Pět největších úspěchů českých vysokých škol v roce 2024

Jsme sice malá země, přesto naše univerzity produkují špičkové odborníky v oboru. A ti zase převratné objevy na poli vědy. Ohlížíme se za uplynulým rokem a úspěchy studentů a akademiků v oblasti medicíny, chemie, i matematiky.
Univerzita Karlova v Praze (UK)
Kromě toho, že se Univerzita Karlova posunula v žebříčku nejlepších univerzit světa, slavila úspěchy i na poli vědy. Víc jak desítka jejích studentů, profesorů a pracovníků obdržela vloni prestižní ocenění.
Tak například Katedra analytické chemie během jednoho měsíce publikovala hned tři práce v prestižním vědeckém časopise Trends in Analytical Chemistry. Farmaceutická fakulta zase obdržela medaili za chromatografii. A ocenění získala škola i za léčbu Alzheimera. Šlo o třetí místo v prestižní soutěži Cena Sanofi za farmacii. Obsadil ho doktor Martin Novák.
Masarykova univerzita v Brně (MUNI)
Úspěchy slavili i vědci z MUNI. Týmy z univerzity objevily mimo jiné, jak leukemické buňky obcházejí léčbu, či jakými mechanismy se řídí dělení nádorových buněk. Oba objevy výrazně přispějí ke zlepšení efektivity léčby pacientů s leukemií a nádorovými onemocněními.
Zmínku si zasluhuje i spolupráce vědců z Filozofické fakulty s VUT. Umístili se v soutěži Prototypuj a ověřuj díky své technologii BraveMind, jíž chtějí přispět k léčení fobií. V rámci terapie bude technologie BraveMind používat virtuální anebo smíšenou realitu a monitorování biosignálu pacienta.
„Terapeutický nástroj BraveMind klientům umožní bezpečně reagovat na různé fobické stimuly v kontrolovaném prostředí. Zvýší to efektivitu terapeutických sezení a šetří čas i náklady psychoterapeutů,“ vysvětlil Vojtěch Juřík, který má v týmu na starost psychologickou expertizu.
Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL)
Ocenění putovala i do Olomouce. Student Janis Bojko z Přírodovědecké fakulty se stal vítězem mezinárodní soutěže European Union Contest for Young Scientists. Konkrétně obdržel první místo za nejlepší chemický projekt, kde porazil dalších 145 soutěžících do 20 let. Ve své práci se věnuje syntéze nových duálních inhibitorů proteinových kináz.
„Zjednodušeně řečeno se jedná o studii zkoumající biologickou aktivitu nových potenciálních protinádorových léčiv proti akutní myeloidní leukémii. Zabýval jsem se syntézou těchto látek,“ vysvětlil odvětví svého zájmu Bojko.
Vysoké učení technické v Brně (VUT)
Tým z VUT ve spolupráci s britskou University College London vyvinul optický 3D fotoakustický skener. Ten dokáže lépe diagnostikovat cévní onemocnění, revmatoidní artritidu anebo zánětlivé stavy kůže.
V minulosti skenování zabralo několik minut, během kterých musel pacient zůstat nehybný. Nový skener oproti tomu vytvoří 3D obraz do pár vteřin. Je tak výkonnější než tradiční zobrazovací metody typu ultrazvuku, laboratorních testů anebo magnetické rezonance.
Skener vznikal deset let. Pracoval na něm tým odborníků z Fakulty informačních studií pod vedením Jiřího Jaroše. „Technologie konečně nachází reálné uplatnění v medicíně. Díky rychlosti a přesnosti záznamu jsme překonali limity, které dosud bránily použití metody v klinické praxi,“ raduje se Jaroš.
Matematický model studenta VUT Dominika Rabatina by zase v budoucnu mohl přispívat k záchraně životů a také šetřit pojišťovnám peníze. Model využívá umělou inteligenci k předpovědi možnosti infarktu myokardu. Po vložení dat dokáže hrozící infarkt předpovědět až na tři roky dopředu. Jen pro představu, infarkt každý rok v Česku postihne okolo 40 tisíc lidí a přibližně čtvrtina z nich na něj zemře.
V praxi by model pracovníky pojišťovny upozornil, pokud by pacientovi hrozilo odumření srdeční tkáně. Následně by rizikového pacienta pozval lékař na vyšetření a společně by se snažili infarktu předejít. „V první řadě je prevence mnohem výhodnější pro pacienta. Můžeme se pokusit selhání zabránit. Navíc je tato prevence mnohem levnější než péče o pacienta se srdečním selháním bojujícím o život. Rozdíly jsou v desetitisících korun,“ vypočítává Rabatin.
Západočeská univerzita v Plzni (ZČU)
Výzkumníci ze ZČU se propracovali až do prestižního vědeckého časopisu Science, který vyhlásil nejlepší objevy za minulý rok. Podíleli se na objevu úplně nové větve magnetismu, takzvaného altermagnetismu.
„Výzkum altermagnetismu otevírá nové možnosti v oblasti informačních technologií, například pro vývoj efektivnějších polovodičů a supravodičů. Je to objev s obrovským potenciálem,“ vylíčil Ján Minár z výzkumného týmu.
Zdroj: Novinky.cz, UK, MUNI, ZČU
Aktuální přehled studia pro rok 2024/2025:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Další články k tématu
Vysoké školy a povodně: Co se změnilo a jak pomáhají
V září Česko zasáhly rozsáhlé povodně, které si vyžádaly několik životů a způsobily miliardové škody. Situace ovlivnila také výuku na některých univerzitách. Do pomoci s následky ničivé vody se zapojili i studenti. Masarykova univerzita Na Masarykově univerzitě kvůli povodním posunuli začátek zimního semestru o týden. „Informace z Bezpečnostního a krizového výboru Masarykovy univerzity uvádí, že dopravní dostupnost […]
číst víceVirtuální realita z dílny brněnských univerzit pomůže léčit fobie
Virtuální realita už dávno není jen doménou herního průmyslu. Pomáhá lidem s různými hendikepy nebo seniorům v domovech důchodců. Nedávno se také začala používat při státnicích. Nově by mohla pomoct léčit fobie. Za tímto účelem vzniká platforma BraveMind (Odvážná mysl), na které spolupracují týmy z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně. V praxi by léčba fungovala tak, že […]
číst víceV Karlovarském kraji vznikly dva nové bakalářské obory
Management a digitální technologie a Kinantropologie. To jsou dva nové bakalářské programy, které otevírá plzeňská Západočeská univerzita (ZČU). Výuka obou oborů bude probíhat v Karlovarském kraji. Otevřením studijních programů škola reaguje na poptávku po expertech z oboru. Obor Management a digitální technologie vznikl na chebské Ekonomické fakultě ZČU díky spolupráci s německou školou Ostbayerische Technische Hochschule […]
číst více