Čtvrtina absolventů medicíny nezačne pracovat v českém zdravotnictví

24. 5. 2022 | Aktuality

studium medicínyBěhem posledních tří let medicínské obory vystudovalo přibližně 1200 až 1300 vysokoškoláků. Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) nicméně uvedla, že 25 až 30 procent absolventů nezažádalo o povinné členství v komoře. Z tohoto důvodu nemohou pracovat v českém zdravotnictví.

Nejpravděpodobnější je teorie, že buď začali pracovat mimo obor, nebo vyjeli pracovat do zahraničí. Tomu nahrává i skutečnost, že podstatné množství absolventů jsou cizinci, kteří zdravotnictví studovali v anglickém jazyce.

Medicínu je v současné době možné v Česku studovat na celkem osmi lékařských fakultách, které jsou na čtyřech vysokých školách: Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě, Ostravské univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci.

„Každý rok je počet lékařů nastupujících do českého zdravotnictví o 25 až 30 procent nižší než celkový počet promujících lékařek a lékařů,“ sdělila ČLK. Podle předsedy spolku Mladí lékaři Martina Kočího chce osm procent vysokoškoláků studující lékařské obory v češtině po ukončení studia odejít pracovat do zahraničí. Jedno procento se pak po absolvování oboru neplánuje věnovat lékařské péči.

Více žen na medicíně

V posledních letech se složení studentstva na lékařských oborech mění i díky většímu zastoupení žen. Až dvě třetiny absolventů lékařských fakult v českém jazyce tvoří právě ženy. „Vytvoření podmínek pro mladé lékařky, aby mohly lépe skloubit profesní kariéru a rodinný život, je další velkou výzvou pro naše zdravotnictví,“ dodala ČLK.

Stejný problém nedávno řešili zástupci Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ačkoliv od roku 2010 stoupl počet mladých lékařů a lékařek do 40 let o polovinu, plných úvazků je pouze o třetinu víc. Nejvíce mladí doktoři míří do okresních měst, kdežto v nejmenších obcích jejich počty zůstávají takřka stejné. To by mohlo představovat větší problém v budoucnu, až starší doktoři v nejmenších obcích odejdou do důchodu nemusel by je mít kdo nahradit.

Z údajů ČLK vyplývá mimo jiné i to, že mladé lékařky často preferují částečné úvazky ve větších ordinacích. Praktický lékař Jan Bělobrádek uvedl, že ve větších městech jsou praktické lékařky vůči praktickým lékařům v poměru dvě ku jedné.

„Chtějí založit rodinu a věnovat se dětem, proto volí snazší cestu zaměstnaneckého poměru na kratší úvazek, který je dostupný především ve větších městech. Zadlužit se hned na začátku kariéry nákupem venkovské ordinace a zde pracovat nepřetržitě bez reálné možnosti zástupu se mladé kolegyně zdráhají a nelze se jim divit,“ vysvětlil Bělobrádek.

Zdroj: Novinky.cz

Další články k tématu

Mladým vědkyním s dětmi pomáhají granty i technologie

Zapojení otce, technologie a grant. To jsou podle dvou mladých vědkyň, které oslovil server CzechCrunch, tři klíčové „ingredience“ pro zvládání kariéry a rodiny. V jejich případě šlo konkrétně o grant Martiny Roeselové, který každý rok uděluje Nadační fond IOCB Tech. Podporuje mladé vědkyně a vědce působící v přírodních vědách, kteří chtějí spojit vědecký výzkum a péči o […]

číst více

Českým učitelům kvůli šikaně hrozí syndrom vyhoření

Skoro čtyři procenta učitelů na českých školách zažila šikanu ze strany svých kolegů a nadřízených. Vyplývá to z průzkumu Akademie věd. Šikana může mít negativní dopad na psychické i fyzické zdraví. Z dlouhodobého hlediska pak může vést až k syndromu vyhoření. Studie se primárně soustředila na to, proč učitelů v českém školském systému ubývá. „Naše výsledky ukazují, že ačkoliv […]

číst více

Vysokoškolský učitel je taky jenom člověk

Cest k učitelské profesi je několik. Buď si vyberete některý z oborů na pedagogické fakultě anebo se rozhodnete udělat si doktorát. V druhém případě si totiž budete muset na univerzitě také něco odučit. Ze studenta se tak poměrně rychle stanete pedagogem, což rozhodně není snadné. Takže jaký je pohled z druhé strany přednáškové haly? Jak se žije vysokoškolským […]

číst více