Bílé prádlo, žádné culíky. V Japonsku se bouří proti školním pravidlům

2. 4. 2022 | Stojí za přečtení

školní uniformaJaponské školy jsou známy svými přísnými pravidly odívání a vzhledu. Kontroluje se vše – od ponožek až po účes. Tvrdá opatření mají v Japonsku dlouho historii a na začátku to učitelé vlastně vůbec nemysleli špatně. Dnes ale veřejnost i studenti volají po větší svobodě a důstojných podmínkách.

Jen bílé spodky

Studenti základních a středních škol musí nosit školní uniformy. Ty bývají v decentních barvách a mají svou chlapeckou a dívčí variantu. Toto přidělené odění navíc bývá velmi striktní – děvčata si nesmí obléknout pod uniformě dlouhé sukně punčocháče ani během zimy, zatímco hoši i v největších vedrech musí být v kalhotách. Někde je předepsaná i výška ponožek.

Velkým tématem je pak povinnost nosit výhradně bílé spodní prádlo. Pravidlo vzniklo z obavy, aby dívkám neprosvítaly barevné podprsenky pod košilí a nerozptylovaly chlapce. To však vedlo podle webu Reflex.cz ke společensky nepřijatelným situacím, kdy barvu studentčiny podprsenky kontroloval přímo učitel. Rodiče japonských studentů pak upozorňují i na případy, kdy učitelé posuzovali velikost prsou žákyň a rozhodovali, zda mohou podprsenky vůbec nosit.

Jiné přísné pravidlo ohledně spodního prádla platí na hodinách tělocviku. Na některých školách nesmí během těchto hodin studenti nosit žádné spodní prádlo, protože je to prý nehygienické, jak upozornil server Vice World News.

Účes jako přes kopírák

Přísná pravidla se ale netýkají jen oblékání. Studenti nesmí používat make-up ani si lakovat nehty. Školy dokonce stanovují, jak mají mít žáci vytvarované obočí. I barva vlasů podléhá přísnému dohledu. Pokud se někdo pyšní vlasy, které jsou jiné než tmavé a rovné, musí škole podat důkaz, že je takové má od přírody. Fotografii z dětství podepsanou vychovatelem nebo vychovatelkou vyžaduje až polovina japonských škol.

Další zákaz se týká nošení vlasů v culíku. Odhalené šíje by totiž údajně podobně jako prosvítající podprsenka, mohly vzrušovat ostatní studenty. Motoki Sugiyama, bývalý středoškolský učitel, uvedl, že v posledních deseti letech učil na pěti školách, kde toto pravidlo platilo. „Vždy jsem tato pravidla kritizoval, ale protože obecně je kritiky nedostatek a pravidla se tak normalizovala, studenti nemají jinou možnost, než je přijmout,“ uvedl Sugiyama pro server Vice World News.

Toto opatření bylo podle japonského učitele někde úplně nahodilé. Na jedné škole například sice byly zakázány culíky, ale byly zde povoleny mikáda, která často odhalují ještě větší část šíje. Jinde se zase „anti-culíkovým“ opatřením škola snažila předejít „vlně divokých účesů“.

Zpátky do předminulého století

Podobná školní pravidla jako je zákaz svázaných vlasů nebo barevného prádla mají už v Japonsku speciální pojmenování – buraku kousoku. Jeho kořeny spadají již do 70. let 19. století, kdy japonská vláda začala výrazně regulovat vzdělávání ve své zemi. V 70. a 80. letech potom počet omezení ještě narostl v reakci na vzrůstající šikanu a násilí na školách. Od těch dob sice násilí ubylo, pravidla však zůstala.

„Co přesně je zakázáno je odlišné školu od školy a generaci od generace, ale výsledný efekt je pořád stejný – nikdo nesmí vyčnívat,“ říká profesor sociologie Asao Naito z Univerzity Meiji. Profesor například vzpomíná na svá léta povinné docházky před 40 lety, kdy dlouhé sukně nosily dívky, které se chtěly odlišovat. Tak se začaly sukně zkracovat. Dnes naopak opět dochází k jejich prodlužování.

Změna?

Situaci ve školách se snaží změnit sami studenti, bývalý učitelé i rodiče. Například Kyoko Kimura, jedna z matek pracující pro nevládní agenturu zabývající se problematikou buraku kousoku, už oslavila dílčí úspěch. Společně s několika dalšími rodiči oslovila učitele v Osace, kteří následně apelovali na ředitele školy, aby zmírnil pravidla oblékání. Jeho žáci totiž měli povinnost nosit školní uniformy i mimo školu, například do restaurace nebo k lékaři.

Už zmíněný učitel Motoki Sugiyama má účet na Tik Toku, kde sdílí videa ohledně japonského vzdělávání a buraku kousoku. Sám je také součástí iniciativy, která tlačí na školy, aby se zastaralých pravidel zbavily, protože jsou sexistická nebo omezují práva jedince.

Sílících hlasů odpůrců pravidel si všimla už i japonská vláda, která na základě výsledků průzkumů, sama začala na školy tlačit. Školní pravidla ale nejsou právně vymahatelná: „Mnoho škol ignoruje oznámení, která nejsou právně závazná a za která nejsou sankciovány,“ vysvětluje Sugiyama.

Přesto se zdá, že se japonské školství opravdu pozvolna mění. V některých školách si už například studenti budou moci vybrat, zda chtějí nosit dívčí nebo chlapeckou uniformu, jak uvedl týdeník Reflex.  Jinde je rozvolňování pozvolnější. Třeba na střední škole Hosoyamada studenti již nemusí nosit jen bílé spodní prádlo (mohou si vybrat mezi šedivou, černou a námořnickou modrou), ale copánky a culíky jsou pořád zakázány, jak uvedl mluvčí školy pro Vice World News.

Zdroje: Perpetuum.cz, Radio Wave, Reflex.cz, Vice World News

Další články k tématu

Stovky amerických škol zavedly čtyřdenní školní týden

Stovky amerických škol zavedly čtyřdenní školní týden

Zhruba 1600 škol napříč Spojenými státy zavedlo čtyřdenní školní týden. Studenti o část výuky ale nepřijdou. V praxi to totiž funguje tak, že děti mají delší vyučování. Školy si změnu vesměs chválí a neplánují se vrátit k tradiční pětidenní výuce. Někteří učitelé si však stěžují na větší tlak na výkon. Hlavním důvodem této změny jsou finance. Americké …