První dny na VŠ: Kredity, rozvrh, SIS a zápis předmětů

Kredity, zápis předmětů, rozvrh nebo zkratky jako SIS či IS – první dny na vysoké škole mohou být pořádně matoucí. Jak celý systém funguje, kolik kreditů potřebuješ získat a proč se vyplatí nepodcenit zápis předmětů?

V tomto článku se dozvíš:

• jak fungují kredity na vysoké škole a kolik jich potřebuješ,
• co jsou SIS a IS a k čemu je budeš používat,
• jak probíhá zápis předmětů a sestavování rozvrhu,
• jaký je rozdíl mezi přednáškou, seminářem a praxí.

Co jsou to kredity?

Kredity jsou jako takové body, které sbíráš za každý splněný předmět. Jeden kredit označuje přibližně 25 až 30 hodin práce, takže jestli má předmět hodnotu 3 kredity, jeho splnění by ti mělo zabrat 75 až 90 hodin práce (včetně přednášek, seminářů a domácí přípravy).

Počet hodin je ale pouze orientační – některé předměty ti zaberou více času, jiné méně. Za každý předmět získáš jiný počet kreditů – přesný počet najdeš vždy v informacích o předmětu.

Standardní studijní zátěž odpovídá 30 kreditům za semestr, tedy 60 kreditům za akademický rok. Pro absolvování tříletého bakalářského studia potřebuješ zpravidla získat 180 kreditů. Minimální počet kreditů nutný pro pokračování ve studiu se ale může na jednotlivých školách a fakultách lišit.

Na VŠE se kredity odečítají

Na některých školách se systém může lišit, proto je potřeba se vždycky podívat na stránky svojí univerzity a fakulty.

Například na Vysoké škole ekonomické v Praze funguje kreditní systém jinak. Na začátku studia dostane každý student přidělené kredity. Na bakalářském studiu je to 180 kreditů a 36 rezervních, na magisterském studiu 120 kreditů a 24 rezervních. Rezervní kredity se dají použít například v případě, že potřebuješ nějaký předmět opakovat. Jestli ti kredity dojdou předčasně, nemůžeš dál pokračovat ve studiu.

SIS nebo IS?

Většina věcí ohledně studia budeš řešit digitální cestou, nejčastěji přes IS (informační systém) nebo SIS (studijní informační systém, například na Univerzitě Karlově).

Při zápisu na VŠ získáš informace o přihlášení do systému. V něm pak spravuješ svoje předměty, vytváříš si rozvrh nebo hledáš důležité informace. Orientace v něm může být pro začínající studenty složitá – neboj se zeptat.

Jak si sestavím rozvrh?

Na webových stránkách svojí fakulty najdeš datum, kdy si budeš moct rozvrh zapsat. Zjisti si ho co nejdříve, ať zápis prošvihneš.

Na vysoké škole si totiž vybíráš z povinných, povinně volitelných a volitelných předmětů, které si následně do rozvrhu skládáš podle sebe.

Pozor, spolu s tebou se zapisují i tvoji spolužáci, a na některé časy předmětů tak může být těžké se dostat. Proto se vyplatí vědět předem, kdy zápis začíná, a mít připravenou i záložní variantu rozvrhu.

Výjimku tvoří některé úzce zaměřené obory nebo fakulty. Například na lékařských fakultách si studenti rozvrh většinou nevolí. Jsou rozřazeni do tzv. kruhů (skupin) a každý kruh má svůj vlastní rozvrh.

Semináře, přednášky, praxe

Na vysoké škole se můžeš setkat s různými typy výuky.

Přednášky se často konají ve velkých místnostech nebo aulách a účast na nich bývá dobrovolná.

Semináře pak bývají určené pro menší počet lidí a slouží například k prozkoumávání určitého tématu více do hloubky. Jsou většinou praktičtější a účast na nich bývá povinná.

Praxe pak probíhá často mimo univerzitu a slouží k tomu, aby si studenti vyzkoušeli, jak vypadá reálná práce v jejich oboru.

Na začátku vysoké se neboj být proaktivní. Hodně se ptej, zajímej se o to, jak tvoje škola funguje, a neboj se – žádný tvůj dotaz nebude hloupý.