Mladí se bojí klimatické změny, ale politika je nezajímá

13. 11. 2022 | Aktuality

klimatologieAgentura STEM provedla průzkum mezi mladými lidmi ve věku 15 až 29 let, aby zjistila, co je pro ně v životě důležité a jaké mají názory a postoje. Hraje pro ně podstatnou roli značkové oblečení? Vadilo by jim sousedit s drogově závislými? Chtějí vystoupit z Evropské unie? I na tyto otázky hledali výzkumníci odpovědi.

Průzkumu se zúčastnilo 1500 respondentů, kteří vyplňovali během letních měsíců 2021 on-line dotazník. Součástí výzkumu bylo také deset skupinových diskuzí a tři hloubkové rozhovory. Obdobné šetření souběžně probíhalo i v ostatních zemích Visegrádské skupiny, tedy v Maďarsku, Polsku a na Slovensku, a také v pobaltských státech. Výzkum vznikl za podpory Friedrich Ebert Stiftung, nadace německé sociálně demokratické strany (SDP).

„Zkoumaná generace bude v polovině 21. století představovat produktivní výkonné jádro české společnosti a jako taková bude v nadcházejících desetiletích nevyhnutelně čelit zásadním domácím i globálním výzvám,“ stojí v souhrnné zprávě výzkumu Česká mládež v roce 2021 – Bezpečná přítomnost, náročná budoucnost. Mladá generace bude muset čelit stárnutí populace, klimatickým změnám, technologickému pokroku nebo případným novým pandemiím.

Mladí Češi a ambice

Dotazníkové šetření ukázalo, že jednou z nejdůležitějších věcí je pro mladé Čechy soběstačnost a vlastní klid. Nezávislost je důležitá skoro pro 80 procent z dotázaných, přes 70 procent pak považuje za důležité převzetí zodpovědnosti a úspěšnou kariéru. Rodičovství je důležité pro více než dvě třetiny dotázaných, pro ženy o 12 procentních bodů víc než pro muže.

„Chtěl bych rodinu, klidný život a finanční zabezpečení. Rodinný domek, zdravou rodinu, po práci sedět na terase, popíjet kávu, dívat se do lesa a být duševně v pohodě,“ odpověděl v hloubkových rozhovorech jeden z mužů.

Na opačné straně spektra stojí politická aktivita a účast na občanských akcí. Jako důležité je označil jen každý čtvrtý respondent. Mladí totiž mají pocit, že nejsou vládou dostatečně reprezentováni, a proto se o politiku nezajímají. „V mojí generaci se o politice moc nebavíme. Prostě jsme to vzdali, protože všechny informace ve zprávách jsou tak strašně negativní,“ vyjádřil se k problematice jeden z respondentů.

Na samém spodku hodnotového žebříčku mají mladí Češi značkové oblečení. Za důležité ho považuje jen 15 procent dotazovaných.

Klimatická hrozba

Největší obavy mají mladí Češi ze znečištění a změny klimatu. Nějakou míru strachu projevilo 89 procent respondentů. Víc než polovina z nich pak má o budoucnost klimatu vážné obavy. Změny klimatu dokonce mladé děsí víc než sociální nespravedlnost a vážné nemoci, z těch má strach 82 procent, respektive 77 procent dotázaných.

Podle Člověka v tísni, ke zvýšenému povědomí o klimatické změně mezi mladými došlo teprve nedávno, a to mezi lety 2017 až 2020. V roce 2018 začala před švédským parlamentem stávkovat Greta Thunbergová, která požadovala po vládě snížení uhlíkové stopy podle Pařížské dohody. Následovali ji studenti po celém světě.

„Vědci předpovídají spoustu negativních dopadů klimatické krize. Viditelná byla sucha mezi roky 2014 a 2019. Pokud jste starší, máte srovnání, že příroda na tom byla zle i dříve, proto to tolik neprožíváte. Když jste mladší, šok je větší,“ okomentoval výsledek průzkumu pro Aktuálně.cz Martin Kratochvíl ze STEM.

Postoj k homosexualitě

Výzkum ukázal, že v rámci visegrádského prostoru mají mladí Češi výrazněji pozitivnější přístup ke stejnopohlavní menšině. Jen osmi procentům respondentů by vadilo, kdyby se do jejich blízkosti přistěhovali homosexuálové, průměr v rámci V4 je přitom 14 procent. Větší problém by pro mladé bylo soužití s drogově závislými. Za sousedy by je nechtělo mít 87 procent oslovených.

Z kvalitativních rozhovorů však vyplývá, že většina oslovených homosexuální páry spíš toleruje, než že by je otevřeně podporovala. „Ať si každý dělá, co chce. Já proti nim nic nemám, ale nechci, aby mi cpali, že se na to musím dívat,“ uvedl například jeden z účastníků výzkumu.

Postoj ke stejnopohlavnímu soužití může souviset i s nízkým počtem věřících v Česku. Podle komparativního zjištění Pew Research Center, které zpráva zmiňuje, je hluboce věřící jen osm procent české populace. A mladá generace je na tom podobně. Více než tři čtvrtiny dotazovaných se nehlásí k žádnému náboženství. Tím se mladí Češi liší od zbytku visegrádské čtyřky.

Zdaleka nejtolerantnější byla skupina od 15 do 18 let. V rámci všech vybraných věkových skupin pak byly ženy tolerantnější než muži.

Členství v EU

Výzkum dále ukázal, že mladí chtějí zůstat v Evropské unii. Pro vystoupení by se vyslovilo jen 16 procent z nich. Tím se mladá generace odlišuje od zbytku české populace. Podle agentury STEM by totiž polovina občanů Česka chtěla pryč z EU. Necelé dvě třetiny mladých se dokonce domnívají, že setrvání v EU má na zemi pozitivní vliv.

A proč je EU po mladé Čechy tak atraktivní? Podle nich nám členství v unii zajišťuje dobré ekonomické podmínky tam, kde český stát selhává.

Zdroje: Aktuálně.cz, Fakta o klimatu.cz, studie Česká mládež v roce 2021

Další články k tématu

Průzkum UPOL: Filozofové chtějí podnikat, nejvyšší plat chtějí medici

Každý čtvrtý student Univerzity Palackého v Olomouci chce po absolvování podnikat. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo přes 1500 respondentů. Do podnikání se nejčastěji chtějí pustit studenti z filozofické fakulty a fakulty tělesné kultury. Nejvyšší nástupní plat pak chtějí studenti lékařské fakulty. Zájem o podnikání oproti roku 2012 narostl o pět procent. Nejvíc studentů chce ale stále […]

číst více

Vysokoškoláci by v budoucnu mohli získávat univerzální evropský titul

Studenti vysokých škol v zemích Evropské unie (EU) by v budoucnu mohli získávat titul, který by uznávalo všech 27 členských států. Návrh představila Evropská komise. Záměrem je lépe propojit evropské vysoké školství a zlepšit konkurenceschopnost absolventů. „Plánem na existenci evropského titulu reagujeme na potřeby našich studentů, univerzit a jejich zaměstnanců i budoucích zaměstnavatelů dnešních studentů – a […]

číst více

Čeho se bojí mileniálové a generace Z?

Mladí lidé si v zaměstnání nejvíce váží dobré firemní kultury, flexibility práce a nároků na udržitelnost. Nejvíc je tíží životní náklady. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte, která se ptala mileniálů a generace Z. Průzkumu, který se koná jednou ročně, se účastnilo 44 zemí světa. Mileniálové jsou lidé narození přibližně mezi lety 1983 až 1995, […]

číst více