Studentky z Univerzity Karlovy zkoumají, jak děti prožívají příběhy

18. 1. 2022 | Aktuality

výzkum studentek UKStudentky Anežka Kuzmičová z Filozofické fakulty a Markéta Supa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zkoumají, jak děti prožívají příběhy.  Ve svém výzkumu mimo jiné sledují, zda mají děti raději fyzické knihy, audioknihy anebo sledování filmů a seriálů.

„My dospěláci často řekneme, že děti nečtou, ale nikdo neřeší, co by je tak na tom čtení mohlo zajímat. My se proto ptáme přímo dětí a chceme zjistit, jak čtení funguje v jejich životě; co jim dává a nedává a co jim přináší další formy příběhů. Zaměřujeme se na dětské prožívání komplexně – jak děti o příbězích přemýšlejí či zda si o tom pak chtějí povídat a sdílet prožitek,“ popisují studentky.

Dvojice badatelek za tímto účelem vytvořila čtyři kategorie, do kterých se děti řadí podle toho jak po fyzické i psychické stránce prožívají příběhy. „Spolu s Martinem Nekolou jsme identifikovali čtyři podoby vztahu dětí k příběhům, které jsme pracovně nazvali jako bedlivý, přisvojovací, tvořivý a druhotný,“ doplnila Markéta Supa.

Lidé podle výzkumnic jako správného čtenáře nejlépe vnímají děti, které mají k příběhům přisvojovací přístup. „Tyto děti preferují vlastní čtení před příběhy v jiných podobách. V četbě nacházejí prostor pro vlastní imaginaci, což jim například dívání se na film znemožňuje, neboť jim předkládá konkrétní podobu příběhu, která může být jiná než ta jejich,“ vysvětlila Supa.

V případě druhotného vztahu pak děti čtou nikoliv kvůli příběhům samotným, ale například proto, že si chtějí odpočinout. „To jsou děti, které upřednostňují filmy a seriály, protože u čtení někdy mají pocit, že si příběh nepředstavují ‚dobře‘. Často sami sebe kritizují, že nejsou dobří čtenáři po technické stránce,“ popsala druhotný vztah Kuzmičová.

Pro děti s bedlivou orientací je nejdůležitější příběh pochopit. Děti s tvořivým přístupem jsou naopak hravější a rády si vytvářejí vlastní varianty příběhů nebo předstírají, že jsou jejich součástí. Žádný z přístupů přitom není jednoznačně lepší. „Každý jsme jiný a je mylné se domnívat, že existuje jeden jediný způsob, jak děti čtou a prožívají příběhy, i když to školský systém většinou předpokládá,“ uzavírá Kuzmičová.

Zdroj: Forum

Další články k tématu

Denně jsem na telefonu sedm hodin. Čtyři z deseti studentů mají problém se závislostí

Denně jsem na telefonu sedm hodin. Čtyři z deseti studentů mají problém se závislostí

Březnová studie univerzity King‘s College přišla se znepokojivým zjištěním. Téměř 40 procent studentů je závislých na chytrých telefonech. Dotazníkové šetření na 1043 respondentech z londýnské školy také odhalilo souvislost mezi nadměrným užíváním telefonů a kvalitou spánku. A jak jsou na tom čeští studenti? Anketa VysokéŠkoly.cz ukazuje, že se se závislostí se potýkají i oni. Studie …

číst více
Zabojujte s prokrastinací řízeným stresem. Kdy jsme nejvýkonnější?

Zabojujte s prokrastinací řízeným stresem. Kdy jsme nejvýkonnější?

Poslední desítky minut jste strávili projížděním sociálních sítí. Vedle vás leží rozečtená kniha, na liště počítače máte otevřený textový editor, kam jste měli v plánu psát esej. Knihu i prázdný dokument úspěšně ignorujete, zatímco dáváte lajk k videu o záchraně zatoulaného štěněte. Diagnóza je jasná – prokrastinace! Nebo ne? Výzkumy ukazují, že za odkládáním učení může stát …

číst více
Méně stresu, lepší plánování. Psi pomáhají studentům zvládat vysokoškolské studium

Méně stresu, lepší plánování. Psi pomáhají studentům zvládat vysokoškolské studium

Psi pomáhají vysokoškolským studentům lépe zvládat stres. Ti poté efektivněji přemýšlí a plánují. Potvrdila to studie vědců z Washingtonské státní univerzity. Canisterapie neboli terapie za pomoci psů je podle studie mnohem účinnější než tradiční metody boje se stresem. Studie se zúčastnilo 309 studentů. Vědci zkoumali pro studenty zásadní mozkové funkce: plánování úkolů, motivaci, koncentraci a paměť. …

číst více