I na zahraniční školy se lze ještě hlásit! Termíny jsou různé

11. 2. 2014 | Studium v zahraničí

Zatímco většina českých škol stanovuje jako nejzazší termín pro podání přihlášek 28. únor (i když i to už dnes není pravidlem), u těch zahraničních bývá tím nejčastějším termínem „T“ 15. leden. Ale ani ten zdaleka neplatí pro všechny země, a dokonce ani jejich školy. Proto se určitě vyplatí sledovat webové stránky konkrétních institucí, které si někdy – stejně jako u nás – termíny pro podání přihlášek samy prodlužují a upravují. V těch zemích, kde je možné začít studovat v různých semestrech, je nejzazší lhůta pro přihlášení dokonce ještě později. Prakticky všechny nabízejí i několik desítek až stovek oborů v angličtině.

Dánsko

Jednou z velice častých a oblíbených destinací českých studentů je Dánsko. Proč tomu tak je, docela výmluvně osvětluje tento rozhovor. Pokud tedy přemýšlíte o tom, že byste chtěli studovat právě v zemi Hanse Christiana Andersena, zde je pár tipů: Aalborg University, Aarhus University, Copenhagen Business School atd.

Přihlášky: nejčastěji do 15. března

Norsko

Také Norsko je velmi oblíbenou studijní metou zahraničních studentů. Pověstná přátelská atmosféra na tamních univerzitách, bezplatné studium pro cizince, ale i bezproblémová komunikace v angličtině, to vše spolu s nádhernou přírodou této severské země každoročně láká tisíce studentů ze zahraničí. Mezi nejznámější školy patří třeba Bergen University College, University of Oslo a další. Jako zahraniční student máte ale většinou vyšší šanci se na školu dostat v rámci výměnného pobytu nebo pod patronátem české partnerské školy (tedy jako její student).

Přihlášky: nejčastěji do 1. nebo 15. března

Švédsko

Kdo by chtěl studovat v další severské zemi, Švédsku, může vybírat až ze 600 programů v angličtině. Školné se zde nehradí, i když zcela bez výdajů také není. Než se rozhodnete studovat ve Švédsku, určitě se vyplatí navštívit stránku www.universityadmissions.se nebo www.studyinsweden.se.

Přihlášky: nejčastěji do 15. ledna pro letní semestr a do 15. srpna pak pro zimní semestr (případně později v závislosti na konkrétní škole)

Finsko

Školy ve Finsku se v základu dělí na univerzity a tzv. polytechniky (čili univerzity aplikovaných věd). Polytechniky připomínají naše vyšší odborné školy v tom směru, že jsou zaměřeny (oproti univerzitám) více na praxi. Trvají ale 3,5 až 4 roky a jsou zakončeny bakalářským titulem. Ve Finsku je momentálně 14 univerzit, mezi ty nejznámější patří University of Tampere, University of Helsinki aj. Velmi užitečným zdrojem informací o studiu ve Finsku je stránka www.erudera.com/finland/.

Přihlášky: nejčastěji od poloviny ledna do poloviny února pro zimní semestr, během srpna až září pro letní semestr

Itálie

Pokud vás lákají spíše teplejší krajiny, je možné využít nabídky některé z italských univerzit. A ta je opravdu široká – vždyť Itálie je koneckonců kolébkou vzdělání. Nevýhodou je, že studium na tamních univerzitách je již hrazené – školné činí od 600 až do několika tisíc eur za akademický rok. Celá řada škol (tzv. neuniverzitních) se orientuje na obory z oblasti umění, literatury a humanitních věd. Nejstarší, nejznámější a jednou z největších je univerzita v Bologni, která nabízí široké spektrum tzv. škol (dříve označovaných jako fakult) a oborů. Neméně známá je také Sapienza University of Rome, University of Milan.

Přihlášky: nejčastěji do 15. července až 30. listopadu v závislosti na konkrétní škole nebo její součásti

Velká Británie

Přihlášky ke studiu na vysoké školy a univerzity ve Velké Británii se podávají pouze přes portál Universities and Colleges Admissions Service (UCAS). Stránky UCAS jsou pro ty, kdo chtějí studovat právě ve Spojeném království, zároveň užitečným rozcestníkem a dobrou pomůckou pro správný výběr školy a oboru. Na univerzitách ve Velké Británii je však třeba počítat s poplatky, které si ale lze významně ponížit pomocí stipendia (více o studiu ve Velké Británii čtěte třeba v tomto článku).

Přihlášky: nejčastěji do 15. ledna, mnohé školy však často termín pro zahraniční studenty prodlužují

Německo

Velmi užitečné informace o studiu v Německu, a to dokonce i v češtině, lze získat na stránkách DAAD Praha (www.daad.cz) nebo také na www.studying-in-germany.org či na www.study-in.de. O tom, jak probíhá studium v Německu, jsme psali i na našem webu – a to například v tomto článku. Je však třeba dodat, že i studium na německých vysokých školách (tedy i těch veřejných) už je zpoplatněno – obvykle částkou asi 500 eur za semestr. V Německu je na 380 univerzit, které v souhrnu nabízejí přes 15.000 studijních programů. Podrobné informace o možnostech studia v Německu najdete také na stránkách studygermany.ma­wista.com.

Přihlášky: nejčastěji do 15. ledna pro letní semestr a do 15. července pak pro zimní semestr

Foto: sxc.hu

Další články k tématu

Lepší plat i víc kontaktů aneb Co přináší studium v zahraničí

Studenti, kteří vyjedou studovat do zahraničí, dosáhnou v budoucnu na lepší platové ohodnocení než studenti, kteří zůstanou v Česku. Vyplývá to z průzkumu, který si nechal zpracovat Dům zahraniční spolupráce (DSZ). Do průzkumu se zapojilo přes 600 lidí ve věku 18 až 35 let. Byli rozděleni zhruba na dvě poloviny, podle toho, zda studovali v zahraničí nebo ne, […]

číst více

Čtvrtstoletí s Erasmem. Do zahraničí vyjelo přes 400 tisíc Čechů

Evropský stipendijní program Erasmus funguje v Česku již 25 let. Za tu dobu se do něj zapojilo přibližně 411 tisíc Čechů. Nejčastěji šlo o vysokoškolské studenty a pracovníky. Od roku 2014 je program pod názvem Erasmus+ otevřený i žákům základních a středních škol, učitelům, pracovníkům s mládeží nebo sportovním trenérům. Jen loni do zahraničí s Erasmem vyjelo […]

číst více

Češi se zhoršili v angličtině. Slováci se naopak zlepšili

Česko se letos propadlo v mezinárodním srovnání znalosti angličtiny. Mezi 113 zeměmi světa hodnocenými v rámci English Proficiency Index (EPI) skončilo na 26. místě. Ve srovnání s loňským hodnocením si tak o tři příčky pohoršilo. Zlepšení naopak zaznamenali Slováci, kteří předběhli Čechy a skončili 18. „Přestože se dlouhodobě diskutuje o nízké úrovni výuky angličtiny na základních školách, […]

číst více