Úsměvem se můžeme dopracovat ke štěstí, naznačuje experiment

21. 11. 2022 | Stojí za přečtení

psychologický experimentPo desetiletích výzkumu a debat se psychologové možná shodnou na tom, že úsměv dokáže zlepšit náladu. Důkazem má být rozsáhlý experiment vědce Nicholase Colese z prestižní americké Stanfordovy univerzity.

Experimentu se účastnilo 4000 lidí z 19 zemí, kteří byli rozděleni do tří skupin. První z nich držela tužku mezi zuby, aby aktivovala svaly používané k úsměvu. Druhá skupina napodobovala výrazy usmívajících se herců. Třetí skupina dostala instrukce, aby posunula koutky úst směrem k uším a nadzvedla tváře pouze za použití obličejových svalů.

Účastníci experimentu pod dohledem desítek psychologů následně hodnotili úroveň štěstí při těchto cvičeních a srovnávali je s pocity, kdy mají neutrální výraz, nebo se dívají na obrázky štěňat, koťat či květin. Ze závěrů experimentu vyplynulo, že držení tužky mezi zuby mělo na emoce lidí jen malý dopad – možná proto, že přitom museli zatínat zuby. Napodobování herců a svalové cvičení ale pocit štěstí posílily. Šlo sice jen o malé zlepšení, ale bylo srovnatelné s pocity při sledování obrázků fauny a flory.

„Někteří lidé věří, že emocionální zážitek je velmi kognitivní – že se odvíjí pouze od našeho zhodnocení toho, co se děje ve světě. Tato práce nicméně naznačuje, že jde rovněž o fyziologický proces,“ uvedl k svému experimentu Coles. „Emociální zkušenost podle všeho zčásti tvoří zpětná vazba anebo pocity plynoucí z periferního nervového systému. Zrychlené bušení srdce může lidi přimět cítit se úzkostlivě, kvůli nakrčenému obočí se mohou cítit vztekle, a úsměv má za následek to, že se cítí šťastně.“

Magdalena Rychlowska, která se zabývá obličejovými výrazy, emocemi a kulturou na Queen’s University v Belfastu, je přesvědčena, že podobné studie jsou „extrémně prospěšné“ pro psychologii. „Jako výzkumnici pracující na tom, jak obličejové pohyby ovlivňují naše pocity, mě těší vidět, že nezávislá, pečlivá a všeobjímající studie našla důkazy podporující hypotézu obličejové zpětné vazby,“ doplnila Rychlowska.

Tony Manstead, profesor psychologie na univerzitě v Cardiffu, vědecký tým pochválil za to, že odvedl „dobrou práci“, výsledky ale hodnotil opatrně. Efekt zvýšení pocitu štěstí byl totiž nejvýraznější u dobrovolníků, kteří byli obeznámení s hypotézou obličejové zpětné vazby a kteří hodnotili své výrazy jako upřímné.

Zdroj: The Guardian

Další články k tématu

10 studentských vynálezů, které dobyly svět

Dějiny jsou plné studentů, kteří již během univerzitních let přišli s převratným objevem. Nejeden z nich způsobil revoluci. Některé vynálezy zatím na své místo v každodenním životě čekají, bez jiných bychom se už dnes neobešli. Chytrá sluchátka Chytrá sluchátka vymysleli Parth Gaggar a Vijay Jain z indické univerzity IIT Roorkee. A jak poznáte chytrá sluchátka od těch „hloupých“? […]

číst více

České univerzity jsou hrdé, když vyhodí spoustu studentů, míní odborník

Skoro 60 procent českých vysokoškoláků nedokončí bakalářské studium. Často končí už v prvním ročníku. Důvodů je více. Patří mezi ně příliš mnoho teorie bez spojení z praxí i chybějící motivace. Podle odborníků většina univerzit vysokou neúspěšnost svých studentů neřeší. Na problém upozornil server Seznam Zprávy. Z údajů ministerstva školství vyplývá, že přes 58 procent bakalářských studentů, kteří začali […]

číst více

Pětinu učitelů trápí fyzické vyčerpání

Dvacet procent učitelů se potýká s fyzickým vyčerpáním a šest procent splňuje podmínky pro diagnostiku syndromu vyhoření. Vyplývá to z výzkum Národního institutu SYRI, kterého se zúčastnilo 1768 vyučujících, z toho dvě třetiny tvořily žen. Jako nejčastější příčiny stresu vnímají učitelé problémové jednání studentů, přílišnou pracovní zátěž, přemíru administrativy a náročnou komunikaci s rodiči. Jejich spokojenost ovlivňuje rovněž vedení […]

číst více