Rozhovor: jak skloubit práci, školu a domácnost?

Co přesně děláte a jak dlouho ve svém oboru pracujete?

Už osm let pracuji jako pracovník v sociálních službách pečovatelského úseku – pečovatelka v Diakonii Českobratrské církve evangelické, ve středisku v Myslibořicích. Tato práce spočívá vlastně v přímé péči o naše klienty, převážně seniory. Jsem s nimi v každodenním kontaktu, pomáhám jim při vykonávání běžných denních potřeb, například s oblékáním, koupáním, krmením nebo s nákupy.

Vím, že si při práci doplňujete vzdělání různými kurzy. O jaké kurzy se přesně jedná?

Všichni zaměstnanci v našem středisku, tedy i já, jsme zapojeni do celoživotního vzdělávání. Podle zákona o sociálních službách musím povinně absolvovat ročně aspoň dvacet čtyři hodin různých vzdělávacích programů, které přímo využiji ve svojí práci. V poslední době jsem se například zúčastnila kurzů jako „Péče o seniory s demencí“, „Techniky práce s agresivním klientem“, „Nácvik komunikace s neslyšícím“ nebo třeba „Komplexní péče o klienty s poruchou chování“. V poslední době jsem také ukončila kvalifikační kurz s názvem „Pracovník sociální péče se zaměřením na základní výchovnou činnost“. Naše středisko získalo grant na vzdělávání zaměstnanců, takže mě čekají v nejbližší době další kurzy.

Jste ráda, že máte možnost se takových kurzů zúčastnit, nebo Vás k jejich absolvování spíš nutí okolnosti?

Moje povolání mám velmi ráda a naplňuje mě. Aby tato moje práce přinášela co největší prospěch i našim klientům, musím a chci se v ní co nejvíce zdokonalovat. Proto i vítám moji účast na těchto kurzech a jsem ráda, že mi můj zaměstnavatel další vzdělávání umožňuje.

Jaká je náplň kurzů? A máte nějaké problémy s dojížděním na ně, nebo s tím, jak často se konají?

Vzdělávací kurzy jsou většinou součástí mojí pracovní doby a hradí je zaměstnavatel. V rámci nového grantu se budou kurzy konat přímo v našem středisku, ostatní kurzy se konají například v Praze, Sezimově Ústí nebo v Brně. Zaměstnavatel mi buď proplatí cestovní výdaje nebo nás na místo dopraví služebním autem. Náplň kurzů je různá – je to vždy podle daného tématu toho daného kurzu. Ve své podstatě jsou ale kurzy zaměřeny na zlepšení práce s klienty a na pochopení jejich chování a jednání.

Jak náročné se Vám studium zdá?

Mě tyto kvalifikační kurzy baví a obohacují mě, proto mi ani nepřipadají nějak zvlášť náročné, i když pokud je součástí nějakého kurzu i zkouška, mám samozřejmě, jako asi každý, přiměřené obavy, jak vše zvládnu.

Musí být hodně těžké skloubit dohromady práci, školu, domácnost a všechno ostatní… Jaké to pro Vás je?

Jak jsem již říkala, zaměstnavatel nám umožňuje zúčastňovat se kurzů v pracovní době, takže mi to navíc moc času zase nezabere. Jenom čas, který strávím na cestě na kurz a zpět. Ale protože svoje povolání mám ráda, tak mi to nevadí a ráda tuto oběť navíc přinesu. Horší je, pokud kurz trvá třeba týden v kuse mimo moje pracoviště. Potom musí vypomoci i rodina (hlavně babičky a manžel), protože mám doma ještě dvě nedospělé děti. Spoustu věcí potom třeba musím dohánět, až se vrátím, ale nějak zvlášť mě to zase nezatěžuje.

Myslíte, že doplňovat si vzdělání nějakými kurzy při zaměstnání je dobrá alternativa třeba ke studiu na vysoké škole?

Myslím si, že dnešní doba s sebou nutnost dále se vzdělávat určitě přináší, a v oboru, jako je ten můj – tedy v sociálních službách – to určitě platí dvojnásob. A nějaký kurz navíc určitě nikomu neuškodí.

Zdroj fotografií: webové stránky Diakonie ČCE – Střediska v Myslibořicích