Výzkum vztahů mezi Čechy a Slováky: jak si rozumíme?

Už od poloviny 90. let minulého století organizuje Katedra českého jazyka a literatury Univerzity Palackého (KCJL UP) sociolingvistický projekt s názvem „Současné česko-slovenské a slovensko-české kontakty“. Jeho prostřednictvím se snaží průběžně sledovat, jak se mění jazyková situace mezi oběma zeměmi po rozdělení tehdejší ČSFR, které přispělo k samostatnějšímu vývoji češtiny a slovenštiny.

Projekt se zaměřuje nejen na aktuální možnosti přímého a nepřímého kontaktu obou jazyků, ale zejména pak na vývojové tendence v porozumění češtině nebo slovenštině zejména u mladé české a slovenské generace. Mimoto se autoři projektu snaží vysledovat, jak se vzájemně prolínají bohemismy a slovakismy do obou jazyků a nebo jak dnes vypadá komunikace Čechů a Slováků ve smíšeném česko-slovenském jakykovém prostředí.

Nejmladší generace přestává rozumět

Celý projekt má dvě části. Tou první je sociolingvistický průzkum, který probíhá formou dotazníkových šetření a terénní práce, a tou druhou je pak oblast jazykovědná, která sleduje kontaktové a nekontaktové česko-slovenské jevy (slovakismy a bohemismy) apod. A jaký je zatím výsledek? „Projekt je dlouhodobý, změny se nedají očekávat během tak krátké doby, po kterou projekt existuje. Výsledky jsou vcelku očekávatelné: prostřednictvím diplomových prací zjišťujeme, že nejmladší generace, zejména žáci základních škol, přestává rozumět slovenštině. Je to způsobeno samozřejmě tím, že nemají tolik možností slyšet slovenštinu v našich médiích, děti na ni nejsou zvyklé,“ říká Květa Musilová z KCJL UP, která je jednou z autorek projektu. „Ale když ji chvíli vnímají, situace se mění, dokonce někteří chtějí i sami číst slovenský text,“ dodává.

Učit se dá i z televize

Obecně je však slovenština podle Květy Musilové, která sama učí češtinu pro cizince (konkrétně Slováky z Právnické fakulty), pro mnoho Čechů jazykem stále ještě srozumitelným. „Nelze očekávat, že u extrémně geneticky příbuzných jazyků dojde během tak krátké doby ke změnám zásadního charakteru, tedy že si Češi a Slováci přestanou úplně rozumět. Navíc vzhledem k tomu, kolik u nás pracuje Slováků v různých oborech nebo studuje na vysokých školách, je možné, že prostřednictvím tohoto přímého kontaktu obou jazyků se tyto jazyky nebudou dál odcizovat,“ odhaduje. Důležitou roli hrají podle autorky projektu i již zmíněná média – například už jen tím, že slovenští herci jsou dnes běžně dosazováni i do rolí ve vysoce sledovaných seriálech či zváni do debatních pořadů a talk show, výrazně napomáhají průběžnému udržování srozumitelnosti slovenštiny mezi Čechy. Výjimkou u nás nejsou ani slovensky hovořící redaktoři nebo hlasatelé počasí.

Slovenštinu můžeme slýchat i v médiích, televizní pořady nevyjímaje foto: Stock.XCHNG

Slovenštinu můžeme slýchat i v médiích, televizní pořady nevyjímaje (foto: Stock.XCHNG)

Slovenština na českých VŠ

Na českých vysokých školách je slovenština stále chápána jako jazyk relativně rovnocenný – uchazeči mohou skládat přijímací zkoušky ve slovenštině a svou znalost češtiny vlastně dokazují už jen tím, že jsou schopni porozumět zadání. Výjimku tvoří snad jen obory zaměřené na český jazyk (bohemistika, filologie, učitelství apod.), kde se uchazeči ze Slovenska, ale i jiných zemí, musejí prokázat maturitou z češtiny nebo z ní vykonávat přijímací zkoušku (více o podmínkách studia Slováků u nás čtěte zde). Podle Květy Musilové je rovnoprávnost mezi oběma jazyky na našich školách dobrým krokem – jinak by podle ní šlo o zbytečné umělé pěstování jazykové bariéry.

