Zdravotní sestrou jedině s vysokoškolským diplomem

V zemích Evropské unie je vcelku běžné, že zdravotní sestry získávají vzdělání na vysokých školách. U nás k tomuto povolání doposud stačila pouze maturita z příslušného oboru. Od školního roku 2005/06 by se to však mělo radikálně změnit.

Nedojde sice k úplnému zániku středních zdravotnických škol, jejich absolventky ovšem nedostanou titul zdravotní sestra, ale pouze titul zdravotnický asistent. Rozhodně přitom nejde o čistě formální změnu. Zdravotničtí asistenti budou jako pracovníci s menší kvalifikací zařazeni do nižší platové třídy a rozsah jejich pravomocí bude oproti zdravotním sestrám omezen. Asistenti budou všechny činnosti v nemocnici vykonávat pod dozorem svých nadřízených.

Pro získání statutu zdravotní sestry bude nutné absolvovat nejméně 3,5 roku na VOŠ nebo 3 roky bakalářského studia na vysoké škole. Současní studenti, stejně jako vyučující na středních zdravotnických školách, pochopitelně proti takovému rozhodnutí většinou protestují. Navíc panují i jisté obavy, že mladí budou o studium na tomto typu škol jevit stále menší zájem. Už dnes údajně někteří výchovní poradci své žáky před přihláškami na zdravotnické školy varují.

Pravdou ovšem je, že praxe vysokoškolského vzdělání pro sestry je v EU obvyklá již řadu let, a pokud chceme, aby naše studentky v této konkurenci obstály, zřejmě se podobné změně nevyhneme.

 Asociace středních zdravotnických škol není podle předsedy Milana Riedla radikálně proti novému uspořádání. „Jde jen o to rozlišit kompetence středoškolaček, absolventek vyššího studia a vysokoškolaček, včetně magisterského studia. Je třeba stanovit, co vše může absolventka střední školy provádět sama a co pod přímým vedením či odborným dohledem,” zdůrazňuje Riedl.

Dosud však není příliš jasné, jaká by měla být náplň reformovaných i nově vzniklých zdravotnických oborů. Lze jenom doufat, že vysokoškolské studium by mohlo zvýšit konkurenceschopnost našich sester např. i v dalším ohledu, a to ve znalosti cizích jazyků. Právě ta je jednou z nejvýraznějších překážek, které brání práci našeho zdravotnického personálu na Západě.

Proti tomu ovšem argumentuje zástupkyně ředitelky Střední zdravotnické školy v Mladé Boleslavi Zdeňka Kačírková: „Momentálně se začíná rozlišovat, kdo je „evropská sestra“ a kdo jen česká. Můj selský rozum na to nestačí, vždyť naše sestřičky pracují v EU už dnes, a s úspěchem.”

Opačného názoru je Zuzana Kortová, studentka bakalářského oboru Ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně: „Z vlastní zkušenosti vím, že absolventky středních zdravotnických škol mají často příliš málo teoretických i praktických předpokladů, než aby mohly samostatně pracovat v nemocnici. Nutnost vysokoškolské nástavby je určitě posun správným směrem.“

zdroj: www.ihned.cz