Pracující studenti - kdy je nutné platit pojistné?

13. 4. 2011 | Studentský život

Přivyděláváte si během studia a nevíte, jaká jsou vaše práva a povinnosti vyplývající ze zákona? V úvodní části našeho seriálu na toto téma se podíváme na to, jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním.

Pokud je vám méně než 26 let a jste studentem prezenčního studia, pak obecně platí, že zdravotní pojištění za vás při splnění zákonných podmínek hradí stát. Jiné už je to u pojištění důchodového – od 1. ledna 2010 platí, že studium už samo o sobě nezakládá účast na důchodovém pojištění, jako tomu bylo před tímto datem. Studenti však mají možnost (nikoliv povinnost) zajistit si účast na pojištění jinak – pojistit se dobrovolně, začít podnikat nebo nastoupit do zaměstnání. Studentské práce také mohou mít podobu tzv. brigád, přesněji prací konaných mimo pracovní poměr.

Dohody o prácích konaných mimo pracovní poměr

  • Dohoda o provedení práce (DPP)

Sociální pojištění: Sociální pojištění se v případě práce na dohodu o provedení práce neplatí, a to ani v případě, že zaměstnanec pracující na DPP není student (nesmí se však jednat o jeho jediné zaměstnání).

Zdravotní pojištění: Ani zdravotní pojištění se v tomto případě neplatí.

  • Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Sociální pojištění: Sociální pojištění v případě práce na DPČ platí zaměstnavatel i zaměstnanec jen v případě, že měsíční mzda přesáhne 1999 Kč za měsíc, a to bez ohledu na to, zda je zaměstnanec studentem, či nikoli (totéž platí i při práci na hlavní pracovní poměr).

Zdravotní pojištění: Pro zdravotní pojištění platí stejný postup jako u pojištění sociálního, tj. při výdělku 2000 Kč a více jsou zaměstnanec i zaměstnavatel povinni zdravotní pojištění platit (i zde je tedy situace stejná jako u hlavního pracovního poměru).

Nevýhodou práce na DPP a DPČ je, že zaměstnanec nemá nárok na výhody spojené prací v pracovním poměru (například nárok na dovolenou – byť tato možnost je v případě DPČ upravena zákoníkem práce, na nemocenskou, odměna za práci ve svátek, případný příspěvek na stravování apod.). Tyto dohody jsou tak ideálním řešením spíše pro příležitostný přivýdělek, například o víkendech či prázdninách. Maximální počet hodin odpracovaných u jednoho zaměstnavatele na DPP nesmí překročit 150 hodin ročně, v případě práce na dohodu o pracovní činnosti nesmí rozsah práce překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tj. 20 hodin týdně. U druhé zmíněné smlouvy je výhodou, že může být uzavřena na dobu určitou i neurčitou, zaměstnanec má případně nárok na zotavenou v rámci DPČ a ukončena může být dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (neudává-li smlouva jiný způsob ukončení). Jednostranně ji pak lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo i bez jeho uvedení s 15denní výpovědní dobou.

Podnikající student

Sociální pojištění: Každý student, který podniká a zároveň příslušném pracovišti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) předloží potvrzení o studiu, je osobou vykonávající tzv. vedlejší výdělečnou činnost (je totiž pokládán za nezaopatřené dítě, kterým je v případě soustavné přípravy na budoucí povolání až do 26 let). Pokud v předešlém roce student nevydělal (tj. jeho daňový základ pro daň z příjmu nečinil) více než určitou stanovenou hranici a zároveň se nepřihlásí k placení sociálního pojištění dobrovolně (k tomu od roku 2011 ještě přistoupila podmínka, že si neplatí nemocenské pojištění), nemusí platit zálohy na sociální pojištění. Pro rok 2010 byla tato hranice výdělku stanovena na 56 901 Kč ročně s odečtením 4 742 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána. Pojištění se platí až ze skutečně dosaženého zisku (vypočítává se v Přehledu příjmů, který se na příslušné ČSSZ podává do konce dubna). Vydělá-li student v předešlém roce více než výše uvedenou hranici, platí se od dubna 2011 záloha minimálně 723 Kč měsíčně.

Zdravotní pojištění: Zdravotní pojištění se v případě vedlejší činnosti (tj. student splňuje podmínku, že své zdravotní pojišťovně předloží potvrzení o studiu) hradí ze skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů. V prvním roce podnikání tedy není povinen odvádět zálohy. Pojistné se následně vypočítává za celý kalendářní rok a po podání Přehledu se zaplatí doplatek pojistného, případně se stanoví zálohy pro další rok.

Příslušná legislativa

  • Definice dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 74 – § 77
  • Zdravotní pojištění: Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
  • Sociální pojištění: zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociálním zabezpečení; tisková zpráva o změnách v platbách důchodového pojištění na stránkách ČSSZ
  • Vymezení podnikatelské činnosti: zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

V dalším díle se podíváme na to, jak je to se studentskými účty.

Foto: -lč-