Olympiáda a vysoké školy: Kde studují čeští olympionici ze ZOH 2026?

10. 2. 2026 | Aktuality
ZOH

Zimní olympijské hry 2026 v Miláně a Cortině d’Ampezzo nejsou jen přehlídkou sportovních výkonů. Ukazují také, že vrcholový sport a vysokoškolské studium se nevylučují. Z historicky rekordní české výpravy 114 sportovců má minimálně 33 olympioniků prokazatelnou vazbu na vysokou školu – jako současní studenti nebo absolventi.

A právě české vysoké školy v tomto příběhu hrají výraznou roli.

České vysoké školy v olympijské výpravě 2026

Právě tyto univerzity patří mezi líhně českých olympijských talentů:

České vysoké učení technické v Praze
 (Ondřej Černý – běh na lyžích, Petr Hák – biatlon, Vít Chabičovský – curling aj.)

Česká zemědělská univerzita v Praze
 (Markéta Davidová – biatlon, Jan Zabystřan – alpské lyžování aj.)

Masarykova univerzita
 (Vítězslav Hornig – biatlon, Radek Houser – snowboarding, Kateřina Janatová – běh na lyžích, Jessica Jislová – biatlon, Michal Krčmář – biatlon, Tereza Voborniková – biatlon aj.)

Technická univerzita v Liberci
(Lucie Charvátová – biatlon aj.)

Univerzita Karlova
 (Eva Adamczyková – snowboarding, Metoděj Jílek – rychlobruslení, Lukáš Klíma – curling, Julie Zelingrová – curling aj.)

Vysoká škola ekonomická v Praze
(Lucie Charvátová – biatlon, Martin Jurík – curling aj.)

Vysoká škola finanční a správní
 (Ester Ledecká – lyžování a snowboa, Anna Fernstädtová aj.)

Vysoká škola telesné výchovy a sportu Palestra
(Lucie Charvátová)

Nejen tyto školy spojuje jedno: dlouhodobá schopnost přizpůsobit studium vrcholovým sportovcům.

Markéta Davidová

Ženský hokej: univerzitní systém jako vstupenka na olympiádu

Nejsilnější propojení sportu a vysoké školy najdeme u českého ženského hokeje.

Z celkových 23 hráček má 14 zkušenost s vysokoškolským studiem, což je více než 60 % týmu.

Většina z nich prošla americkým univerzitním systémem NCAA, který dnes představuje hlavní cestu k elitnímu ženskému hokeji.

Řada dalších hráček má již dokončené bakalářské či magisterské studium na amerických univerzitách, kde kombinovaly špičkový sport s akademickým vzděláním.

Zajímavý kontrast: mužský hokej bez vysokých škol

Zatímco ženský hokej je s univerzitami silně propojený, mužský hokejový tým patrně nemá zástupce s vysokoškolským vzděláním.

Důvodem je jiný kariérní model – kanadské juniorské soutěže a brzká profesionalizace.

Tento rozdíl dobře ilustruje, jak zásadně ovlivňuje struktura sportu vzdělávací dráhu sportovců.

Biatlon: když se sbírají medaile i akademické tituly

Český biatlon patří mezi nejvzdělanější sporty olympijské výpravy.

Minimálně 8 z 10 nominovaných biatlonistů má vysokou školu – často i více titulů.

Výrazné akademické příběhy:

  • Lucie Charvátová – absolvované inženýrské, MBA a MPA studium
  • Markéta Davidová – absolvované bakalářské a dvě magisterská studia
  • Michal Krčmář – absolvované bakalářské a magisterské studium
  • Petr Hák – aktuálně student

Biatlonisté ukazují, že dlouhodobá sportovní kariéra se dá systematicky kombinovat se studiem.

Curling, lyžování a snowboard: sporty, kde je vysoká škola standardem

Také v dalších olympijských disciplínách platí, že vysokoškolské vzdělání není výjimkou, ale běžnou součástí sportovní kariéry. Typickým příkladem je curling – sport, který je dlouhodobě spojovaný s kombinací vrcholového výkonu a akademické dráhy.

V českých curlingových týmech na ZOH 2026 najdeme studenty i absolventy vysokých škol, například Univerzity Karlovy, ČVUT nebo VŠE. Vysoká škola je v tomto sportu spíše pravidlem než výjimkou, a to i na olympijské úrovni.

Podobný model funguje také u lyžování či snowboardu, kde individuální charakter sportu umožňuje lépe přizpůsobit studium tréninkovému režimu a závodní sezóně.

Olympiáda jako inspirace i pro budoucí studenty

Příběhy českých olympioniků ze ZOH 2026 ukazují, že kombinovat vrcholový sport a vysokou školu je možné, ale rozhodně to není cesta bez nároků. Vyžaduje disciplínu, schopnost plánovat a ochotu přijmout, že obě role – sportovní i studentská – mají své povinnosti.

Zkušenosti olympioniků potvrzují, že:

  • vysoká škola nemusí být překážkou sportovní kariéry, pokud je studium nastavené realisticky a dlouhodobě,
  • české univerzity dokážou talentovaným sportovcům vyjít vstříc, ale očekávají aktivní přístup a odpovědnost ze strany studenta,
  • vzdělání funguje jako pojistka po skončení profesionální kariéry, která může přijít dříve, než si sportovec plánuje.

Olympiáda tak není jen o medailích, ale i o schopnosti řídit vlastní čas, dělat strategická rozhodnutí a myslet několik let dopředu – dovednostech, které se uplatní nejen ve sportu, ale i v běžném profesním životě.

Foto: Markéta Davidová – Sandro Halank, Wikimedia Commons

Další články k tématu

Ostravská univerzita „otevřela“ virtuální nemocnici

Ostravští studenti medicíny mohou nově trénovat ve virtuální nemocnici. Vyzkoušet si v ní budou moct nespočet pohotovostních scénářů. Stačí jim k tomu speciální virtuální brýle, které je přenesou do sanitky, na oddělení ARO, nebo přímo na operační sál. „Projekt Virtuální nemocnice je dalším krokem ke zvyšování kvality vzdělávání na ostravské lékařské fakultě. Je to takový předstupeň přípravy […]

číst více

Poslanci chtějí navýšit počet sociálních stipendií

Sociální stipendium aktuálně pobírá přibližně 500 vysokoškoláků. Další na něj kvůli přísně nastaveným podmínkám nedosáhnou. Změnit to chce poslanecký návrh, který čeká na schválení ve Sněmovně. „V současném nastavení stipendia je hranice rozhodného příjmu rodiny se dvěma dětmi nějakých 23 tisíc korun měsíčně. V případě rodiče samoživitele se dvěma dětmi je to dokonce pod minimální mzdou, takže pokud […]

číst více

Šance na úspěšné dostudování? Větší mají ženy!

Ženy mají téměř dvojnásobnou šanci úspěšně dostudovat univerzitu. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI. Vliv na dostudování mají i další faktory. Jedním z nich je i počet knih v domácnosti. Studie se účastnilo 1656 lidí narozených v letech 1975 až 1997. Pravděpodobnost získat vysokoškolské vzdělání mělo 31 procent žen a pouze 18 procent mužů. „V generaci […]

číst více