10 let se státními maturitami: zrádný Jidáš i legislativní boje

29. 4. 2021 | Aktuality

státní maturityLetos uplynulo 10 let od prvních státních maturit. V rámci tohoto výročí vám přinášíme dvoudílný seriál mapující proměny společné zkoušky. V první části jste se dozvěděli, jak státní maturita vznikala a jak se s ní v prvních třech letech studenti popasovali. Ve druhé části se dozvíte, proč by stávající podoba státních maturit mohla být považována za nezákonnou i jaký rozruch způsobila úloha o papírové čepici.

Rok 2014: nejhorší výsledky od pilotního ročníku

“Problém není ani tak meziroční zhoršení, ale příliš vysoké procento neúspěšných. Je to neefektivní a neekonomické. Podle mého názoru je příliš mnoho studentů na maturitních oborech.“ – takhle pro Český rozhlas zhodnotil před sedmi lety státní maturity tehdejší ministr školství Marcel Chládek. Výsledky byly nejhorší od startovního roku 2011. Zkoušku dospělosti v prvním termínu nezvládlo skoro 19 procent studentů. Chládek proto slíbil, že se školní inspekce více zaměří na nejproblematičtější předměty – matematiku a němčinu – s tím, že u nich může být problém ve způsobu vyučování.

“Na jednu stranu je to asi špatná zpráva o tom, že nám ze základních škol na střední školy přichází děti, které mají horší znalosti a na středních školách se ty znalosti nedaří tolik zlepšovat. Ta dobrá zpráva je, že se daří držet určitou úroveň pro státní maturity,” komentoval pro Aktuálně.cz zhoršení v roce 2014 premiér Bohuslav Sobotka. Podle Cermatu klesly tzv. produktivní dovednosti, tedy schopnost formulovat odpovědi v otevřených otázkách.

V tomto roce měli také maturanti poprvé možnost bránit se proti výsledkům didaktických testů správní žalobou.

Rok 2015: Jidášova zrada

„Takže takhle to je? Opět zrazen? A kolegou z kabinetu! Zatracený Basil Corbett! Když začnu myslet na Basila Corbetta, hned mi ***** Iškariotský připadá sympatičtější. Basile Corbette, udav se těmi třiceti stříbrnými!“

Dokázali byste do citace z díla Jistě, pane ministře doplnit místo hvězdiček jméno biblické postavy z Nového zákona? Polovina studentů to během didaktického testu z češtiny v roce 2015 nezvládla. Na sociálních sítích se vedly bouřlivé debaty o náročnosti této otázky. Cermat v této věci nakonec neshledal žádné pochybení.

Podobně to „schytala“ i otázka z testu z matematiky. Maturanti si nebyli jistí, zda mají u povrchu papírové čepice ve tvaru rotačního kužele počítat i dno, jak k tomu podle matematika Oldřícha Botlika sváděla nejednoznačně položená otázka.

V didaktickém testu z češtiny se objevily nové typy úloh, které testovaly znalosti z literární teorie a historie. Kvůli tomu se také opět prohloubily rozdíly mezi učilišti a gymnázii. V porovnání s rokem 2013 byly výsledky učňů horší o 15 až 20 procentních bodů.

Rok 2016: státní maturita je nezákonná?

V tomto roce se studenti opět zhoršili v češtině. Mírné zlepšení naopak zaznamenali v cizích jazycích, a dokonce i v matematice (tu si ale zapsalo méně lidí). Kvůli tlaku, který na zhotovitele testů vyvíjela iniciativa Maturitní data – odtajněno, v roce 2016 také Cermat poprvé zveřejnil podrobnější data týkající se didaktických testů.

Tento rok byl však především ve znamení debat o možné nezákonnosti státních maturit. K porušení zákona mělo dle společného usnesení několika středoškolských a vysokoškolských pedagogů dojít nedodržením rámcového vzdělávacího programu během tvorby maturitních otázek. Například logaritmické rovnice jsou sice v osnovách pro gymnázia, nikoli však v těch pro odborná učiliště, které jsou tímto značně poškozována.

Za ještě závažnější porušování zákona považovali pedagogové „zásadní omezení plurality vzdělávacích postupů“, čímž míní, že vedle maturitní zkoušky neexistuje žádná alternativa k ukončení středoškolského vzdělání. Studenti učňovských oborů by podle nich ani o maturitu nestáli, kdyby měli jinou možnost, jak studium zakončit. Vzhledem k vysoké neúspěšnosti těchto studentů u maturit upozorňují pedagogové na obecnější problém. Tito mladí lidé si nesou do života nedůvěru ve státní systém.

Z tohoto důvodu Národní ústav pro vzdělávání v roce 2017 přišel s konceptem mistrovské zkoušky, která by měla fungovat jako alternativa k maturitě. Touto zkouškou by své studium mohli zakončit řemeslníci na učilištích a nástavbách. Dostali by certifikát potvrzující vysokou úroveň v oblasti řemesel a spotřebitel by se pak snáze mohl orientovat na trhu. Návrh zákona o mistrovské zkoušce má aktuálně na stole vláda.

