Pro a proti kombinovaného studia

12. 1. 2016 | Přijímací řízení

Kombinované studium obestírají nejrůznější otázky a mýty. Následující článek vám vše pokusí srozumiteně vysvětlit a zodpovědět. Pozn. článek byl 12. 1. 2016 aktualizován. (kav)

Nemůžete se rozhodnout mezi dvěma obory, bojíte se, že kvůli práci nebo rodině nebudete mít dost času na denní vysokoškolské studium? Nebo už máte zkrátka ze střední školy dost dennodenního sezení v lavici? Pak je pro vás možná vhodnou volbou kombinované studium.

Co je kombinované studium

Kombinované studium zkrátka kombinuje prezenční a dálkovou formu vysokoškolského studia. Při prezenční formě výuka obvykle probíhá každý den a kontroluje se docházka. Naopak dálkové studium je především samostudiem, při kterém se s vyučujícími vidíte jen velmi omezeně a komunikujeme především prostřednictvím internetu. V současnosti ale čistě distanční formu studia nabízejí jen tři obory – bakalářský stupeň aplikované informatiky na Ostravské univerzitě v Ostravě a dva magisterské programy na Vysoké škole ekonomické v Praze: opět aplikovaná informatika a ekonomika a management.

Kombinované studium zpravidla znamená intenzivní kurzy zhuštěné do několika dnů v semestru (nejčastěji jde o celý pátek a celou sobotu přibližně dvakrát do měsíce). Během několika hodin proberete s vyučujícím pouze stěžejní část látky, zbytek zůstává na samostudium. Tento systém může být ještě doplněn právě o prvky distančního studia, například o e-learning či konzultace s vyučujícími. Po každém semestru vás čekají zkoušky ze zapsaných předmětů stejně, jako je tomu v případě prezenčního studia. Docházka se na některých kombinovaných oborech počítá, na jiných zase nikoliv. Obecně ale bývají učitelé vstřícnější, protože vědí, že naprostá většina jejich studentů pracuje a na školu nemá tolik času.

Nicméně zde je na místě vyvrátit často opakovaný mýtus, a to, že kombinované studium je snazší, než studium prezenční. Je možná méně časově náročné během semestru, nicméně studenti ke zkoušce musí umět mnohem víc, než se dozvědí ve výukových blocích. To potvrzuje i Bára z Mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze: „Učitelé při závěrečném přezkoušení či testu předpokládali, že umíme víc, než nám sdělili na hodinách. Mnohdy to znamenalo, že účast na přednášce se nerovnala ani minimu znalostí na trojku. Shrnuto – v rámci kombinovaného studia je třeba určitě počítat s menší zátěží, co se týče docházky do školy, ale rozhodně s větším samostudiem.“

Pro koho se hodí?

Kombinované studium jistě uvítají všichni, kdo už na plný úvazek pracují, nebo ke studiu pracovat chtějí. Až na jeden nebo dva pracovní dny v měsíci totiž nemusíte z práce odcházet na přednášky. Tento benefit se navíc ještě znásobí u studentů do 26 let. U kombinovaného studia totiž, stejně jako u prezenčního, nemusí platit ani zdravotní ani sociální (pokud tedy nejste výdělečně činní) pojištění. Přijdete ale o ubytovací stipendium a také o velkou část studentských slev – například nebudete mít nárok na studentské jízdné.

Vhodnou volbou je také pro ty, kdo neradi tráví dny dlouhým pasivním sezením na přednáškách a upřednostňují samostudium. Je ale nutné myslet na to, že studovat kombinované studium neznamená nic nedělat, nýbrž je nutné mít pevnou vůli se k učení donutit, i když víte, že druhý den nedostanete špatnou známku za neodevzdaný úkol. Pokud naopak potřebujete vnější impuls v podobě průběžných testů, seminárních prací a domácích úkolů, doporučovali bychom vám denní studium,

Jak už jsme uvedli na začátku, kombinované studium je dobrá možnost pro všechny, kdo ke studiu chtějí začít pracovat. I toto kritérium je však třeba zvážit – kombinované studium je vhodné, zejména pokud plánujete pracovat na úvazek 0,75 nebo vyšší. Kratší časy se dají u většiny vysokých škol zvládat i s prezenčním studiem.

