Asijská studia zajímají stále více lidí

„Zájem o asijská studia na Univerzitě Palackého v Olomouci je značný. Vloni se na čínštinu hlásilo téměř 200 lidí, předloni na japonštinu ještě asi o 50 uchazečů více,“ říká vedoucí katedry David Uher, PhD.

Poměrně málo známým faktem je skutečnost, že sinologie v Olomouci byla prvními čínskými studii zřízenými při univerzitě v naší zemi. Na začátku padesátých let byl však obor přesunut do Prahy. V roce 1991 byly z podnětu tehdejšího rektora profesora Josefa Jařaba zahájeny přípravy ke znovuzřízení oboru čínská filologie a k zavedení oboru japonská filologie. Dnes výuku na katedře zajišťují nejen čeští lektoři, ale i lektoři ze zahraničí. „V současné době disponujeme dvěmi lektory japonského jazyka, jedním lektorem čínštiny, lektorem korejštiny a lektorem thajštiny,“ uvádí Uher.

Obor čínská filologie je organizován jako denní odborné tříleté bakalářské dvouoborové studium. Je určen absolventům středních škol s maturitou a je rozdělen do dvou studijních bloků. V nich se studenti postupně seznámí se základy čínského jazyka. Frekventant by měl v co největším kvalitativním i kvantitativním rozsahu zvládnout čínský jazyk zejména po stránce praktické, přičemž důraz je především kladen na jeho mluvenou složku. V pátém semestru začíná výuka disciplín překladatelského směru. Studium počítá i s alternativou dvouletého magisterského navazujícího studia.

Japonská filologie je taktéž tříleté bakalářské dvouoborové studium, na které navazuje magisterský stupeň. První blok studia je zaměřen především na zvládnutí základů japonského jazyka. Kromě jazykových hodin, na které je kladen mimořádný důraz, se realizují i předměty Úvod do studia jazyka, Úvod do japonského jazyka a literatury a Úvod do hospodářského zeměpisu a dějin Japonska. Ve druhém bloku se k předmětům zaměřeným na praktické zvládnutí jazyka přidává Teorie gramatiky a dále předměty týkající se historie, literatury a kultury Japonska.

U uchazečů o studium japonské a čínské filologie se nevyžaduje předběžná znalost japonštiny a čínštiny. Je však potřeba ovládat angličtinu. „Velký problém máme s učebnicemi a slovníky, málokteré materiály jsou totiž japonsko-české. Angličtina je pro nás tedy velmi důležitá,“ říká jeden ze studentů japonologie.

A jaké je uplatnění studentů těchto oborů? „Studenti, kteří projeví opravdový zájem, se většinou uplatňují v Praze u obchodních firem, čínských i českých, průvodcují, studují PGS, vstupují do státních služeb atd. Není ani málo těch, kteří odjíždějí za zaměstnáním do zahraničí (hlavně ČLR),“ odpovídá na mou otázku pan Uher.

„Japonština a čínština jsou krásné jazyky, ale jejich studium je dosti obtížné. Člověk, který je jde studovat jen s vidinou velkého výdělku, či jen proto, aby si udělal nějakou vysokou školu, a je mu jedno jakou, to bude jen těžko zvládat. Nejdůležitější při studiu těchto jazyků je vůle a hlavně chuť tento jazyk studovat,“ shodují se snad všichni studenti. „Já jsem se pro studium japonštiny rozhodl už v sedmé třídě na základní škole a tak si za tím jdu,“ říká jeden z nich.