Kombinované studium: Vzdělání při práci i velká sebekázeň

27. 6. 2019 | O studijních oborech

reading-adult-person-entrepreneur-job_1262-2693Doplnění titulu formou kombinovaného studia nabízí, aspoň u některých oborů, každá vysoká škola v České republice. Vychází vstříc těm, kteří nemohou do školy docházet každý den. Co ale takové studium obnáší? Jak moc je náročné? Může jeho student nebo studentka čerpat všechny studentské výhody?

Co je kombinované studium

Kombinované studium by se rozhodně nemělo zaměňovat za dálkové. Jedná se totiž o formu, kdy studenti musí být aspoň nějakou část semestru přítomni ve škole – od toho také název kombinované studium. Je totiž přesně na pomezí prezenčního, kdy studující navštěvují semestry a přednášky každý (nebo aspoň skoro každý) pracovní den, a dálkového studia (to probíhá čistě v online prostředí).

Typicky výuka u kombinovaného studia probíhá v blocích, během pátků, sobot nebo celých víkendů, a to v intervalu jednou za čtrnáct dní až měsíc. I přes to je třeba být v terminologii obezřetný, protože některé školy (jako například Fakulta humanitních studií v Praze) považují dálkové a kombinované studium za totožné.

Pro koho je kombinované studium vhodné

Tento typ studia je vhodný při kombinaci s prací či jinými povinnostmi. Proto tuto formu volí jedinci, kteří přes týden pracují nebo již studují jiný obor prezenčně.

„Na bakaláři jsem studovala bohemistiku a historii prezenčně. Mojí motivací přihlásit se na mediální studia v kombinované formě, pak bylo spojení obou předchozích oborů, kterým jsem se nechtěla věnovat na vědecké úrovni a které byly zároveň teoreticky obsáhlé, potřebovala jsem vědomosti prakticky zužitkovatelné v běžném pracovním životě. Dalším faktorem pak bylo zaměstnání na plný úvazek v PR agentuře v oddělení Media Relations,“ poděluje se o své zkušenosti Karolína, studentka kombinovaného studia magisterského oboru Mediálních studií na Fakultě sociálních věd UK v Praze. „V práci mi vyšli maximálně vstříc a jsou rádi, že si doplňuju vzdělání,“ doplňuje Karolína.

S tím, že někteří zaměstnavatelé vychází vstříc studujícím zaměstnancům, souhlasí i Radka Římanová. Ve své studii Práce při studiu, studium při práci navíc upozorňuje, že i v zákoně existuje pasáž, která upravuje podmínky zaměstnání při studiu. Zaměstnanec může se zaměstnavatelem uzavřít smlouvu, která mu zaručí volno na studium a zaměstnavateli naopak kontrolu nad jeho studiem. Pracující student si tak například nebude muset kvůli přítomnosti ve škole čerpat dovolenou.

Kombinované studium – snazší cesta?

Domnívat se, že s kombinovanou formou studia se pojí méně starostí a povinností by byla chyba. Požadavky na studenty jsou totiž stejné jako na jejich kolegy studující prezenčně. Navíc vzhledem k časovému vytížení v týdnu může pro ně zvládnutí učiva být i náročnější. Musí si totiž spoustu informací doplnit samostudiem.

U některých oborů jsou dokonce studijní programy kombinované a prezenční formy totožné, jako například u Informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Tam je doporučeno kromě víkendových bloků navštěvovat i předměty vypisované v rámci prezenčního studia.

V souvislosti s tímto oborem Římanová vypočítala, kolik vyučovacích hodin absolvují budoucí knihovníci v bakalářském studiu. Pro studenty prezenční formy je to 1001 hodin, kolegům z kombinovaného studia pak musí stačit 175 hodin v budově univerzity. Aby tito studenti dosáhli stejných výsledků jako jejich kolegové, musí tak věnovat ještě dalších 340 hodin ročně samostudiu, přičemž studium zpravidla trvá tři roky.