Důvody, proč se rozhodnout pro kombinované studium, ale mohou být i jiné: například chcete-li studovat dva obory, ale bojíte se, že se vám budou hodiny překrývat, můžete jeden z nich zvolit v kombinované formě; nebo případ, když jste si vybrali obor na škole velmi vzdálené od vašeho bydliště, ale nechcete se stěhovat. Důvodem může být i fakt, že potřebujete titul dodatečně získat kvůli zaměstnání, ale na prezenční studium už nemáte čas.

Pro koho kombinované studium není

Rozhodně není pro ty, kdo doufají, že se kombinovaným studiem vyhnou velkému množství studijních materiálů. Jak jsme popsali již výše, sice nestrávíte tolik času sezením v učebnách, o to víc vás ale čeká načítání skript, knížek a dalších materiálů doma.

Někdy se také říká, že kombinované studium je záchrana pro ty, kdo se nedostanou na formu prezenční. To zdaleka není pravda, naopak. Čím dál tím víc lidí se pro kombinované studium rozhoduje, aby mohli dřív začít budovat kariéru nebo zkrátka proto, aby si mohli čas uspořádat podle sebe a nikoliv podle školního rozvrhu. Ani samotné přijímací řízení na kombinované studium není snazší než na prezenční.

V kostce: kdy se rozhodnout pro kombinované studium

Na denní studium nemáte čas: pracujete na plný úvazek, jste na mateřské dovolené, již studujete a chcete si přibrat další obor.

Preferujete samostudium a neradi trávíte celé dny na přednáškách a cvičeních.

Nechcete se stěhovat do jiného města, ani každý den dojíždět.

Časová náročnost

Zopakujme si ještě jednou, kolik času vám kombinované studium vlastně zabere: typicky dvakrát pátek a sobotu v měsíci = čtyři dny. Obvykle dostanete na přednáškách k vypracování domácí úkoly a seznam studijní literatury. Pokud budete věnovat každému předmětu po přednášce půlden a budete mít čtyři předměty, pak samostudiem strávíte čtyři dny měsíčně. Tento čas se samozřejmě bude lišit obor od oboru podle jeho náročnosti a také podle úrovně vašeho studia (chcete samé jedničky, nebo se spokojíte s trojkami?).

Ve zkouškovém vás pak čeká účení úplně stejně, jako studenty prezenčního oboru.

A co finance?

Už víme, že studenti do 26 let věku nemusí platit ani zdravotní, ani sociální (pokud nepracují) pojištění. Jak je to ale s dalšími výdaji? Ušetřit můžete hned na několika věcech, například na dojíždění do školy nebo bydlení na koleji. Přijdete ale o nárok na ubytovací stipendium nebo o jízdenky za studentské ceny.

Naopak počítejte s tím, že vydáte větší sumu za učební materiály. Zatímco při prezenčním studiu je obvykle většina látky odvykládána na hodinách, při kombinovaném studiu si musíte opatřit skripta a učebnice. Ceny ale nejsou nikterak horentní, a pokud ano, pak si literaturu můžete půjčit v knihovně nebo najít na internetu.

Pár nevýhod na závěr

Kombinované studium má oproti prezenčnímu dvě velké nevýhody: nemůžete si sami sestavit rozvrh a jste ochuzeni o přímý kontakt se spolužáky.

U denního vysokoškolského studia zpravidla máte celkem volnou ruku ve vybírání předmětů a sestavování rozvrhu. Naopak u kombinované formy bývá studijní plán pevně stanovený a studenti jsou tak trochu limitováni předepsanými předměty. Nemohou si volit, který semestr a v jaké seminární skupině (tedy v jaký čas, popřípadě u jakého vyučujícího) daný předmět absolvují. Mimo to mají studenti kombinovaného studia méně alternativ, jak získat požadovaný počet kreditů jiným způsobem (třeba výběrem předmětů z nabídky jiných fakult nebo účastí na exkurzích a nepovinných praxích).

Co se týče networkingu, jsou studenti kombinovaných oborů ochuzeni o každodenní kontakt se svými spolužáky. Nevybudují si tak příliš silné vztahy, bývají méně v obraze, pokud jde o dění na fakultě, mají méně šancí včas a flexibilně reagovat na zajímavé nabídky a sdílet důležité informace. Příliš se neznají ani s učiteli, takže například při vybírání vedoucího na diplomovou práci nemají takovou možnost volby jako studenti prezenční, kteří často studenty přece jen znají a vědí, v čem jsou dobří a čím se zabývají.

Zdroj fotografií: freeimages.com