli dlouhodobé práce (například na předem stanovený pracovní úkol)

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

DPČ se svým charakterem již více blíží pracovnímu poměru – zejména proto, že už se z ní odvádí sociální a zdravotní pojištění, nebo pro jisté záruky, které student pracující na DPP nemá; to neplatí, vydělá-li brigádník méně než 2 000 Kč měsíčně.
Pro možnost uzavřít DPČ je nutno dodržet následující podmínky:

• smluvená pracovní doba nesmí přesáhnout polovinu státem stanovené maximální týdenní pracovní doby, tj. nelze na ni odpracovat průměrně více než 20 hod. týdně (tato doba se posuzuje v délce max. 52 týdnů)
• musí být podepsána písemně

Přesnou definici dohod konaných mimo pracovní poměr lze najít v § 74 a násl. zákoníku práce.

Výpočet daní u studentů

Výpočet daní z dohod konaných mimo pracovní poměr se dá rámcově shrnout do několika bodů:

Pokud student podepíše Prohlášení poplatníka k dani (dále jen Prohlášení; ze zákona jej nelze v jednom měsíci podepsat u více zaměstnavatelů zároveň):

• student může na konci roku v případě přeplatku na dani uplatnit jak nárok na slevu na dani na poplatníka, která pro rok 2011 činí 23 640 Kč (tedy 1 970 Kč měsíčně; tato sleva je určena pro všechny, tj. nejen pro studenty), tak i na slevu na studenta – ta je i pro rok 2011 stanovena na 4 020 Kč (tedy 335 Kč měsíčně)
• v praxi to znamená, že pokud student vydělá přibližně do 16 000 Kč měsíčně hrubého, neplatí žádnou daň a všechny přeplatky jsou mu vráceny

Pokud student nepodepíše Prohlášení (podepsal jej u jiného zaměstnavatele):

• z výdělku do 5 000 Kč se mu odečítá 15% srážková daň, z výdělku 5 001 Kč a více se strhává zálohová daň
• oproti předchozímu případu nemůže student uplatnit nárok na žádnou slevu na dani

Jak zažádat o vrácení daně

Výrazy jako „daňové přiznání“, „prohlášení poplatníka“ „finanční úřad“ či „záloha na daň“ vyvolávají u mnoha studentů když ne nervozitu, tak alespoň nejistotu. Při bližším pohledu však zjistíme, že nic není tak složité, jak se může zdát. A co víc, pokud se student správně a včas v těchto termínech zorientuje, může získat zpět peníze, s nimiž možná už ani nepočítal. Není to příjemné, když vám několik měsíců poté, co jste ukončili brigádu na účet přijde třeba i pár set navíc?

O vrácení daně se žádá na konci roku. Lze tak učinit dvěma způsoby:

a/ student může požádat (nejpozději však do 15. února) svého zaměstnavatele o tzv. roční zúčtování daně a díky tomu mu přeplatek na dani vrací on. Je k tomu třeba pouze vyplnit příslušný formulář ve mzdové účtárně a předložit potvrzení o studiu.
Pokud měl student během roku zaměstnavatelů víc a pracoval u nich postupně (tj. u všech mohl podepsat Prohlášení), požádá o zúčtování posledního z nich. Předložit mu však musí také potvrzení o výši příjmu od všech předchozích zaměstnavatelů.
Pokud student nemá povinnost podat daňové přiznání, je možné podepsat Prohlášení i zpětně, a to i pro částky s paušální sazbou daně. Musí tak ovšem učinit pouze současně se žádostí o roční zúčtování daně a nejpozději do 15. února. V případě, že zároveň musí podat daňové přiznání, o roční zúčtování daně nelze zaměstnavatele požádat a sražená daň už je konečná.

b/ student může požádat o vystavení Potvrzení o výši příjmů a podat si daňové přiznání na finančním úřadě sám. Lhůta pro jeho odevzdání je počínaje rokem 2011 do 1. dubna. V případě, že student vydělá více než 15 000 Kč za rok, je podání daňového přiznání přímo povinností, stejně tak, jako pokud měl ještě jiné příjmy než z brigády – například z podnikatelské činnosti, autorských honorářů (nad 7 000 Kč měsíčně), pronájmu atp. Příjmy, které jsou od daně osvobozeny (stipendia, dary, dávky sociální péče, darování krve, výživné atp.) a příjmy zdaněné srážkovou daní se do daňového přiznání neuvádějí.

Proč to všechno

Za každý kalendářní měsíc může být při výpočtu výdělku, z něhož se strhává zálohová daň, uplatněna pouze jedna dvanáctina roční slevy na poplatníka a tentýž podíl i ze slevy na studenta. Pokud však student zaplatil na daních více, bude mu na konci roku vrácen přeplatek, a to až do výše celkové roční slevy (která činí 23 640 Kč na poplatníka a již zmíněných 4 020 Kč na studenta). Pokud tedy student pracoval třeba jen jeden měsíc v roce, bude mu jako studentovi odečtena pouze sleva 335 Kč, ale v celkovém ročním zúčtování se při vypočítávání daní zohlední celá roční částka, ať už student pracoval jeden, nebo všech 12 měsíců.

A co podnikání?

Pokud student během studia podniká, je tato jeho činnost považována za vedlejší. Jako každý podnikatel, také student je povinen podat daňové přiznání za předchozí rok, uvést v něm všechny své příjmy (které lze snížit o paušální nebo prokazatelně vynaložené výdaje) a z nich následně zaplatit vypočtenou daň. Status studenta (mladšího 26 let, resp. 28 let v případě doktorského studia) mu však umožňuje si od této daně odečíst nejen slevu na poplatníka, ale také již zmíněnou slevu na studenta. Mimoto si ještě může – jako každý podnikatel – základ daně snížit ještě o tzv. odčitatelné položky, jejichž výčet nabízí §15 zákona o daních z příjmů.

Student pracující na pracovní poměr

Pokud student pracuje na hlavní pracovní poměr, vyplývají mu z něj stejné výhody i povinnosti jako všem ostatním zaměstnancům. Jediným, avšak jistě vítaným rozdílem je, že si studenti opět mohou odečíst slevu na studenta.

Více k placení daní viz zákon o daních z příjmů.

Článek o platbách sociálního a zdravotního pojištění z práce konané během studia si můžete přečíst zde.
Další užitečné návody a rady týkající se studentských peněz najdete v rubrice Student a finance.

Foto: Stock.XCHNG