Platy akademiků se liší podle univerzity i fakulty

30. 4. 2025 | Aktuality
Platy akademiků se liší podle univerzity i fakulty

Jako zaměstnanec vysoké školy si můžete přijít na velké peníze – ale ne všude. Podle údajů ministerstva školství se platy akademických pracovníků, docentů a profesorů na českých univerzitách pohybují v rozmezí od podprůměrné hrubé měsíční mzdy až po platy přesahující sto tisíc korun.

Nejhůře na tom vloni byli zaměstnanci Akademie výtvarných umění v Praze. Jejich průměrný měsíční plat činil 44 644 korun, zato hrubá měsíční mzda byla koncem minulého roku až 49 229 korun. Oproti tomu nejvíce peněz dostávali akademici působící na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Jejich průměrná měsíční mzda byla 80 155 korun.

Nejvíc peněz si vydělají profesoři. Na VŠCHT měli loni průměrnou měsíční mzdu 133 126 korun. O něco méně si vydělali profesoři Masarykovy univerzity s 132 626 korunami měsíčně. V rámci 26 českých veřejných škol průměrný plat profesorů činil 106 874 korun. V případě ostatních akademických pracovníků to bylo 68 804 korun.

Hůř na tom jsou profesoři a akademici z uměleckých škol. Na již zmíněné Akademii výtvarných umění si profesoři měsíčně odnášeli domů 57 735 korun, což je výrazně pod průměrem. Akademici pak pouhých 46 644 korun. Ještě hůř na tom byli zaměstnanci Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, jejichž průměrný plat dosáhl 45 994 korun.

Rozdíly mezi platy jsou patrné i v rámci fakult jednotlivých univerzit. Na největší české vysoké škole, Univerzitě Karlově, existuje výrazná propast mezi platy na Katolické teologické fakultě a na Fakultě sociálních věd. Pracovníci Katolické teologické fakulty si vloni měsíčně přišli v průměru na 42 667 korun, zatímco zaměstnanci Fakulty sociálních věd měli víc než dvojnásobek, tedy 103 953 korun za měsíc.

Zdroj: Novinky.cz

Další články k tématu

Čím budeš až vyrosteš? Učitel, odpovídali v anketě nejčastěji žáci

Jakému povolání nebo profesi se chtějí v budoucnu věnovat žáci osmých a devátých tříd? Zjišťovala to anketa Nadace České spořitelny. Nejvíce u žáků zatím boduje práce učitele. V dospělosti by se jí chtělo věnovat 14 procent dotazovaných z celkem 568 mladých respondentů. Mezi časté odpovědi pak patřil také veterinář nebo ošetřovatel zvířat, profesionální sportovec a IT […]

číst více

Vysokoškolské vzdělání ztrácí hodnotu, míní ostravští ekonomové

Hodnota vysokoškolského vzdělání klesá. Absolventi vysokých škol totiž častěji pracují na pozicích s nižšími požadavky na vzdělání a vydělávají si tak méně peněz. Upozorňuje na to studie ekonomů z VŠB – Technické univerzity Ostrava, kteří srovnávali údaje z roku 2011 a 2022. Na pracovních pozicích s nižšími požadavky na vzdělání pracuje celkem 53 procent českých zaměstnanců. „Výsledky ukazují […]

číst více

Mikrocertifikáty nabízí stále víc vysokých škol

Mikrocertifikáty, nebo také mini-certifikáty, jsou dokladem o absolvování krátkých, úzce zaměřených kurzů. Lidem kurzy umožňují doplnit si vzdělání nebo získat nové dovednosti. Za posledního půl roku mikrocertifikát získalo přes 700 lidí. Podle odborníků možnost získat mikrocertifikát láká jak studenty, tak i pracující lidi, kteří chtějí získat výhodu na rychle se proměňujícím a rozvíjejícím trhu práce. […]

číst více