Neptejte se hned na benefity, radí absolventům personalisté

30. 4. 2013 | Přijímací řízení

Příležitost jim k tomu dává například i Měsíc absolventů, kde mohou oslovit zaměstnavatele z různých odvětví. Pokud některého z nich oslovíte, přichází na řadu pracovní pohovory. Ty mají různou formu. Ale i když nevíte, zda s vámi bude dělat vstupní rozhovor personalista či budoucí přímý nadřízený, můžete se na pohovor předem připravit. O tom, jaké otázky můžete pravděpodobně čekat, jsme psali například v tomto článku.

Poté, co absolvujete hlavní část pohovoru, přichází většinou prostor pro vaše dotazy. A ty byste měli pokládat s rozmyslem, protože i jedna nevhodně zvolená otázka může mít vliv na vaše případné nepřijetí.

Personální poradci se většinou liší ve svých názorech, ale v jednom jsou určitě za jedno. „Rozhodně nepůsobí dobře, pokud se už v úvodu pohovoru studenti zajímají především o možnosti volna a flexibilní pracovní dobu,“ říká Irena Tůmová, personální manažerka ze serveru Top Životopis. Na druhou stranu, na něco byste se určitě zeptat měli. „Nepokládání žádných dotazů může navodit pocit nezájmu o pracovní místo nebo pocit nepřipravenosti. Ovšem příliš detailní a vyčerpávající otázky na zaměstnavatele mohou být pro něj unavující a vést k pocitu, že pokud budete takto „šťouravě“ řešit v budoucnu vše, mohlo by to být kontraproduktiv­ní,“ doplňuje HR specialistka Vendula Kandusová. A ještě jeden dotaz by měli uchazeči hned na začátku pohovoru podle personalistek vynechat – není dobré jako primární otázku uvádět finance a benefity. Personalistu musíte nejdříve přesvědčit o svých schopnostech a vhodnosti pro zařazení do společnosti, pak teprve můžete chtít probírat případnou odměnu.

Pokud jdete na svůj první pracovní pohovor, nebojte se ptát na vše, co vás v souvislosti se zaměstnáním zajímá. Personalisté doporučují především otázky týkající se pracovní náplně. Uchazeči musí správně pochopit a udělat si představu, co přesně budou ve společnosti dělat. „V otázce pracovní náplně bych byla maximálně otevřená a nebála se klást otázky, dokud si opravdu nejsem jista, že vím, co se ode mě očekává. Pouze tehdy mohu zodpovědně přijmout případnou nabídku zaměstnavatele. Obě strany si tak ušetří vzájemné zklamání,“ doporučuje Tůmová.

Vendula Kandusová navíc doporučuje zjistit si více informací o personálním složení pracovního týmu. „Je dobré i zjistit něco více o velikosti týmu a osobě nadřízeného. Pokud se bavíme o týmu, hned v úvodním jednání se může zeptat na pracovní atmosféru, firemní kulturu a obecně se zeptat, jaké kandidáty osobnostně zaměstnavatel do týmu hledá.“

Žádný správný soubor otázek ale pravděpodobně neexistuje, vždy záleží na osobě kandidáta a na jeho reakce v daném okamžiku. Pro každého kandidáta jsou navíc v zaměstnání důležité různé prvky. Pro někoho je to plat, pro jiného pracovní náplň, pro třetího velikost kanceláře a hezký výhled. „Obecně nemám ráda žádné příručky a rady typu „jak se chovat na pohovoru“. Dobrý personalista totiž odhalí, že se chováte podle manuálu, protože i oni je čtou. A o to víc se bude muset snažit Vás přivést do nestandardních situací a nenaučených reakcí. Každý by měl podle mého zůstat na pohovoru sám sebou. Plus by se měl dobře informovat, jestli se jeho postoje a hodnoty shodují s postoji a hodnotami firmy. V tom je klíč k úspěchů dlouhodobé spolupráce,“ radí Kandusová.

Pokud se vás ovšem personalista či zaměstnavatel na konci pohovoru zeptá, zda máte nějaké otázky, neměla by vaše odpověď znít: Ne, nemám. I mírně projevený zájem o vaše budoucí zaměstnání je vždy lepší, než žádný.

Zdroj fotografie: sxc.hu

Další články k tématu

České univerzity jsou hrdé, když vyhodí spoustu studentů, míní odborník

Skoro 60 procent českých vysokoškoláků nedokončí bakalářské studium. Často končí už v prvním ročníku. Důvodů je více. Patří mezi ně příliš mnoho teorie bez spojení z praxí i chybějící motivace. Podle odborníků většina univerzit vysokou neúspěšnost svých studentů neřeší. Na problém upozornil server Seznam Zprávy. Z údajů ministerstva školství vyplývá, že přes 58 procent bakalářských studentů, kteří začali […]

číst více

Průzkum UPOL: Filozofové chtějí podnikat, nejvyšší plat chtějí medici

Každý čtvrtý student Univerzity Palackého v Olomouci chce po absolvování podnikat. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo přes 1500 respondentů. Do podnikání se nejčastěji chtějí pustit studenti z filozofické fakulty a fakulty tělesné kultury. Nejvyšší nástupní plat pak chtějí studenti lékařské fakulty. Zájem o podnikání oproti roku 2012 narostl o pět procent. Nejvíc studentů chce ale stále […]

číst více