Kvalita spánku ovlivňuje výkony studentů i žáků. Ti čeští nespí dost

20. 6. 2021 | Aktuality

studium spánkuVíce než 40 procent žáků ve věkové kategorii 11 až 15 let nespí dostatečně dlouhou dobu. Vyplývá to z průzkumu Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL). Mezi hlavní příčiny nedostatečného spánku dětí patří hraní počítačových her a sledování mobilu či televize.

Žáci ve všední dny spí v průměru osm hodin a osm minut. Délka spánku se liší podle věku. Jedenáctiletí žáci ve všední dny průměrně spí devět hodin, u patnáctiletých je to pouze sedm a půl hodiny. O víkendu si pak děti přispí a jejich délka spánku činí v průměru devět a půl hodiny. Podle odborníků z UPOL nedostatečným spánkem vzniká takzvaný sociální jet lag způsobený právě odlišný spánkovými vzorci ve všední dny a ve dnech volna. Tímto jet lagem trpí až 30 procent všech školáků.

Jejich organismus se následně s těmito rozdíly musí vyrovnávat, což může negativně ovlivnit jejich zdraví. Žákům se může zhoršit duševní stav, můžou být podráždění či dokonce v depresi. Nepravidelný spánkový režim může mít také za následek zhoršení stravovacích návyků v podobě vynechávání snídaně či zvýšené konzumace energetických nápojů a chipsů. Další následky zahrnují bolest hlavy, nadváhu či obezitu a menší pocit spokojenosti.

Podle některých odborníků by problém mohlo pomoci vyřešit odsunutí začátku výuky až na devátou hodinu. Zaznívají ale také hlasy, že děti by akorát chodily o to později spát a nic by to nevyřešilo. Zastánci odsunutí začátku výuky poukazují na to, že obdobný systém již funguje například ve Finsku. Jenže ve Finsku mívají děti také kratší výuku. Spolek Učitelská platforma se tak domnívá, že pokud by posun zahájení výuky proběhl, zároveň by muselo dojít k redukci učiva.

Nedostatkem spánku trpí také vysokoškoláci. Profesor Jeffrey Grossman z Massachusettského technologického institutu (MIT) zkoumal spánkový režim 88 svých studentů. Ke sbírání dat použil náramek Fitbit, který zaznamenává tělesné reakce.

Původně chtěl Grossman studovat, jak známky studentů ovlivňují pohyb a cvičení. Jeho předpoklad, že studenti, kteří se během semestru aktivně hýbali a cvičili, budou mít také lepší známky, se ale v praxi nepotvrdil. „Bylo to zklamání, ale poté, co jsme získaná data prošli nás napadlo: Počkat, my nemáme jen aktivní data, máme i ta neaktivní.“

Grossman a jeho kolegové si tak uvědomili, že získali relativně velké množství informací o kvalitě, délce a konzistenci spánku studentů. Některá jejich zjištění – například myšlenka, že kvalitnější spánek rovná se lepší známky – nikoho nepřekvapí. Ale další závěry, k nimž výzkumný tým došel, jsou o něco překvapivější.

Mezi nejdůležitější závěry výzkumu patří zjištění, že konzistentní spánkový režim je pro dobré studijní výsledky stejně důležitý jako délka a kvalita spánku. Lékaři doporučují chodit spát a vstávat po celý týden přibližně ve stejnou dobu, aby nedošlo k narušení spánkových rytmů. Závěry výzkumu MIT pak ukazují, že konzistentní spánkový režim skutečně napomáhá činnosti mozku, což v praxi vede k lepším známkám.

„Pokud budete každou noc spát stejně dlouho dobu, pak si ve škole povedete lépe než někdo, kdo spí stejně dlouhou dobu jako vy, ale má méně konzistentní spánkový režim,“ potvrdil Grossman. „Myslím, že to má co dělat s tím, jak spánek lidem pomáhá zpracovat informace, které přes den získává.“

Aby mohl ještě lépe ověřit svou teorii, zanalyzoval výzkumný tým z MIT údaje získané od studentů noc před testy a zkouškami. Zjistil, že délka spánku noc před zkouškou má jen malý vliv na známky studenta. „Můžete noc před testem spát hodně anebo velmi málo, a na váš výkon to nemá příliš velký vliv. Co naopak vliv má, je délka spánku v posledních sedmi dnech před zkouškou,“ sdělil Grossman.

Podle výzkumníků není čas, kdy jde člověk spát, až tak důležitý. Zkoumaní studenti v průměru spali sedm hodin denně a chodili spát okolo druhé ráno. Grossman zjistil, že pokud šli studenti spát před druhou hodinou ranní, délka spánku byla nejdůležitějším ukazatelem toho, jaké známky získají. Na druhou stranu vysokoškoláci, kteří šli spát později než ve dvě ráno, měli horší známky bez ohledu na to, jestli spali stejně dlouho jako ti, kteří šli spát před druhou.

Ačkoliv Grossman zkoumal vliv spánku na známky studentů, má za to, že výsledky výzkumu jsou relevantní i pro lidi v jiných životních situacích.

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Zdroj: Novinky.cz, Time

Další články k tématu

Proč (ne)jít studovat medicínu

Proč (ne)jít studovat medicínu

Pokud jste už od dětství snili o tom, že jednou obléknete bílý plášť, nebo jste začali uvažovat nad medicínou až před podáváním přihlášek, měli byste si v prvé řadě ujasnit, zda je studium medicíny pro vás to pravé. Co byste tedy měli vědět předtím, než podáte přihlášku? Množství učiva „Hned od chvíle, kdy vstoupíte poprvé do …

číst více
Studující ženy přicházejí kvůli menstruaci o výuku

Studující ženy přicházejí kvůli menstruaci o výuku

Výzkum mezi ženami z Nizozemska naznačuje, že vliv menstruačního cyklu na životy žen se všeobecně podceňuje. Kvůli silným menstruačním bolestem ženy přicházejí až o devět dnů v práci či ve škole za rok. Výzkumu se zúčastnilo přes 30 tisíc Nizozemek ve věku 15 až 45 let. Zúčastněné ženy hodnotily nakolik menstruace ovlivňuje jejich produktivitu. 14 procent žen …

číst více