Roky 2017 – 2019: zhoršování v češtině

V roce 2017 se Cermat po pěti letech opět vrací k centrálnímu vyhodnocování slohů. Jako hlavní argument uvádí větší objektivitu. Se změnou vyhodnocování nejsou spokojeni češtináři ani studenti. Výsledky ze slohovek jsou mírně horší než v předchozím roce a zhruba 800 studentů proti nim podává odvolání.

V roce 2019 byl prodloužen čas na vypracování matematického testu. S tím se zlepšily i výsledky, zvláště u podprůměrných žáků. K lepším výsledkům v tomto roce přispěla i struktura přihlášených, vzrostl totiž podíl gymnazistů.

Podle Tomáše Feřteka, externího redaktora týdeníku Respekt, ale nebyl důvod k oslavám. Feřtek upozornil, že podíl neúspěšných maturantů u škol typu nástavba a odborné učiliště byl hluboko pod státním průměrem. Podprůměrné byly taky výsledky studentů průmyslovek, u kterých se předpokládá, že znalosti z matematiky využívají každý den.

A jak si mezi lety 2017 až 2019 vedli studenti u zkoušky z češtiny? S každým rokem se zhoršovali. Zatímco v roce 2013 udělalo státní maturitu z češtiny zhruba 95 procent studentů, ve 2019 to bylo už jen 90 procent. Na učilištích zkoušku zvládl jen zhruba každý třetí student.

Na vině byly podle Feřteka zejména „obtížnější učivo a akademické úlohy“. „Ministerstvo kvalitu a srovnatelnost (státních maturit) zjevně nemá pod kontrolou, parametry se mění z roku na rok podle libovůle Cermatu a maturita je nespravedlivá zvláště k těm, kteří se svými výsledky pohybují na hraně. A je omyl se domnívat, že to je pouze jejich problém,“ hodnotil Feřtek.

V tomto období ministerstvo školství přišlo s ambiciózním plánem. Chce, aby studenti povinně skládali tři státní maturitní zkoušky: z českého a cizího jazyka a z matematiky. Na toto téma se vedou vášnivé diskuze po mnoho let. Zavedení povinné zkoušky z matiky odložil ministr školství Robert Plaga na neurčito až v roce 2020.

Rok 2020: Rekordní účast

V trendech úspěšnosti první koronavirový rok nepřinesl již nic nového, studenti se opět mírně zhoršili v matematice a jazycích. Velký propad byl však v didaktickém testu z češtiny: „Obtížnost testu spočívá ve složitěji formulovaných otázkách a dlouhých textech, v nichž bylo nutné neustále něco hledat, proto mnozí nemuseli zadání stihnout,“ komentovala formu testu mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Veronika Valíková pro iDnes.cz.

Za zhoršením výsledků by podle ní mohlo být i „zpomalení studentů“ během on-line výuky a rekordní účast. K maturitám se totiž mohli hlásit i ti studenti, kteří by za standardních podmínek nebyli ke zkoušce připuštěni. Pomohlo jim nařízení ministerstva školství, na základě kterého nesměli učitelé v druhém pololetí nikoho nechat propadnout. Maturity se kvůli pandemii posunuly až na červen a maturanti nemuseli psát slohy.

Rok 2021?

Jaký vliv na výsledky letošních maturit bude mít další rok on-line výuky zatím nikdo neví. Základní otázky a odpovědi týkající se letošních maturit najdete v našem přehledu.

 Zdroje: Česká škola.cz, iDnes.cz, Respekt.cz, Státní maturita

Jiří Kabele: Proměnu modelu maturitní zkoušky v České republice. Diplomová práce. Praha: Pedagogická fakulta univerzity Karlovy, 2015.

Další články k tématu

Neúspěšní maturanti budou mít o jeden opravný termín navíc

Neúspěšní maturanti budou mít o jeden opravný termín navíc

Vláda kvůli pandemii koronaviru vyjde vstříc studentům, kteří neuspějí u maturity. Neúspěšní maturanti dostanou jeden opravný termín navíc. Místo dvou budou mít tři. Didaktický test si budou moct znovu napsat 7. až 9. července, praktické zkoušky pak budou mít možnost opravit až do konce léta. K vyhlášení dodatečného termínu vedlo vládu mimo jiné i to, …

číst více
10 let se státními maturitami: dlouhé přípravy a dvě úrovně

10 let se státními maturitami: dlouhé přípravy a dvě úrovně

Letos uplynulo 10 let od prvních státních maturit. Jejich příprava však formálně začala už před 20 lety a stále se zdá, že je na čem pracovat. Přinášíme vám první ze dvou dílu seriálu o státních maturitách v Česku, ve kterém zrekapitulujeme počáteční zdroje inspirace i první rozjezdové roky. 2000-2011: zákon bez realizace Popud k prvním diskuzím …

číst více
Maturity a přijímací zkoušky může zkomplikovat nedostatek antigenních testů

Maturity a přijímací zkoušky může zkomplikovat nedostatek antigenních testů

Před konáním maturit, závěrečných zkoušek a přijímaček musí všichni studenti doložit negativní test na covid-19. Ten jim mají poskytnout školy. Kvůli zrušení tendru Správy státních hmotných rezerv se ale zástupci škol nyní obávají, že si testy budou muset obstarat sami. Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové a šéfa Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka …

číst více