Po které škole najdou absolventi největší uplatnění?

27. 7. 2015 | Uplatnění studentů a absolventů

Které vysoké školy mají nejvyšší uplatnění absolventů? Na to se ptala studie datových žurnalistů Českého rozhlasu. Podívejte se, k čemu dospěli.

Český rozhlas sesbíral data z desítek vysokých škol a porovnal úspěšnost jejich absolventů na pracovním trhu. Ta se liší i o desítky procent. Výzkum také zbořil některé mýty – například že by absolventi humanitních oborů hledali práci hůře než bývalí studenti techniky a exaktních věd. Nebo že je potřeba méně vysokoškoláků a více vyučených lidí – naopak absolventi středních odborných škol jsou zdaleka nejčastějšími klienty úřadů práce.

Nejčastěji tedy na úřadech práce potkáte absolventy středních odborných škol, práci jich nemůže najít 29,3 %. Další početnou skupinou jsou studenti vyšších odborných škol, z nichž marně hledá práci téměř pětina. Dále je to každý desátý čerstvý magistr nebo inženýr, šest procent bakalářů, pět procent absolventů doktorských studijních oborů a po čtyřech procentech gymnazistů a mladých lidí se základním vzděláním.

Nejnižší pravděpodobnost, že nebudete moci najít práci, máte v případě, že vystudujete gymnázium a po něm vysokou školu. O něco nižší nezaměstnanost je pak mezi bakaláři než magistry.

Vývojové trendy

Počet vysokoškoláků v Česku dlouhodobě stoupá. Za posledních 14 let, tedy za dobu, po jakou pracovní úřad data poskytuje, se v některých oborech zvýšil až pětinásobně. Podíl absolventů na pracovním úřadě se ve stejném období ale nezvětšil, u většiny směrů se dokonce snížil.

Nejvýraznější posun nastal v humanitních vědách. Zatímco množství absolventů se zvedlo zhruba pětkrát, podíl absolventů, kteří zamířili na pracovní úřad, o procento klesl. Počet nezaměstnaných absolventů humanitních oborů vzrostl od roku 2001 jen u věd a nauk o kultuře a umění (z 5,5 % na 7,6 %) a u právních věd a nauk (ze 3,9 % na 4,6 %).

V některých případech je ale možné, že lidé s vysokoškolským diplomem zastávají práci určenou primárně pro středoškolské absolventy, jsou na svou pozici tedy převzdělaní a mohou být i frustrováni z toho, že mají dobré vzdělání, ale nejsou schopni si najít odpovídající práci.

Soukromé vs. veřejné vysoké školy

Z vysokých škol míří na pracovní úřad 8 % studentů. Soukromé vysoké školy jsou přitom úspěšnější než veřejné. Bez práce je těsně po škole 6,8 procenta jejich absolventů, u veřejných škol je to 8,2 procenta.

Soukromé školy ale mají obrovský rozptyl úspěšnosti. Mezi vysokými školami s víc než 50 absolventy ročně je na tom nejhůř Západomoravská vysoká škola Třebíč s třetinou nezaměstnaných absolventů. Na opačném konci žebříčku je dvojice škol, které na úřadě práce neměly podle dat úřadu práce ani jednoho absolventa. Těmito školami jsou Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. a Anglo-americká vysoká škola, o.p.s.

Mezi veřejnými školami mají nejvyšší zaměstnanost pražské univerzity: z AMU, Karlovy univerzity, VŠE, VŠCHT i ČVUT míří na pracovní úřad méně než 5 procent absolventů. Mimopražské vysoké školy se pohybují kolem 10 procent. Nejméně úspěšná škola je ovšem opět v Praze: s 37 procenty nezaměstnaných absolventů je to Akademie výtvarných umění.

Pět škol s nejvyšší nezaměstnaností absolventů

Akademie výtvarných umění v Praze (37,5 %)

Západomoravská vysoká škola Třebíč (34,6 %)

Vysoká škola Karla Engliše v Brně, a. s. (26,1 %)

Vysoká škola polytechnická Jihlava (21 %)

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo (20,4 %)

Pět škol s nejnižší nezaměstnaností absolventů

Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. (1,8 %)

Akademie múzických umění v Praze (1,1 %)

University of New York in Prague, s.r.o. (1 %)

Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. (0 %)

Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. (0 %)

A jak je na tom největší česká vysoká škola – Univerzita Karlova? Celková nezaměstnanost jejích absolventů je 2,9 %. Nejčastěji přitom končí na úřadech práce absolventi lékařských fakult, Evangelické teologické fakulty nebo Husitské teologické fakulty. Nejsnáze práci naopak hledají bývalí studenti Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty, Fakulty humanitních studií, Katolické teologické fakulty a Matematicko-fyzikální fakulty.

Pro podrobný přehled si přečtěte výzkum Českého rozhlasu.

Zdroj dat: rozhlas.cz

Líbí se Vám naše stránky?


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Zdroj obrázků: freeimages.com