Když se akademici propojí s praxí – spolupráce Masarykovy univerzity a festivalu Cinema Mundi

7. 3. 2011 | Stojí za přečtení

Všechno to začalo před rokem, kdy kinosály v Brně obsadil první ročník festivalu Cinema Mundi. Divákům nabídl neanglicky mluvené filmy, které se v daném roce ucházely o ocenění Oscarem. Čestným festivalovým hostem byl tehdy chilský režisér a spisovatel Miguel Littín, který v rámci programu besedoval se studenty romanistiky. Setkání si velmi pochvaloval, což organizátory inspirovalo k tomu, aby pro příští ročník prohloubili spolupráci s vysokoškolskými studenty.

A výsledek? Podzimní překladatelské semináře, na kterých studenti připravovali titulky k cizojazyčným filmů druhého ročníku festivalu. Nad veškerou prací bděla odborná asistentka Ústavu románských jazyků a literatur Athena Alchazidu.

Měli studenti zkušenosti s překládáním filmových titulků předtím, než se pustili do spolupráce s Cinema Mundi?

Pokud vím, tak ne. Tuším, že kolegové z francouzské filologie se svými studenty film překládali, ale účelem tehdy bylo proniknout do slangového jazyka mládeže, a ne do problematiky titulkování. Proto to byla pro drtivou většinu studentů nová zkušenost. Pozvali jsme si tudíž do Brna odborníky, kteří studentům na seminářích vysvětlovali specifika překladu titulků a předávali jim své zkušenosti. Zmínit mohu například renomovanou překladatelku Annu Kareninovou, odbornici na překlady z francouzštiny. Pořádali jsme i společné besedy, abychom si mohli vyměnit zkušenosti a navzájem si představit svou práci.

Děkan filozofické fakulty Masarykovy univerzity Josef Krob s koordinátorkou projektu Athenou Alchazidu.

Jakým největším výzvám museli studenti při překládání čelit?

Dobře udělané titulky k filmu by měly být schopny pojmout smysl celé scény. A to tak, aniž by nutily diváka přespříliš číst a nevnímat tak detaily v obraze, které mohou mít pro příběh filmu zásadní roli. Dialogy postav navíc často naráží na reálie dané země, které nám mohou být zcela neznámé. Studenti si tak museli vyhledávat informace o zvycích, o kterých mnohdy nic netušili, a citlivě je učinit srozumitelnými i pro českého diváka. Kromě překladů proto naši studenti letos připravili také lektorské úvody k projekcím. Na těch některá kulturní specifika daného regionu publiku nejprve vysvětlí, aby si diváci z filmu odnesli kvalitnější zážitek.

Takže přeložením titulků práce studentů neskončila?

Neskončila. Na naší fakultě vychováváme jak budoucí překladatele a tlumočníky, tak i pedagogy. Kromě hlavního programu festival nabízí školám speciální projekce s besedami, které jsou v režii našich studentů. Vypracovali k nim pracovní listy, které se věnují tématům filmů. Tyto pracovní listy by měly podněcovat diskuzi o důležitých otázkách, které se ve filmu řeší. Například ve filmu Ilegálně je ústředním tématem přistěhovalectví. Tuší středoškoláci, jaký je rozdíl mezi emigrantem a imigrantem? Co je podle nich svoboda? Odpovědi na tyto otázky dostanou během diskuzí po projekcích prostor. Naši studenti tak mají možnost prostřednictvím besed vyzkoušet své pedagogické schopnosti a propojit tak se svým studiem i další společenskovědní disciplíny.

Internet je plný amatérských titulků, které se dají zdarma stáhnout k většině zahraničních filmů. Co si myslíte o jejich kvalitě?

Já sama s nimi nemám velkou zkušenost, ale řeknu to takto. Kvalitní titulky by stejně jako jakýkoliv jiný kvalitní překlad měly precizně pracovat jak s původním jazykem, tak s jazykem, do kterého se překládá. Studentům připomínám, že ačkoliv nestudují češtinu, musí dbát nejen o zlepšování jazykových dovedností v cizím jazyce, ale měli by se umět také adekvátně vyjádřit v jazyce mateřském, který je třeba kultivovat.

Bude spolupráce s festivalem pokračovat i nadále?

Ještě je na podobná tvrzení brzy, ale já doufám, že ano. Byla to neocenitelná zkušenost jak pro studenty, tak i pro nás, pedagogy. S posluchači překladatelských seminářů napříč různými jazyky jsme měli velmi podnětné besedy. Studenti si během nich navzájem demonstrovali problémová místa překladů. Bylo zajímavé nahlédnout do práce kolegů potýkajících se s jiným jazykem. Právě to propojení kateder, které spolu běžně nespolupracují, bylo velmi inspirativní. A překvapila mě i nadšená odezva u studentů. Posílali mi děkovné emaily za to, že se projektu mohli zúčastnit.

Zdroj fotografie: www.muni.cz

Další články k tématu

Češi se zhoršili v angličtině. Slováci se naopak zlepšili

Česko se letos propadlo v mezinárodním srovnání znalosti angličtiny. Mezi 113 zeměmi světa hodnocenými v rámci English Proficiency Index (EPI) skončilo na 26. místě. Ve srovnání s loňským hodnocením si tak o tři příčky pohoršilo. Zlepšení naopak zaznamenali Slováci, kteří předběhli Čechy a skončili 18. „Přestože se dlouhodobě diskutuje o nízké úrovni výuky angličtiny na základních školách, […]

číst více

Studenti Oxfordu můžou používat AI! Má to ale háček

Studenti prestižní britské školy Oxford můžou používat na psaní eseje umělou inteligenci. Háček ale spočívá v tom, že za ní nedostanou známku a nepočítá se ani do jejich celkového hodnocení za semestr. Proč to tedy vůbec dělají? Cílem je, aby se od umělé inteligence něco naučili. Úkol, který se příliš neliší od jakéhokoliv jiného vysokoškolského zadání: […]

číst více