Slovenští studenti v ČR: jak se u nás neztratit?

9. 12. 2009 | Studium v zahraničí

O tom, že české vysoké školy jsou lákavým jílovištěm mnoha studentů ze Slovenska, svědčí zejména čísla vycházející z dostupných statistik, i když těch není příliš mnoho. Podle, zatím posledních, údajů Českého statistického úřadu studovalo v akademickém roce 2007/2008 na vysokých školách 8 % cizinců a 67 % z nich, tedy celkem 18 350 osob, tvořili právě Slováci.

Na MU letos chtělo 6500 Slováků

Například Masarykova univerzita v Brně zaznamenala při posledních přijímacích zkouškách dohromady 6500 přihlášek od slovenských uchazečů, což je více než desetina z celkového počtu podaných přihlášek. Přitom v loňském roce to bylo asi o tisícovku méně. V akademickém roce 2004/2005 studovaly na Masarykově univerzitě necelé dva tisíce slovenských studentů, v roce 2008/2009 jich už byly asi tři a půl tisíce (z celkových 42 tisíc) a v letošním roce jich zde studuje dokonce přes čtyři tisíce. Za vysoký zájem Slováků o studium na MUNI v Brně může nejen dobrá dopravní dostupnost, ale možná i vidina studia na prestižní evropské univerzitě a vstřícný postoj univerzty. „Vedení Masarykovy univerzity dlouhodobě usiluje o to, aby žádní zahraniční studenti, ani Slováci, nemuseli překonávat nějaká omezení oproti svým českým protějškům. Určité procento zahraničních studentů totiž patří na každou kvalitní evropskou univerzitu. Přítomnost zahraničních studentů přináší výhody i pro české studenty. Díky zahraničním studentům se vytváří kvalitnější studijní prostředí, zvyšuje se konkurence, střetávají se různé kultury a přístupy ke studiu, roste mezinárodní prestiž univerzity. Cílem je proto naopak odstraňovat překážky, které mají jakýsi organizační nebo spíše technický charakter. Od roku 2008 proto mohou uchazeči ze Slovenska absolvovat Test studijních předpokladů, jehož úspěšné zvládnutí je podmínkou pro přijetí na sedm z devíti fakult MU, také na Slovensku. S ohledem na uchazeče ze Slovenska byla také zavedena možnost hradit poplatek za přihlášku on-line pomocí platebních karet, což snižuje náklady za zasílání peněz ze zahraničí,“ podotýká Tereza Fojtová z rektorátu univerzity. Nejvíce slovenských studentů tradičně zaznamenává vedle brněnských škol také Praha, Ostrava a Olomouc. Slovenští studenti přitom studují i na menších českých školách, i když v nižším počtu. Na Ostravské univerzitě podle slov Zuzany Tesarčíkové z rektorátu OU studuje 168 občanů SR (z více než devíti tisíc studentů), Západočeská univerzita v Plzni jich podle referentky prorektora pro studijní a pedagogickou činnost Jiřiny Študlarové registruje mezi necelými 20 tisíci studenty 120.

Slovákům ulehčily česko-slovenské dohody

Přestože jsou u nás studenti se slovenským občanstvím považováni za cizince, je jejich situace oproti studentům z jiných zemí přeci jen poněkud odlišná. Může za to jazyková blízkost obou zemí, díky níž se slovenští studenti snáze odhodlávají ke studiu v České republice a jsou ochotni zde absolvovat i celý studijní cyklus namísto krátkodobé stáže. Přestože jim díky vstupu obou zemí do EU a nejrůznějším mezinárodním smlouvám (zejména díky té, která byla podepsána ministerstvy školství obou zemí v roce 2001) odpadlo mnoho povinností, je tu i několik věcí, se kterými by před podáním přihlášky na české školy měli slovenští studenti stále počítat.

Zdravotní pojištění

Studenti ze zemí Evropské unie mají nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako čeští pojištěnci (tedy se stejnou dostupností, ve stejné kvalitě a ve stejných cenách). To se týká i poskytování léků. Pojištěnci EU se pro uplatnění nároku na zdravotní péči z cizího pojištění musejí prokazovat u lékaře Evropskou kartou zdravotního pojištění EHIC, příp. formulářem E111, resp. E128 (ten studentovi vydá VZP po předložení Evropské karty a potvrzení o studiu). Bez těchto dokladů pacient musí uhradit zdravotní péči v hotovosti. Další možností je nechat se pojistit u některé z českých zdravotních pojišťoven, což je však možné pouze v tom případě, že je student zaměstnán u českého zaměstnavatele (který za něj odvádí pojištění), nebo v České republice podniká.

Stipendia

Přiznávání stipendií všeho druhu (za vynikající studijní výsledky, za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky, stipendium v případě tíživé sociální situace studenta (tzv. sociální stipendium), stipendium na podporu studia cizinců v ČR atd.) přiznává a vyplácí studentům vysoká škola nebo fakulta podle vlastního stipendijního řádu. Z toho důvodu se mohou podmínky udělování stipendií na různých školách mírně lišit. Obecně však platí, že slovenští studenti mohou mít na většině českých škol nárok na získání prospěchového stipendia a stipendia na podporu ubytování. Pouze v případě, že chce student zažádat o „ubytovací stipendium ve zvýšené výměře“, musí příjem pod hranicí životního minima (resp.pobírání dávek hmotné nouze) doložit dle příslušných platných zákonů, tj. v jejich případě dle Zákona 601/2003 Zb., o životnom minime a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Co se týče sociálního stipendia, pak k tomu si slovenští studenti zpravidla musejí zajistit doklad o přechodném pobytu v ČR a další dokumenty, dokládající příjem pod hranicí životního minima. Podrobné informace o možnostech získání stipendia podají studentům ze Slovenska příslušná oddělení jednotlivých škol.

