Erasmus dal světu miliardu dětí. Co ještě jste o programu nevěděli?

19. 2. 2022 | Studium v zahraničí

ErasmusProgram Erasmus umožňuje již od osmdesátých let minulého století studentům v evropských zemích vycestovat a získávat zkušenosti. Od roku 2014 byl program „vylepšen“ na Erasmus+. Díky tomu se teď do programu mohou zapojit také například učitelé nebo jiní odborníci na vzdělání. Evropská komise nyní odhalila 10 faktů, které jste o Erasmu nejspíš nevěděli.

Pár studentů, desítka zemí

Podle Evropské komise je program Erasmus jedním z nejoblíbenějších vzdělávacích a školících programů, a to již od svého založení v roce 1987. Tehdy se programu účastnilo jen 3 244 studentů. Od té doby čísla rostou. Pro srovnání: během pandemického roku 2020 Erasmus zafinancoval pobyt zhruba 640 tisícům zájemců, a to nejen z řad studentů.

Původně se také do programu mohli zapojit jen studenti v rámci Evropské unie. Ta ale měla v roce 1987 jen 11 členů: Belgii, Dánsko, Německo (jen jeho západní část), Řecko, Francii, Irsko, Itálii, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko a Spojené království.

Za hranice EU

Dnes čítá celkový počet absolventů programu již víc než deset milionů, tedy asi 300 tisíc účastníků za každý rok existence programu. Program se navíc rozšířil i za hranice Evropské unie. Studovat tak můžete například v Srbsku či Turecku.

Erasmus – co to znamená?

Protože se běžně využívá jen zkratka, která navíc označuje i skutečnou osobu holandského myslitele Erasma Rotterdamského, původní název se již vytrácí z povědomí. Erasmus znamená Evropský regionální akční plán pro mobilitu univerzitních studentů (European Region Action Scheme for the Mobility of University Students).

Lepší kariérní vyhlídky i život

Studie, o které se opírá Evropská komise, ukazují, že Erasmus+ nejenže zlepšil kvalitu života studentů, ale i jejich další životní vyhlídky. Podle dat Komise například více než 80 procent studentů s „erasmovskou“ zkušeností najde zaměstnání do tří měsíců od dokončení studia.

Věk není limit

Erasmus nabízí příležitost všem bez ohledu na věk. V současnosti Erasmus+ nabízí například programy pro dospělé s omezenými možnostmi. Jedná se o lidi s omezenými kognitivními dovednostmi (nízkou gramotností), nedokončeným středoškolským vzděláním nebo s nízkou úrovní digitálních znalostí.

I pro učitele nebo dobrovolníky

Původní Erasmus, ten bez pluska, byl určen pouze studentům. Nyní ale Erasmus+ zajišťuje, že z programu mohou těžit opravdu všichni – tedy nejen studenti, ale i zaměstnanci škol a pedagogové, lidé pracující s mládeží, odborníci na vzdělání nebo dobrovolníci.

Odbornost napříč profesemi

Ačkoliv byli všichni součástí jednoho programu, mají absolventi Erasmu různé profese. Mezi absolventy je i Samantha Cristoforetti. Účastnila se programu Erasmus a nyní je astronautkou v Evropské vesmírné agentuře (ESA). Drží několik vesmírných letových rekordů. Také je prvním člověkem, který si ve vesmíru uvařil kávu.

Láska napříč národy

Data Evropské komise odhalila, že u studentů, kteří absolvovali Erasmus, je pravděpodobnější, že si najdou partnera odlišné národnosti. Partnera z jiné země má podle dat třetina bývalých erasmáků. U studentů, kteří při studiích neopustí rodnou zem, je to jen 13 procent. Na základě těchto dat Komise odhaduje, že od začátku programu se z těchto svazků narodila přibližně miliarda dětí.

Digitalizace, demokracie i ekologie

Současný program Erasmus+, který běží od loňska a bude fungovat sedm let, stojí na čtyřech pilířích. Za prvé je to silná sociální inkluze, tedy zapojení co největšího množství skupin i jednotlivců do mezinárodního vzdělávání. Druhým pilířem je udržitelnost projektů a zvyšování povědomí o ekologických tématech. Třetí, respektive čtvrtý, je kladení důrazu na digitalizaci a aktivní občanství. Mladí lidé by se tak měli začleňovat do demokratických procesů ve svých zemí a zároveň posílit svou evropskou identitu.

Čtyři miliony příležitostí

Rozpočet na aktuální sedmiletý program Erasmus+ je odhadován na asi 26,2 miliard euro (zhruba 637 miliard korun). Tato částka by do roku 2027 měla poskytnout příležitost studovat, nastoupit na praktické stáže nebo „doborovolničit“ v zahraničí zhruba čtyřem milionům lidem.

Zdroje: Dům zahraniční spolupráce.cz, Schengenvisa.info,

 

Další články k tématu

Čtvrtstoletí s Erasmem. Do zahraničí vyjelo přes 400 tisíc Čechů

Evropský stipendijní program Erasmus funguje v Česku již 25 let. Za tu dobu se do něj zapojilo přibližně 411 tisíc Čechů. Nejčastěji šlo o vysokoškolské studenty a pracovníky. Od roku 2014 je program pod názvem Erasmus+ otevřený i žákům základních a středních škol, učitelům, pracovníkům s mládeží nebo sportovním trenérům. Jen loni do zahraničí s Erasmem vyjelo […]

číst více

Lepší plat i víc kontaktů aneb Co přináší studium v zahraničí

Studenti, kteří vyjedou studovat do zahraničí, dosáhnou v budoucnu na lepší platové ohodnocení než studenti, kteří zůstanou v Česku. Vyplývá to z průzkumu, který si nechal zpracovat Dům zahraniční spolupráce (DSZ). Do průzkumu se zapojilo přes 600 lidí ve věku 18 až 35 let. Byli rozděleni zhruba na dvě poloviny, podle toho, zda studovali v zahraničí nebo ne, […]

číst více

Češi se zhoršili v angličtině. Slováci se naopak zlepšili

Česko se letos propadlo v mezinárodním srovnání znalosti angličtiny. Mezi 113 zeměmi světa hodnocenými v rámci English Proficiency Index (EPI) skončilo na 26. místě. Ve srovnání s loňským hodnocením si tak o tři příčky pohoršilo. Zlepšení naopak zaznamenali Slováci, kteří předběhli Čechy a skončili 18. „Přestože se dlouhodobě diskutuje o nízké úrovni výuky angličtiny na základních školách, […]

číst více