Večerní školy jako cesta k maturitě i na vysokou

3. 3. 2010 | Studium po třicítce

Jestli si vždycky, když se řekne „večerní škola“, představíte partičku prošedivělých spolužáků s imaginárním Hliníkem z Humpolce v čele, kteří se urputně snaží dohnat své znalosti ve školních lavicích, pak jste velmi blízko tomu, co tento typ studia představuje. Není to ale zdaleka vše.

Co je večerní škola

Večerní škola nemusí být, jak by se mnohým po zhlédnutí filmu Marečku, podejte mi pero! mohlo zdát, určena jen pro „starší a pokročilé“, ale otevřena je samozřejmě i lidem mnohem mladším. Pojem večerní škola či večerní studium je však do jisté míry trochu vágní. Může se pod ním totiž skrývat jakékoli večerní studium vedoucí k získání státem uznaného osvědčení (nejčastěji maturity nebo výučního listu), stejně jako něco, co bychom jednoduše mohli nazvat klasickým vzdělávacím či přípravným kurzem, který se koná ve večerních hodinách.

Cesta k vyučení i k maturitě

Večerní studium předně představuje vhodný způsob, jak získat maturitu či vyučení a zároveň u toho moci pracovat. Pokud už má student výuční list, stačí, když absolvuje tzv. nástavbové studium. Jeho večerní forma bývá většinou o rok delší než klasické studium denní, tj. trvá obyvkle tři roky. Pokud se k večernímu studiu středoškolského oboru (ať už s maturitou, či bez) hlásíte ze základní školy, počítejte se čtyřmi, ale častěji až s pěti lety studia. Večerní studium poskytují spíše střední odborné školy a učiliště, ale zajišťují jej také některá gymnázia. Takových je však jen poskrovnu.

Večerní studium a jeho náročnost

Náročnost večerního způsobu studia je celkem nasnadě: i když se výuka koná jen několikrát do týdne, schopnost soustředit se a plnit povinnosti, jež vyžaduje každé plnohodnotné studium, klesá s přibývající denní dobou, únavou po pracovní směně, ale i s věkem studenta. Velkou roli totiž hraje i to, jak dlouhá doba uplynula od posledního studia, nebo jak moc je člověk schopný spojit studium s harmonogramem pracovního a nezřídka už i rodinného života. Výuka probíhá většinou tři dny v týdnu v odpoledních až večerních hodinách, dohromady tedy asi 10 až 18 hodin týdně (závisí vždy na typu školy a aktuálním rozvrhu). K tomu je však nutné vždy připočíst i nějakou tu domácí přípravu na další lekce a také učení na průběžné či závěrečné testy.

Večerní školy: příprava ke studiu i k povolání

Kromě „klasických“ večerních škol lze vybírat i z nabídky těch, které jsou koncipovány spíše jako kurzy. Tyto však nejsou akreditovány jako pevná součást českého školského systému, tj. po jejich absolvování nezískáte žádný oficiální diplom či osvědčení. Jinak si ale večerní školy pojímané v tomto smyslu slova zachovávají veškeré přednosti vzdělávacích kurzů – výuka se koná obvykle v malých skupinách, je úzce zaměřena na určitý obor vzdělávání či konkrétní činnosti, začínají někdy i několikrát do roka (bývají často jen jednosemestrální) a absolventi si obyvkle kromě potřebných znalostí a dovedností odnesou i certifikát o absolvování kurzu. Večerní školy nejčastěji organizují samy firmy, jejichž cílem je vzdělat své budoucí či stávající zaměstnance v takovém rozsahu, aby vyhovovali podmínkám, které daná profese vyžaduje. Pořádají je však i nejrůznější občanská sdružení či komerční vzdělávací instituty a agentury a nezřídka také samy školy. Ty poskytují zejména kurzy zaměřené na přípravu k maturitě, přijímacím zkouškám a nebo ke studiu na VŠ – jde tedy o jakousi večerní alternativu nultých ročníků nebo přípravných kurzů.

Pro koho jsou večerní školy určeny

Večerní školu může navštěvovat prakticky kdokoli, kdo si z nějakého důvodu potřebuje doplnit své vzdělání – třeba proto, že to vyžaduje jeho zaměstnavatel, nebo že si chce zvýšit kredit na trhu práce. Večerní forma studia je – podobně jako dálková – vhodná zejména pro ty, kdo při něm potřebují vydělávat. Najdou se však i tací, kdo chtějí za pomoci večerního vzdělávání jen plnohodnotně využít svůj volný čas. A právě od těchto individuálních motivací ke studiu se také odvíjí skladba „večerních“ studentů: jsou mezi nimi jak zaměstnanci či podnikatelé z různých oborů, tak i vysokoškolští studenti nebo ti, kdo se na vysokou školu teprve chtějí hlásit. Výjimkou ale nejsou třeba ani maminky na mateřské dovolené, ženy v domácnosti nebo i lidé v předdůchodovém, či dokonce v důchodovém věku.

Příklady škol

Jak už jsme uvedli, kromě středoškolských oborů, pořádaných v rámci středních škol a učilišť najdeme v nabídce večerních škol také ty, které připravují studenty k vysokoškolskému studiu konkrétních oborů. U nás lze najít například kurzy zaměřené na právo, architekturu, psychologii, obchodní management, public relations apod. Existují ale i kurzy „průřezové“, jejichž studenti mohou pocházet z různých oborů činnosti – takové jsou třeba školy pro personalisty a HR pracovníky nebo školy zaměřené na zvládnutí manažerských pozic. Obecně se však dá říct, že jejich nabídka není ve srovnání třeba s nultými ročníky a pomaturitním studiem tak široká. Další skupinou večerních škol jsou pak také jakési „hobby kurzy“ pro zaměstnané a studující, jako jsou například kurzy počítačové gramotnosti, fotografie či výtvarné výchovy, výuka jazyků a nebo „lahůdky“ v podobě kurzů smaltéřství či vaření.

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Kolik to stojí

Částka za večerní studijní obory zakončené maturitou nebo výučním listem se zejména na soukromých školách může vyšplhat až na několik desítek tisíc korun za celé studium. Tuto sumu však vyvažují mnohé výhody, které bývají se studiem na soukromých školách spojeny (nejčastěji to jsou studijní materiály zdarma, omezené množství studentů ve skupině, individuální přístup atp.). Také ceny ostatních typů kurzů, jak jsme je popsali výše, se často pohybují v tisícových položkách za semestr.

Další články k tématu