Zdražují byty i koleje. Studenti řeší, kam jít bydlet

V Česku na vysokých školách studuje celkem 300 tisíc lidí. Spousta z nich musela v září řešit ubytování. Situaci jim letos komplikuje inflace. Kvůli ní výrazně rostly ceny nájmů. Za rok to bylo o 30 procent, za posledních šest pak dokonce o necelých 90 procent. Studenti tak řeší dilema, kde bydlet. Ceny za ubytování totiž rostly i na kolejích.

Například Česká technická univerzita v Praze zvýšila ceny o 15 procent. Na Univerzitě Karlově v červnu poplatky za koleje narostly o devět procent, Masarykova univerzita už dříve zvýšila ceny za lůžko z 600 na tisíc korun za měsíc.

Zdražování se nevyhnula ani Slezská univerzita v Opavě, která začátkem akademického roku navýšila ceny za ubytování na své nejpopulárnější koleji o téměř 30 procent. „Bohužel jsme museli v tomto akademickém roce zvýšit ceny, zejména kvůli dramatickému nárůstu cen za energie. Dokonce i s oznámeným stropem cen za energie očekáváme šestinásobně vyšší ceny za plyn, kterým koleje vyhříváme,“ uvedla univerzita.

I přes rostoucí ceny zájem o ubytování na kolejích neklesá. Naopak většina vysokých škol hlásí rekordní poptávku. Řada z nich musí dokonce z kapacitních důvodů zájemce odmítat. Týká se to například Západočeské univerzity v Plzni, která má obsazené všechny pokoje. „Věříme, že zájem o kolej se zvýšil v důsledku nárůstu cen za ubytování zprostředkované soukromými pronajímateli,“ říká k důvodům mluvčí školy Šárka Stará.

Podobná situace panuje i na kolejích Univerzity Karlovy. „Koleje jsou momentálně zaplněné, zájem byl letos vyšší než v minulých letech,“ uvedla zástupkyně univerzity Šárka Bukwajová.

Nedostatek je i bytů k pronájmu. Například Plzeň měla v srpnu oproti předchozímu roku o 37 procent méně volných studentských bytů větších než 70 m². V Brně zaznamenali 30procentní pokles studentského ubytování a v Praze to bylo o více než polovinu. Počty nově rozestavěných bytů navíc naznačují, že se situace nezlepší.

Mnoho českých studentů se proto rozhodlo bydlet dál u rodičů a do školy dojíždět. „Žiji 70 kilometrů od školy a denně do ní dojíždím něco přes hodinu. Bylo by rozhodně příjemnější žít ve městě a ušetřit čas, ale s nárůstem cen a nájmů je výhodnější se podobného luxusu vzdát,“ vysvětluje studentka Masarykovy univerzity Lucie Vodičková.

Podle organizace Neviditelní, která se zabývá ekonomickou situací studentů v Česku, má průměrný student šest tisíc korun na měsíc. Běžné měsíční náklady ale mohou činit až deset tisíc korun. Přibližně 12 tisíc studentů si pak podle organizace musí hradit ubytování a další náklady úplně nebo z větší části ze své vlastní kapsy.

Školy sice nabízí nejrůznější formy školného, ale nedosáhne na něj vysoký počet studentů. Organizace Neviditelný odhaduje, že jen 10 procent studentů získá školné. Problém je také jeho výše. Například Univerzita Karlova nabízí školné sedm tisíc korun. Kvůli narůstajícím nákladům proto i studenti, kteří školné dostanou, s penězi nevyjdou.

Celkově je podle odborníku finanční podpora studentů nedostatečná. „V porovnání s Evropou je podpora sociálně-ekonomicky slabších studentů na velmi nízké úrovni. Jenom velmi malá část studentů má nárok na veřejně hrazené školné, které navíc poskytuje jenom minimální finanční podporu,“ uvádí studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.

Podle aktuálních výhledů České národní banky by inflace mohla klesnout pod deset procent až v polovině příštího roku. Evropská komise předpokládá, že i na přelomu roku budou domácnosti spíše šetřit. Ekonomická situace se tak nejspíš zlepší až v druhé polovině roku 2023. Dá se proto předpokládat, že počet studentů, kteří se rozhodnou žít na koleji nebo s rodinou, se bude zvyšovat i nadále.

Zdroj: Expats.cz, ČTK