Z CERNu do Japonska a zpět

30. 7. 2013 | Studium v zahraničí

Martin Bodlák (25) vystudoval na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské obor Aplikace softwarového inženýrství, teď se zde připravuje k získání titulu Ph.D. Už na bakalářském programu se začal zajímat o návštěvu CERNu – Evropské organizace pro jaderný výzkum se sídlem v Ženevě. Z týdenního pobytu s brzy stala práce, Martin už v CERnu působí přes dva roky. Co mu taková nevšední zkušenost přinesla se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak ses dozvěděl o možnosti stáže v CERNu?

Já jsem během bakalářského studia zaznamenal, že tam lidi z fakulty jezdí na exkurze. Ale nevěděl jsem, že se tam dá i pracovat. Tak jsem si říkal, že by bylo fajn se tam podívat třeba i jen na týden. Během bakalářského studia se to ale nepovedlo, byl jsem zaměřený spíš na ekonomii. A až ve čtvrťáku jsme se od jednoho přednášejícího dozvěděli, že potřebuje sehnat partu lidí, kteří by jeli do CERNu na týden dělat nějakou drobnou práci. Tak jsem se přihlásil, v dubnu 2011 jsem tam odjel a poznal šéfa české skupiny. A hned druhý den po příjezdu jsem s ním podepsal smlouvu na dva roky.

To si tě tak brzy oblíbil?

On má zásadu, že hlavní je zájem. Takže když se objeví člověk, který má zájem, tak proč se s ním nedomluvit. A teprve čas ukáže, jestli se osvědčí nebo ne. Já jsem se tak registroval v CERNu jako takzvaný user – uživatel. Tenhle status má většina lidí, kteří tam působí. Začal jsem pracovat na projektech s člověkem, který už tam působil rok a postupně jsem začal pracovat na dalších a i svých vlastních projektech.

Jak často do CERNu jezdíš?

Od toho dubna 2011 jsem tam vlastně strávil víc času než v Česku. Během prvního roku, kdy jsem ještě v Praze dokončoval magisterské studium, jsem tam jel třikrát – na týden, měsíc a čtrnáct dní. Loni v létě jsem dostudoval a hned v červenci jsem odjel a zůstal tam až do konce roku.

Jak je velká česká komunita a jaké tam má postavení?

Českých skupin je tam víc, sdružují se pod jednotlivými vedoucími. Ta naše je asi dvacetičlenná, většina jsou studenti. Účastní se minimálně tří experimentů a jsou tam jak fyzici, tak programátoři. Hodně se stýkáme spolu a jsme podle mě celkem dost vidět. A v roce 2011 jsme asi chodili na jeden experiment hodně v černém, protože nám ostatní přezdívali česká mafie.

Z jakých vysokých škol se dá do CERNu dostat?

Kromě ČVUT je to ještě Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Technická univerzita v Liberci a Akademie věd v Brně.

A na ČVUT, odkud jsi se tam dostal ty, se možnost stáže nějak propaguje?

Dřív se to moc nepropagovalo. Ale šéf naší skupiny v CERNu nás oslovil s tím, že by bylo fajn utvořit nějakou návaznost a tak jsem začal postupně vytvářet nějakou náborovou kampaň. Začal jsem shánět bakalářské studenty. Napřed u známých, pak přes různá fóra.

Spolupracujete i se studenty z jiných zemí?

Ten pobyt tam je hodně mezinárodní. Na experimentech pracují studenti z různých škol a z různých zemí. A celkově společenský život v CERNu je hodně multikulturní. Hlavním jazykem je angličtina, ale když někdo mluví francouzsky, tak je to jedině dobře.

Můžeš pro naše čtenáře popsat, na jakých projektech jsi dosud pracoval?

Ze začátku jsem dělal programové vybavení pro experiment COMPASS, což byl celkem velký projekt. Ten běží ještě dneska a měl by se dokončit na konci tohoto roku. Loni v prosinci jsem začal spolupracovat na experimentu CMS, což je experiment, o kterém se hodně mluvilo v souvislosti s Higgsovým bosonem. A tam šlo víceméně také o programování a analýzu dat. A letos jsem ještě působil na experimentu OSQAR.

S jakým cílem jsi do CERNu šel?

Úplně nejdřív jsem se tam chtěl jet hlavně podívat. Protože se o tom i hodně mluvilo. A když už jsem začal reálně na něčem pracovat, tak jsem to bral hlavně jako získávání zkušeností. To platí i teď po dvou letech, i když čím dál tím víc se snažím i něco nabídnout. I kdyby jen to, že sháním nové lidi, kteří by tam chtěli pracovat na experimentech.

Jak se mohou studenti z Česka dostat do CERNu?

Možností, jak se do CERNu dostat, je několik. První jsou takzvaní letní studenti, těch je vždycky přes prázdniny spousta. A ti pracují na nějakých menších projektech plus minus do září. Pak jsou takzvaní technical students, to bývá zhruba na rok. Ti už dělají na větších projektech. Další fáze je tříletý Ph.D. student, kdy pracujete na nějakém vědeckém projektu, který pak obhajujete na domovské fakultě. Poslední možnost je fellowship, který je minimálně na jeden rok a maximálně na tři roky. O ten si žádám v současnosti i já. Tyhle čtyři pozice jsou pak placené přímo CERNem. Uživatelé, jako zatím i já, jsou placeni z Česka. Já třeba z grantu.
Ale vím, že lze v CERNu získat práci i jako student humanitních oborů, jedna Češka před nedávnem u nás zrovna nastoupila jako knihovnice.
Jinak pokud už se reálně chtějí přihlásit, tak se určitě podívat na web CERNu, kde jsou i tipy, jak se sem dostat. Na domovské fakultě by měli zjistit, kdo má konkrétně výjezdy tam na starosti a s ním probrat všechny možnosti. A nebo mohou kontaktovat přímo mě.

Mohl bys vyjmenovat nějaké plusy a minusy práce v CERNu?

Tak z těch výhod bych jmenoval především možnost podívat se po světě. S prací jsou totiž spojena školení, účast na projektech v zahraničí a tak podobně. Já jsem se takhle dostal třeba do Krakova, Oxfordu nebo Japonska. Taky poznáte spoustu nových lidí, což jsou i do budoucna kontakty k nezaplacení. Největší negativum bude asi to, že pořád jezdíte mezi dvěma destinacemi. Nikde nejste stabilně delší dobu. Ale jinak je to především o tom, že se v CERNu naučíte věci, které by vás nikde jinde nenaučili. To je výjimečné.

Co by měli studenti zvážit před tím, než si podají přihlášku?

Tak zaprvé asi i to, jestli jsou vůbec schopní strávit půl roku mimo domov. A také to, jestli jsou schopni žít v zemi, jejímž úředním jazykem je francouzština, když neumí francouzsky.

A ty umíš francouzsky?

Ne. (směje se) Ale umím základní fráze, navíc jak na švýcarské, tak francouzské straně umí všichni celkem dobře anglicky a jsou i ochotni mluvit.

Kdyby ses mohl rozhodnout znovu, jel bys zas?

Určitě. Z toho pracovního pohledu se člověk naučí věci, které se jinde třeba ani nedělají. Naučí se komunikovat s lidmi z různých kultur a naučí se s nimi vycházet. To je k nezaplacení.

Mějte přehled o vysokých školách:


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Myslíš, že má CERN v Česku jméno?

Určitě, hlavně mezi zasvěcenými. Ale stále se najdou lidi, kteří si pletou CERN a CERMAT.