Povolení k pobytu

Díky vstupu České i Slovenské republiky do Evropské unie a s ním spojeným právem volného pohybu osob dnes nepotřebují slovenští studenti, kteří chtějí studovat v ČR, žádné vízum ani povolení k pobytu. Pokud student pobývá na území ČR déle než 3 měsíce, může (ale nemusí) požádat o tzv. potvrzení o přechodném pobytu. Toto povolení může student potřebovat například v oblasti bankovnictví, při hledání zaměstnání, na některých úřadech nebo například v některých knihovnách, kde bez něj neobdrží průkaz. Více informací o přechodném a trvalém pobytu občanů EU na území České republiky naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Ohlašovací povinnost

I přes volný pohyb osob platí pro občany EU ohlašovací povinnost. Jak vyplývá ze zákona 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, občan EU je po vstupu do České republiky povinen ohlásit cizinecké policii místo pobytu, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území. To platí pouze v případě, že jeho předpokládaný pobyt na českém území bude delší než 30 dnů. Tato povinnost se ovšem nevztahuje na případy, kdy tuto povinnost zajišťuje ubytovatel, např. při ubytování v hotelu apod. (více o povinnostech cizinců viz § 103 téhož zákona). Další informace o podmínkách vstupu a pobytu občanů EU na území České republiky se dozvíte například na stránkách Portálu veřejné správy ČR).

Uznávání diplomů

Platnost vysokoškolských diplomů vydaných ve Slovenské republice je dána Článkem 17 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky O vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělávání vydávaných v České republice a Slovenské republice (vychází ze sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2001 Sb. m. s.). Diplomy vydané ve Slovenské republice tedy platí na území ČR bez dalšího úředního ověření (uznání) a nevydává se k nim žádné rozhodnutí ani osvědčení o rovnocennosti.

Čeština nebo slovenština?

Pro slovenské studenty platí během studia na většině našich vysokých škol stejné podmínky jako pro jejich české protějšky. Přijímací zkoušky tedy vykonávají v češtině (odpovídat však mohou ve svém mateřském jazyce), čímž zároveň dokládají míru porozumění českému jazyku. Díky česko-slovenským dohodám tedy nemusejí oproti jiným zahraničním studentům skládat samostatnou zkoušku z českého jazyka. Jedinou výjimkou zpravidla bývají obory přímo zaměřené na český jazyk (učitelství, filologie apod.), kdy by musel i slovenský uchazeč o studium doložit například maturitní zkoušku z češtiny, případně z ní vykonat přijímací zkoušku. Další studijní povinnosti, ať už jde o vykonávání zkoušek, psaní testů či závěrečných prací, mohou slovenští studenti plnit ve slovenštině (vyjma výše uvedených oborů), ačkoli dle zkušeností některých studentů tato skutečnost neplatí bezvýhradně a na všech školách. Studium v českém jazyce je na veřejných školách pro slovenské studenty podle aktuální legislativy zdarma.

Národní srovnávací zkoušky

Slovenští studenti, kteří se chtějí hlásit na některou ze škol, kde jsou uchazeči přijímáni pouze na základě výsledků Národních srovnávacích zkoušek (NSZ), mohou dnes tyto zkoušky skládat také na území Slovenska, a to buď v Bratislavě, Žilině a nebo v Košicích. Všechny testy v rámci NSZ se skládají v českém jazyce, a to vždy ve stejných termínech jako v České republice.

Banky

Po příjezdu do České republiky by si měli slovenští studenti zařídit účet v některé z českých bank. Nejenže si tím značně sníží poplatky za výběr z bankomatu či za výměnu valut, ale budou to potřebovat také tam, kde je nutná platba inkasem. To se týká například platby kolejného na vysokoškolských ubytovnách, které lze většinou hradit právě pouze z účtu založeného na některé z vybraných českých bank. Ke zřízení účtu v České republice bývá vyžadováno povolení k přechodnému po­bytu.

Pracovní povolení

Občané ze zemí Evropské unie, tedy ani slovenští studenti, nepotřebují žádné pracovní povolení.

Další formality

Příjezd do cizí země za účelem dlouhodobějšího pobytu, ať už jde o studium či práci, bývá spojen se zařizováním mnoha záležitostí. Zahraničním studentům proto určitě doporučujeme zajistit si buď SIM kartu některého z českých telefonních operátorů (v současné době lze vybírat ze tří: O2, T-Mobile a Vodafone), případně si zařídit tarif (v tomto případě je však zravidla nutné předložit povolení k pobytu). Kromě snížení nákladů na volání se tím usnadní také komunikace s různými institucemi, které často své služby poskytují přes sms. Další, na co by cizinci asi neměli zapomenout, je časová jízdenka na dopravu a případně karta ISIC (pokud už ji nevlastní).

Užitečné odkazy