Slovenština u nás pohledem čísel

Zatím poslední sebrané výsledky, které vycházejí z průzkumů v letech 2004 – 2005 (dále jen 2005, zúčastnilo se 94 studentů), 2006 – 2007 (dále jen 2007, zúčastnilo se 132 studentů) a 2008 – 2009 (dále jen 2009, zúčastnilo se 74 studentů) představila Květa Musilová ve svém nedávném referátu s názvem „Komunikace Slováků-vysokoškoláků v ČR (sociolingvistický průzkum)“. Z něho vybíráme jen několik následujících ú­dajů:

  • většina slovenských studentů „rozumí vždy“ jak textům psaným (2005: 60 %, 2007: 60 %, 2009: 78 %), tak mluveným (2005: 64 %, 2007: 64 %, 2009: 79 %). Zbývající procenta patří odpovědi „občas některému výrazu nerozumím“.
  • při zapisování českých přednášek studenti běžně tzv. „přepínají kód“: průměrně 30 % z nich si zapisuje slyšený text slovensky, kolem 60 % smíšeně, tj. slovensky s českými prvky.

Používání češtiny zdůvodňuje jedna z respondentek tím, že „čeština má kratšie slová“, což je podle ní „praktické na rýchle písanie“.

  • blízkost obou jazyků je pro slovenské studenty výhodou také při komunikaci s českými vyučujícími: téměř třetina z nich používá výhradně svou mateřštinu, většina mluví „smíšenou formou“, tj. slovensky s českými prvky, a někteří se snaží mluvit česky.
  • také mimo výuku, v běžných komunikačních situacích, používají slovenští studenti svou mateřštinu: více než polovina jich mluví výhradně slovensky a přibližně třetina slovensky s českými prvky. Pouze minimum studentů uvedlo, že hovoří česky.

Např. 22letá studentka uvedla tento důvod: „Väčšinou používam češtinu pri kontakte s malými deťmi, ktoré slovensky ťažko rozumejú a s cudzincami hovoriacimi česky“. O svých ambicích mluvit česky se další účastnice průzkumu vyjádřila takto: „Rada by som hovorila po česky, ale ešte som sa to za 4,5 roka nanaučila. Deti mi niekedy nerozumejú“.

  • vlivem českého prostředí užívá vysoké procento studentů některé české výrazy zcela automaticky, mimovolně (tj. nezáměrně): mnozí respondenti je ani nenahrazují slovenským ekvivalentem (2005: 53 %, 2007: 38 %, 2009: 46 %), někteří studenti však svůj projev korigují (2005: 29 %, 2007: 36 %, 2009: 34 %).

Přibližně třetině respondentů sdělili v této souvislosti jejich blízcí, že u nich zaznamenali změnu vyjadřování v důsledku delšího pobytu v ČR. Menší část studentů se domnívá, že žádné české výrazy neužívá.

