Speciál O OBORECH: Lektorství cizích jazyků

24. 9. 2010 | O studijních oborech

Baví vás jazyky a chtěli byste se jim věnovat i na vysoké škole. Kam ale zamířit, když se nechcete trápit filologií na filozofické fakultě a zároveň byste se rádi vyhnuli druhému oboru, který často vyžadují pedagogické fakulty? Potom se vám nabízí jednooborové studium Lektorství cizího jazyka.

Jednooborová a víceoborová varianta

Lektorství cizích jazyků nabízí pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. V jejím studijním katalogu najdete lektorství angličtiny, francouzštiny, němčiny a ruštiny. Blízké obory, nazvané Anglický, Francouzský nebo Německý jazyk se zaměřením na vzdělávání, nabízí i Západočeská univerzita v Plzni. Pedagogické fakulty na jiných školách zpravidla vyžadují, abyste si k cizímu jazyku přidali ještě další obor (například dějepis nebo matematiku), a po ukončení studia tak měli jako budoucí učitel standardní dvě aprobace.

Budete tedy po vystudování lektorství mluvit vybraným jazykem lépe než váš kolega, který studoval dvouoborově? To samozřejmě záleží na vás. Na jednooborovém lektorství však nejspíš dostanete ke zdokonalení vašich dovedností větší prostor. Náplň studia je v zásadě identická, ale jako lektor můžete mít dvojnásobek hodin jazykových cvičení, tam, kde je pro vaše dvouoborové kolegy povinná pouze přednáška, budete vy mít i seminář a podobně.

Filozofické vs. pedagogické fakulty

I když se podmínky studia na jednotlivých školách liší, obecně ale platí, že na filozofické fakultě po vás budou vyžadovat, abyste do větší hloubky znali strukturu a vývoj jazyka, více vás potrápí historickou mluvnicí nebo literaturou a pravděpodobně budete častěji psát než mluvit.

Ne, že byste se literatuře nebo nutnosti znát vývoj jazyka na pedagogické fakultě vyhnuli – půjdete však v těchto oblastech do menší hloubky. Zato vás čeká více skutečného mluvení, ale také velké množství pedagogických, didaktických nebo psychologických předmětů; předpokládá se totiž, že se v budoucnu skutečně stanete učitelem či učitelkou, a fakulta se snaží vás na takovou roli připravit.

Pokud se tedy skutečně chcete soustředit hlavně na jazyk a není vám právě do skoku z představy, že byste se kromě něj měli zabývat také předměty, jako je výchova ke zdraví, environmentální vzdělávání, speciální pedagogika, didaktika nebo školský zákon, filozofická fakulta by pro vás mohla být lepší volbou. Není však výjimkou, že někteří studenti přestupují z filozofické na pedagogickou fakultu, protože tam spíše dostanou šanci cizí jazyk skutečně používat; předměty společného pedagogického základu navíc nebývají obtížné na zvládnutí a jejich absolvování se vám může hodit nejen v pedagogické kariéře.

Názory studentů

„Pajdák má výhodu osobnějšího přístupu, když požádáte o pomoc vyučujícího, většinou se ti jí i dostane. Na pajdáku ví, jak učit a vysvětlit. Na druhou stranu je jasné, že na fildě je úroveň a nároky mnohem vyšší, to co na pajdáku ještě učí a vysvětlují, na fildě prostě už musíš znát, takže máš možnost se naučit mnohem víc a specifičtější věci, jdou hodně do detailů,“ hodnotí situaci Lída Lungová, která z filozofické fakulty MU přešla na lektorství francouzského jazyka na Pedagogické fakultě téže univerzity. „Lektorství jazyků je téměř jedinou šancí pro ty, kteří chtějí studovat jazyk, ale před vstupem na univerzitu ho ještě neovládají perfektně, “ souhlasí Veronika Tomanová, studentka lektorství ruského jazyka na MU.