Psychologie
Sociální život na vysoké škole: Jak se seznámit a zapadnout
Přechod na vysokou školu je velkým krokem v životě každého studenta. Nové prostředí, nové výzvy a noví lidé – to všechno může být zároveň vzrušující i stresující. Jedním z klíčových aspektů úspěšného vysokoškolského života je sociální integrace. Jak se tedy seznámit s novými lidmi a zapadnout mezi ně? Přinášíme vám několik tipů, které vám pomohou […]
číst víceSedm způsobů, jak si procvičit mozek i během léta
Letní prázdniny jsou obdobím odpočinku, zábavy, a hlavně přestávky od studia. To však neznamená, že by vaše hlava musela celou dobu zahálet. Pokud budete procvičovat mozkové závity zábavnou formou i během léta, budete skvěle připraveni na nadcházející akademický rok. Hrajte šachy Hraní šachů posiluje strategické myšlení, schopnost řešit problémy, i trpělivost. Když navíc hrajete se […]
číst víceVytyčte si cíle a buďte ve větší pohodě ve škole i v osobním životě
Cíl můžete vnímat jako pomyslnou hranici, kterou chcete překročit, nebo jako nějaký konkrétní stav, kterého chcete dosáhnout. Abyste se mohli ve studiu i v životě posouvat dál, musíte ale nejprve přesně zjistit, jaké vaše cíle vůbec jsou a jasně a logicky si je vytyčit. S tím vám může pomoct několik metod. Pro klasifikaci cílů se používají různé […]
číst víceNegativní emoce a spousta otázek. Na koho se studenti můžou obrátit?
Během studia na vysoké škole může nastat chvíle, kdy budete potřebovat něčí pomoc. Možná si nebudete vědět rady s něčím ohledně studia, nebo se jen budete chtít svěřit se svými starostmi. Na koho se tedy jako student můžete obrátit? Poradenské služby Prakticky každá vysoká škola má vlastní poradenské centrum. Pomůže vám s nejasnostmi ohledně plnění předmětů, požadavků […]
číst víceJak se mám učit? Teorie mnohočetné inteligence může pomoct
Americký vývojový psycholog Howard Gardner vytvořil teorii mnohočetné inteligence už před 30 lety. Od té doby na ní navázalo nespočet výzkumníků. Teorie se využívá mimo jiné i v pedagogice a ve vzdělávání. Jak nám tedy její znalost muže pomoct lépe se učit? Gardner ve své teorii tvrdí, že se u každého člověka dá rozlišit několik různých […]
číst víceProč začít s mindfulness: Soustředění, pohoda i lepší známky
Mindfulness neboli všímavost znamená záměrně věnovat pozornost přítomnému okamžiku. Pomáhá vyrovnat se s negativními emocemi, úzkostnými stavy, nebo stresem. Zároveň má pozitivní vliv na naše soustředění. Rozhodně tak patří mezi dovednosti, které stojí za to osvojit si při studiu. Mindfulness není něco, co se naučíme přes noc, ale pomocí jednoduchých cvičení se dá rozvíjet a postupně osvojit. […]
číst víceCítíte se vyhořele? Zkuste trik mnichů ze třetího století
Vysněné studium vás přestalo bavit, úkoly vám nejdou od ruky a škola vás začíná vyloženě štvát? Nemusí to nutně znamenat, že byste měli změnit obor nebo dokonce se studiem úplně seknout. Možná právě prožíváte vyhoření. To může vést i závažným psychickým problémům. S vyhořením se potýkali už mniši ve třetím století našeho letopočtu. Vyhoření zatím nemá […]
číst více12 typů studentů, které potkáte na vysoké škole
Každý student je jiný, přesto i na vysoké škole potkáte určité typy lidí, kteří nechybí v žádném školním kolektivu. A dost možná do jedné z následujících skupin spadáte i vy sami. Aktivista Vždycky za něco bojuje: spravedlnost, lásku, celosvětový mír… nebo prostě jen za to, aby na vaší fakultě konečně opravili ty rozbité záchodky. Je výřečný a […]
číst víceRanní ptáče dál doskáče? Fikce!
Ranní ptáčata mají pověst disciplinovaných a pracovitých lidí, zatímco lidé vstávající později si často vysluhují nálepku lenochů. Ale existuje opravdu souvislost mezi časným vstáváním a kariérním úspěchem? Odpověď hledal ve své knize o denních rituálech významných osobností Mason Currey. Autor zaznamenal denní rutinu 161 spisovatelů, matematiků, architektů a umělců. A verdikt? Čas probuzení překvapivě tak […]
číst vícePětinu učitelů trápí fyzické vyčerpání
Dvacet procent učitelů se potýká s fyzickým vyčerpáním a šest procent splňuje podmínky pro diagnostiku syndromu vyhoření. Vyplývá to z výzkum Národního institutu SYRI, kterého se zúčastnilo 1768 vyučujících, z toho dvě třetiny tvořily žen. Jako nejčastější příčiny stresu vnímají učitelé problémové jednání studentů, přílišnou pracovní zátěž, přemíru administrativy a náročnou komunikaci s rodiči. Jejich spokojenost ovlivňuje rovněž vedení […]
číst více