  • většina respondentů se u nás setkala s jazykovým nedorozuměním: méně často (ze zřejmých důvodů) ve výuce (2005: 39 %, 2007: 48 %, 2009: 47 %), častěji v běžné komunikaci (2005: 64 %, 2007: 57 %, 2009: 81 %). Pravděpodobně nešlo o nedorozumění zásadního charakteru, které by znemožnilo další komunikaci; oprávněně se můžeme domnívat, že častěji nerozuměli Češi Slovákům než naopak.
  • jeden z okruhů otázek zjišťoval názory studentů na překládání z češtiny do slovenštiny a naopak; většině z nich připadá zbytečný, zvláště pokud jde o překlady z češtiny do slovenštiny. Zároveň však někteří respondenti ve svých komentujících poznámkách reflektovali tu skutečnost, že u mladší generace (především české) klesá úroveň porozumění blízkému jazyku. Za nutný považuje překlad české literatury do slovenštiny jen mizivé procento respondentů (2005: 3 %, 2007: 5 %, 2009: 1 %), přibližně jedna čtvrtina však nemá vyhraněný názor. Obdobné hodnocení se vztahuje také na dabing – především slovenský dabing českých filmů vnímají respondenti jako zbytečný a rušivý.
  • respondenti vyjadřovali také svůj vztah k užívání kontaktových jazykových jevů – bohemismů, ve slovenštině. Odpovědi „neškodí slovenštině“ a „obohacují slovenštinu“ tvoří většinový názor na tuto část slovní zásoby. Své výhrady vůči bohemismům projevila zhruba pětina dotazovaných.
  • vedle faktorů jazykových mají důležité místo ve vztazích různých etnik také faktory mimojazykové. Slovenští studenti netvoří na našem území uzavřené společenství, stýkají se jak se svými krajany, tak ve velké míře rovněž s Čechy. Sledují kulturní, sportovní, politické a zvláště hospodářské dění u nás. Přestože mají Češi podle agentury STEM a dalších zdrojů dlouhodobě (tradičně) pozitivní vztah ke Slovákům, setkali se bohužel někteří naši respondenti s xenofóbií vůči jejich osobě (2005: 22 %, 2007: 18 %, 2009: 22 %). Jako nejčastější důvod uváděli emočně vypjaté situace při společném sledování sportovních utkání českých a slovenských týmů, ale také problémy v souvislosti s nedostatkem ubytovacích kapacit na kolejích. Ještě závažnější konflikt popsal 18letý student: „Pani na stanici mi odmietla vydať žiacky preukaz na české dráhy, lebo, slovenskí študenti vyciciavajú ČR´.“

Respondenti vnímají jako projev xenofóbie také to, když Češi předstírají, že jim nerozumí; takovou situaci vystihují slova 24leté studentky: „Niekedy mám pocit, že mi ľudia aj keď rozumejú, nechcú rozumieť. Najčastejšie sa mi to stáva v obchode. 50nici, si myslím, že so slovenčinou by nemali mať problémy“.

  • mnozí ze slovenských studentů (2005: 35 %, 2007: 29 %, 2009: 42 %) chtějí po ukončení studia najít zaměstnání právě v České republice (k dnešnímu dni, kdy internetový dotazník vyplnilo již více než 300 Slováků-vysokoškoláků, zvolilo tuto variantu 54 % z nich). Takové rozhodnutí vyjádřili v dotazníku především studenti, kteří u nás studují déle než dva roky. Kromě neexistence jazykové bariéry je motivem setrvání v ČR především jejich přesvědčení, že zde najdou lepší pracovní uplatnění (navíc s lepším finančním ohodnocením) než na Slovensku. Je tedy reálný předpoklad, že nadále zůstanou oba naše jazyky v přímém kontaktu.

Jak se lze do projektu zapojit

Do dlouhodobého průzkumu se mohou všichni zájemci zapojit prostřednictvím internetového dotazníku. Na na stránkách Univerzity Palackého v Olomouci v současné době najdete dva: jeden určený široké české veřejnosti a druhý, který je určen pouze pro Slováky studující na českých vysokých školách.

Další články k tématu

OBOROVÝ SERIÁL – kam se hlásit, když chci chránit životní prostředí – část I

OBOROVÝ SERIÁL – kam se hlásit, když chci chránit životní prostředí – část I

Pokud vám není lhostejné, co se děje s přírodou kolem vás a chtěli byste se nějak aktivně zapojit do její ochrany, máte na výběr z mnoha vysokoškolských oborů, které vás na tuto profesní dráhu připraví. A protože oborů zabývajících se ekologií a enviromentalistikou je opravdu hodně, připravili jsme pro vás hned dva přehledy.  V prvním díle se mimo …

číst více
Letní kurzy češtiny stmelují naše krajany z různých koutů světa

Letní kurzy češtiny stmelují naše krajany z různých koutů světa

Vědí, že pocházejí z Česka. Češtinu slýchávali nebo ještě stále slýchávají od svých rodičů či prarodičů. Žijí v zahraničí, ale ve svých vískách zakládají české spolky a dodržují tradice a svátky. Pravidelně pak míří na letní kurz češtiny do Dobrušky na Rychnovsku, kde se snaží češtině lépe porozumět. Letní kurzy češtiny pro krajany žijící v zahraničí každoročně pořádá …

číst více