Pět otázek pro... Ondřeje Lišku

27. 12. 2012 | Stojí za přečtení

Ondřej Liška je český politik a předseda Strany zelených. V letech 2007–2009 zastával funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Hovoří plynně anglicky a německy, ale domluví se i francouzsky, rusky a italsky. Přednášel na zahraničních univerzitách, veřejných a odborných fórech. Je spoluzakladatelem nu-jazzové kapely Lesní zvěř.

Jakou vysokou školu jste studoval a proč jste se pro ni tehdy rozhodl?

Studoval jsem na Masarykově univerzitě na Filozofické fakultě, která se poté rozdělila na Filozofickou fakultu a Fakultu sociálních studií, dvouobor Politologie-Religionistika. Pocházím z Brna, a chtěl jsem tam i zůstat. To byl asi hlavní důvod, proč jsem si vybral studium právě v moravské metropoli. Kdyby tehdy v Brně měli akreditovaný obor Kulturní antropologie, tak bych šel studovat určitě ji.

Co všechno vám dalo studium na vysoké škole z hlediska vaší dnešní profese?

Kupodivu to nebyl ani tak přímo obsah oborů, ale spíše setkání s několika výjimečnými pedagogy. Tato setkání mě lidsky a intelektuálně velice ovlivnila. Byla to příležitost podívat se na svět jinak a osvojit si kritický nadhled. A to je podle mne během vysokoškolského studia to podstatné. Nesmíme připustit, aby vysoké školy fungovaly pouze jako profesně orientované výrobny budoucích zaměstnanců. To i přes to, že pracovní uplatnění je jistě důležitou součástí smysluplného života. Z mého dnešního pohledu je nejdůležitější schopnost kritického myšlení a pochopení vztahu svobody a odpovědnosti.

Kdybyste si dnes mohl vybrat znovu, co byste studoval a kde? Volil byste například možnost studia v zahraničí?

Místo politologie bych šel asi studovat filozofii. Dnes vím, že pro praktickou politiku není studium politologie tak podstatné. Určitě to neplatí všude, ale mám silný dojem, že politologii, tak jak se mnohde učí, uniká podstata, kde politika vzniká a kde se vlastně „politično“ bere. Studium v zahraničí jsem necítil jako potřebu, neboť jsem tam měl již dříve docela pestré kontakty. Ovšem dnes bych řekl, že výjezd do zahraničí je skoro nezbytný a měl by být samozřejmý. Nejen pro budoucí pracovní uplatnění, ale hlavně pro lidský rozvoj. Člověka to obohatí teoreticky, ale hlavně lidsky. Ke kritickému myšlení nutně patří i schopnost nahlédnout na svoji zem a společnost z odstupu.

Co se vám vybaví, když se někdo zeptá na váš „studentský život“?

Neopakovatelný prostor svobody. Je to období zjišťování, kým se vlastně chceme stát. Již během studia jsem byl dost aktivní i v různých mimoškolních oblastech. Toto období mám tedy spojené nejen s intelektuálním poznáváním, ale také s nezávislou kulturou, zvláště hudbou, a svými politickými aktivitami v občanském sektoru.

Co byste vzkázal či poradil těm, kdo se chtějí hlásit na obor, který jste studoval vy, popřípadě uvažují o podobné profesionální dráze?

Nikdy se nenechte spoutat oborem, který studujete!