Během takto krátkého času stráveného ve škole vám vyučující jednoduše nemohou vše stihnout říct. „Za ty tři pátky ve škole nám učitelé sdělili jen ty základní důležité informace a nasměrovali nás v dalším studiu. Vedle seminárek jsme museli načítat i povinnou literaturu, ze které jsme na následujících přednáškách psali testy,“ vzpomíná Karolína.

Podle ní je proto pro úspěšné absolvování kombinovaného studia nejdůležitější disciplína. „Co se náročnosti týče, tak prezenční studium je určitě náročnější, protože tam člověk musí chodit skoro denně. Kombinovaná forma je náročná v sebedisciplíně. Je těžké donutit se doma po práci k učení a hlavně psaní seminární práce. Ve škole jsem musela být jen třikrát za semestr, takže jsem u spousty předmětů odevzdávala právě seminárky, jejichž sepsání vyžadovalo velké množství práce. Člověk musí počítat s odříkáním volného času a být k sobě tvrdý,“ radí Karolína.

Jak se přihlásit

Přihlášky se podávají elektronicky popřípadě poštou, jako u prezenčního studia. Shodné jsou i termíny. Pokud existuje obor paralelně v prezenční a kombinované formě, školy umožňují v některých případech dokonce prezenční formu studia změnit na kombinovanou. Často stačí podat žádost na studijní oddělní po ukončení ročníku, ale rozhodující mohou být i studijní výsledky nebo kapacity oborů.

V České republice je vzdělání zadarmo na všech vysokých státních školách, což platí i u kombinovaných oborů. Je potřeba si však dávat pozor na maximální doba studia. Stát totiž hradí pouze čtyři roky u bakalářského studia a tři roky u magisterského studia. Nezapomeňte, že pokud jste řádně nedokončili předchozí studium (třeba i prezenční), roky se vám stále sčítají! Další poplatky mohou začít nabíhat, pokud je student starší 26 let.

Ne úplně plnohodnotný student

Studenti kombinovaného studia mají sice status studenta, ale nemůžou čerpat stejné výhody jako studenti v prezenčním studiu.

U kombinovaného studia například nemůžete sami uplatnit slevu na dani za studenta. Rodiče však mohou uplatnit slevu, která se jmenuje výživné na dítě, pokud s nimi sdílíte domácnost. S kombinovaným studiem také ztrácíte nárok na ubytovací stipendium. Další nevýhodou je, že nemůžete získat studentskou kartu s licencí ISIC a tím pádem ani žádné slevy a další výhody s ní spojené. Některé univerzity však nabízejí místo toho karty s licencí ALIVE, která některé benefity ISIC karty také poskytuje. Všechny tyto výhody však můžete čerpat jen do 26 let.

Tato hranice platí i u zdravotního pojištění. To za vás platí škola i u kombinovaného studia, pokud už ho nehradí váš zaměstnavatel. Jakmile však oslavíte 26. narozeniny a zaměstnavatel za vás zdravotní neplatí, musíte si ho hned následující měsíc zaplatit sami (částka činí 1803 korun měsíčně). Sociální pojištění je v době studia dobrovolné, předpokládá se však, že ho také za vás již hradí zaměstnavatel. Pokud jste živnostník, záleží na bilanci příjmů a výdajů (podrobnosti najdete zde).

Další výhody či omezení si nastavují univerzity samy. Proto je dobré si konkrétní podmínky vaší školy ještě před nástupem ověřit.

Užitečné vzdělání?

Podle Karolíny je i přes svá specifika kombinované studium přínosné v další kariéře, zejména jeho praktická část. „Teoretické věci se v každodenní praxi tolik neupotřebí, ale zase se bez jejich znalostí člověk neobejde, je to základ. Mnohem více jsem zužitkovala prakticky zaměřené předměty, které mi nejen rozšířily obzory, ale díky znalosti mediálního prostředí z práce jsem z nich mohla čerpat.“

Zdroje: student.finace.cz, muni.cz, cuni.cz, web FHS, Ústav informačních studií a knihovnictví