Vědci z Přírodovědecké fakulty dobývají svět! Plánují misi na Mars a vyvíjejí lék na rakovinu

Nahlédli jsme do archívu Přírodovědecké fakulty a vybrali pár zajímavostí a objevů, na kterých se podíleli její vědci. A že bylo z čeho vybírat! Přírodověda totiž rozhodně není nuda a můžeme se díky ní dostat hodně daleko… třeba až na Mars. Nevěříte? Tak čtěte.

Jak to bylo s vejci při stavbě Karlova mostu?

V roce 2010 byla podrobena důkladnému zkoumání jedna z našich nejznámějších historických památek – Karlův most. Gotická stavba ze 14. století se chystala na velkou rekonstrukci a tak všechny zajímalo, jaký je její skutečný stav. Na průzkumu se mimo jiné podílel také profesor Richard Přikryl z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty. Pomocí speciálních sond byly odebrány vzorky vnitřního výplňového zdiva a podrobeny rozborům. Výzkumníci zjistili, že most je v dobrém stavu, neboť při jeho stavbě byla použita velmi pokročilá stavební hmota, tzv. římská malta s hydraulickým vápnem. K velkému překvapení všech byl vyvrácen mýtus, že se Karlův most stavěl za použití vajec. O těchto objevech tehdy samozřejmě informovala téměř všechna česká média a tak se pan docent Přikryl stal na chvíli celebritou.

Vzrušující mise do vesmíru

Geochemik Jan Jehlička z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů je jedním z několika málo vědců, kteří zásadně přispěli k praktické přípravě budoucí mise na Mars. Evropská vesmírná Agentura a ruský Roskosmos již řadu let plánují exobiologickou misi. Co si pod tím představit? V podstatě má za úkol pátrat po stopách současného nebo minulého života na Rudé planetě. A právě Jan Jehlička se v roce 2014 tomuto tématu věnoval ve svém článku, který následně vydal jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů, Philosophical Transactions of Royal Society A. Konkrétně řešil využití Ramanovy spektroskopie, kde ji je na Zemi možné věrohodně otestovat a jak ji připravit na misi. Jeho asi nejdůležitějším přínosem pro budoucí misi na Mars bylo vytipování a charakterizování vzorků, které by měly být na Marsu odebrány a zkoumány, aby byl každý z nich přínosem pro vědu.

O krok blíž k úspěšné léčbě rakoviny

V roce 2017 vědci Univerzity Karlovy významnou měrou přispěli k léčbě rakoviny. Docent Jan Brábka a docent Daniel Rosel z katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty deklarovali a definovali novou kategorii protinádorových léčiv. Výzkum celého týmu pod vedením těchto dvou pánů spočíval především v tom, aby se do léčby rakovinou postižených pacientů zahrnuli i tzv. migrastatika, což je zcela nový název pro látky, které mají zpomalit, v ideálním případě zcela zabránit, metastázování nádorů. Nemusíme zdůrazňovat, že tento objev přinese průlom v léčbě rakoviny. O všem tehdy informoval jejich odborný článek v prestižním časopise Trends in Cancer nakladatelství Cell Press.

Objevení minerálního pramene

Mariánské lázně, Luhačovice, Lázně Běloves nebo Klášterec nad Ohří. Všude tam nalezneme naše nejznámější minerální prameny. Je až neuvěřitelné, že v tak malé zemi jako je ta naše, se ještě dají objevovat nové léčivé prameny. Jedním velice proslulým „lovcem“ pramenů je Viktor Goliáš, odborný asistent z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty. Jeho zatím posledním objevem je pramen v lese nedaleko Plesné na Chebsku. Voda z pramene se může stát základem nových radonových lázní, chutná prý jako dobře vychlazená málo mineralizovaná voda a lidé ji mohou bez obav pít. Je také volně přístupná. „V tom prameni jsme naměřili dávkový příkon záření gama osm mikrogray za hodinu. Rozhodně je to pramen, který je nejradioaktivnější v České republice. Z hlediska minerálních vod je to jeden z největších objevů za posledních několik let,“ popsal svůj objev Goliáš pro Českou televizi.

Když rostliny odhalí svou minulost

Většina vědců studuje proces evoluce prostřednictvím zkamenělin, ale tým katedry experimentální biologie rostlin na to jde přes stále žijící rostliny. Jeden z mnoha vědců, kteří se podíleli na přečtení genetické informace sladkovodní řasy parožnatky Chara braunii je Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostlin. Právě parožnatka je unikátní řasa blízce příbuzná rostlinám. Díky znalosti genomu bude možné pochopit její funkci, porovnat ji s dalšími rostlinami a zjistit, jak vypadaly její předchůdkyně. Celý projekt byl natolik náročný, že se z velké části spolupracovalo s japonskými kolegy. Také by to nebylo možné bez moderních superpočítačů. Výsledky jejich týmové práce nyní pomohou tisícům dalších vědců. A i tento objev byl publikován ve velice uznávaném odborném biologickém časopise The Cell.

Zdroj: cuni.cz.


redakce@vysokeskoly.cz

Další články k tématu