Domácí výuka odkryla nedostatky v učebních osnovách. Budou se muset seškrtat

28. 6. 2020 | Stojí za přečtení

domácí výukaKvůli pandemii covid-19 byly od poloviny března zavřené školy po celém Česku a žáci a studenti se učili z domova. Zejména mladším žákům museli s úkoly pomáhat rodiče. I s pomocí ale děti často učení nezvládaly. Tři měsíce domácí výuky tak odhalily zásadní nedostatky v učebních osnovách. Učiva je na děti jednoduše příliš mnoho a velkou část tvoří látka, kterou rychle zapomínají nebo pro ni v pozdějším životě nemají praktické využití.

O tom se v praxi přesvědčila i paní Markéta ze Zlína, která během celostátní karantény zůstala doma se třemi dětmi. Nejvíce musela pomáhat svému nejstaršímu synovi, který chodí do čtvrté třídy. Právě nad jeho úkoly si společně lámaly hlavu od rána až do pozdního odpoledne.

„Časem mi došlo, že chyba na mé straně není v tom, že neznám pedagogické metody nebo že neumím bezpečně určovat slovní druhy, časovat, skloňovat a já nevím co ještě. Ale že jsem si myslela, že cílem je, aby to kluk opravdu uměl. Místo toho mu nasázeli trojky,“ popsala matka čtvrťáka pro server Novinky.cz.

Později se situace paní Markéty mírně zlepšila, když synova učitelka přestala známkovat a zmírnila požadavky. Ke změně přispěl jak zásah Ministerstva školství, které vyzvalo učitele, ať žáky nenutí učit se všechnu látku z osnov, ale soustředí se spíše na procvičování, tak i stížnosti rodičů. Problém s množstvím učiva měli především rodiče žáků na druhém stupni základních škol.

Podle Tomáše Feřteka z organizace pro informace ve vzdělávání EDUin se reakce rodičů lišili i podle jejich dosaženého vzdělání. „Někteří se divili, co to je za úkoly, ale to byli spíš ti vzdělanější, kteří se třeba celý život věnují práci s textem, ale spoustu učiva češtiny nikdy nepoužili. Ale normální rodič má pocit, že škola sice učí nesmysly, ale že on to tak měl taky a je to asi správně. Těžko může vyhodnotit, že by se s tím mělo něco systémově dělat,“ říká Feřtek a dodává, že přemíry učiva si všimli i samotní učitelé. „Poprvé jsem zažil od učitelů jasně formulovaný problém, kdy říkali: ‚Toto nemá smysl, učíme blbosti, které ani nemůžeme zvládnout.“

Michal Černý, šéf Asociace ředitelů ZŠ, si myslí, že koronavirová krize přispěje ke změnám ve výuce. „Současná situace určitě vytvoří tlak na ořezání rámcových vzdělávacích programů. Podporoval jsem to už před krizí,“ prohlásil Černý.

Ministerstvo školství o revizi vzdělávacích programů usilovalo již delší dobu. A náročnost domácí výuky by celý proces mohla urychlit. „Krize ukázala, že rámcové vzdělávací programy jsou předimenzované,“ řekl ministr školství Robert Plaga, který by byl rád, aby došlo k odlehčení vzdělávání.

Plaga společně s dalšími zastánci změn poukazuje na skutečnost, že děti se ve školách učí velké množství zbytečných věcí. Do budoucna by se tak měly změnit nejen učební plány ale i takzvané rámcové vzdělávací programy. Ty připravuje ministerstvo školství a školy se jimi musí řídit při sestavování osnov.

„Jenom kosmetické změny nestačí. Učivo by se dalo redukovat o padesát procent,“ sdělil Hospodářským novinám Arnošt Veselý, vedoucí týmu expertů, kteří pro ministerstvo školství připravili podklady pro novou strategii vzdělávání do roku 2030. Strategie by měla proměnit náplň učiva především na základních a středních školách.

Tým odborníků se při tvorbě strategie shodl na tom, že k výuce zbytečné látky dochází hlavně v hodinách zeměpisu, dějepisu a středoškolské biologie. Proškrtání by naopak nemělo postihnout cizí jazyky a matematiku. O nutnosti pozměnit formu výuky dějepisu se přitom mluví už delší dobu.

„Učitelé často nemají čas na výuku moderních dějin. To je jasné, když celý rok s dětmi probírají antické Řecko, Řím a starověkou Čínu,“ popsal situaci Hospodářským novinám Roman Ziegler, ředitel 8. Základní školy v Mostě. Ziegler zastává názor, že by bylo dostačující, aby žáci věděli, že Čína je starý stát a znali jeho polohu. „Nemusí umět vyjmenovat všechny císaře,“ upřesnil.

Některé oblasti vzdělání by si podle odborníků naopak zasloužily víc pozornosti. „Jsou určitě témata a oblasti, které by si zasloužily více prostoru. V diskusích byl v tomto ohledu zmiňován větší důraz na moderní dějiny ve výuce dějepisu, rozvoj finanční a mediální gramotnosti nebo občanské dovednosti,“ uvedl pedagog Veselý.

Mimo změny obsahu výuky volají učitelé a ředitelé škol také po tom, aby byl větší důraz kladen praktickou výuku. „Třeba v chemii je to tak, že co si nevyzkouším, to zapomenu,“ vysvětlila Martina Thumsová, ředitelka pražské ZŠ Mendelova..

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Ministerstvo školství se chystá základním i středním školám pomoct nejen vydáním podkladů pro novou strategii vzdělávání. V budoucnu uveřejní také modelový školní vzdělávací program, který učitelům poskytne představu, jakým oblastem se ve svém předmětu věnovat.

Zdroje:
https://www.novinky.cz/veda-skoly/
https://archiv.ihned.cz/

Další články k tématu

Jak být produktivní v karanténě

Jak být produktivní v karanténě

Karanténu lze brát i jako příležitost. Příležitost k tomu, pustit se do všech těch věcí, na které jste za běžného denního shonu neměli čas. Jak tedy využít čas strávený v karanténě produktivně? Čtěte! Dožeňte pracovní/studijní resty V karanténě je ideální čas dohnat pracovní či studijní resty, které se vám za poslední dobu stihly nashromáždit. Resty mohou mít podobu …

číst více
Karanténa a osamělost: Studenti MU zjišťují dopad koronaviru na mladé

Karanténa a osamělost: Studenti MU zjišťují dopad koronaviru na mladé

Původně měl projekt studentů sociologie z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity o osamělosti být pouze seminární prací, při které vyzpovídají hrstku mladých lidí. Vzhledem k opatření kvůli epidemii koronaviru se však celý projekt přesunul on-line a dal si za cíl zjistit, jak karanténa a s ní spojené pocity osamělosti ovlivňují život lidí ve věku 19 až 30 …

číst více
Některým dětem domácí výuka zlepšuje psychiku

Některým dětem domácí výuka zlepšuje psychiku

Každá mince má dvě strany. Zatímco některým dětem domácí výuka nevyhovuje, jiné naopak prospívají. Mezi nimi jsou převážně introvertní děti všech věků. Shodují se na tom rodiče, pedagogové i psychologové z Vysočiny.  „Škola může být brána jako takzvaný stresor. Děti, které jsou na stres citlivější, teď mohou prospívat trošku více díky tomu, že základní stresor v …

číst více