Jak se efektivně učit: deset dobrých a špatných způsobů

18. 3. 2014 | Rady maturantům

Vědci z univerzity v Kentu zkoumali, jak efektivní jsou jednotlivé studijní strategie. Ukázalo se, že ty nejpoužívanější způsoby jsou také ty nejméně účinné.

Každý z nás má své způsoby, jakými se snaží dostat do hlavy potřebné vědomosti. Někdo podtrhává, někdo zvýrazňuje, někdo si nahlas předčítá a každému funguje něco jiného. Na Kent State University se rozhodli vybrat nejčastějších deset studijních strategií a změřit jejich účinnost. Seřadili jsme vám je od těch nejméně efektivních až k těm nejúčinnějším.

Málo účinné zpúsoby

Ještě si to dvakrát přečtu…

Opakované pročítání je jedna z nejméně účinných technik. Dává to smysl – je to také jedna z těch nejpasivnějších. Často se stává, že člověk čte jeden odstavec několikrát, ale vlastně nevnímá, o čem text pojednává. Opakované čtení rozložené na delší časový úsek funguje výrazně lépe než čtení několikrát ihned po sobě – vyplatí se určitě přečíst si text raději pokaždé jednou, ale ve třech dnech po sobě, než třikrát v posledním dni před zkouškou.

Konec zvýrazňovačů v Čechách

Zvýrazňování a podtrhávání je velmi častým studijním způsobem. Ve skutečnosti je jeho efektivita podobná jako samotné čtení textu, nevyžaduje žádné aktivnější zapojení, a i podtrhávat je možné bezmyšlenkovitě. Určitě je to však způsob, jak své oči udržet u daného textu.

Mnemotechnické pomůcky

Některé jsou osvědčené – šetři se osle ze zeměpisu (6378 km – poloměr Země), ó slečno, sejměte též podprsenku z chemie (chalkogeny – kyslík, síra, selen, tellur, polonium), Břeťa Sobě Vrátil Vládu z dějepisu (posloupnost vládců Břetislav, Soběslav, Vratislav, Vladislav). Některé vám skutečně uvíznou v hlavě už navždy. Podle amerického výzkumu však mnemotechnické pomůcky fungují spíše krátkodobě, tedy jako pomůcka těsně před testem, než že by se na ně dalo spoléhat v horizontu měsíců.

Vizualizace látky

Vytváření obrazů je schopnost, kterou nemají všichni ve stejné míře. Podle toho se liší i to, jak tato strategie funguje. Obecně se však obzvlášť účinnou neukázala – lépe fungovala tehdy, když látku studentům předčítal někdo jiný, než když se současně museli soustředit na čtení textu. Užitečné k pochopení látky se neukázalo ani kreslení.

Psaná shrnutí

Napsat si shrnutí textu je sice užitečnější než samotné pročítání a podtrhování, ale nejefektivnější způsob to také není. Zejména to nepomáhá při učení na texty typu „multiple choice“. Pro testy s otevřenými otázkami se tato metoda hodí více.

Středně efektivní strategie

Důkladné dotazování sebe sama

Pokládat sám sobě otázky o učivu (například ve smyslu „proč to tak je“) již vyžaduje určité přemýšlení, aktivní zapojení vlastní hlavy. Proto je to poměrně efektivní způsob, zejména s ohledem na čas. Je to však technika, která vyžaduje, abyste se v dané látce již aspoň trochu orientovali.

Vysvětlování látky sám sobě

Pokud si v průběhu učení představujete sebe sama jako svého studenta a vysvětlujete sám sobě látku, nutí vás to opět zapojit svou hlavu, a přeformulovat daný text do vlastních slov. I proto je tato technika účinná, byť časově náročnější než výše zmíněné dotazování.

Prokládané učení

I mozek má tendenci se unavovat. Ukázalo se tedy užitečné prokládat si učení jinými činnostmi, ideálně takovými zahrnujícími pohyb, střídat typ podnětů i způsob studia. Stejně jako rozložené učení v čase i studium prokládané se ukazuje být výrazně efektivnější než učení v blocích.

Metody šampionů

Testování nanečisto

Asi i proto, že vyžaduje největší aktivitu ze strany studenta, je testování nanečisto jednou z nejúčinnějších studijních strategií. Z tohoto pohledu není nejšťastnější praxe vysokých škol, kde studenty zpravidla čeká až závěrečná zkouška, na kterou se sice s velkým úsilím naučí, ale po ní okamžitě všechnu látku zapomenou. Ještě účinnější než testy s možnostmi jsou ty s otevřenými otázkami. Variantou sebetestování je třeba tahání kartiček (se slovíčky, daty atd.), můžete zkusit také třeba software Anki.

Rozložené učení

Většina studentů se snaží dostat si látku do hlavy na poslední chvíli před zkouškou. Ukazuje se však, že to je ten nejhorší způsob, jak se snažit si něco zapamatovat. Mnohem lepší je dávat si mezi učením přestávky, podle toho, na jak dlouho a jak důkladně si potřebujete látku pamatovat. Přečíst si text opakovaně třeba s několikadenními přestávkami bude mít mnohem lepší výsledky.

Zdroj: Mimoskolu.cz; Psychological Science in the Public Interest