Úsměvem se můžeme dopracovat ke štěstí, naznačuje experiment
Po desetiletích výzkumu a debat se psychologové možná shodnou na tom, že úsměv dokáže zlepšit náladu. Důkazem má být rozsáhlý experiment vědce Nicholase Colese z prestižní americké Stanfordovy univerzity.
Experimentu se účastnilo 4000 lidí z 19 zemí, kteří byli rozděleni do tří skupin. První z nich držela tužku mezi zuby, aby aktivovala svaly používané k úsměvu. Druhá skupina napodobovala výrazy usmívajících se herců. Třetí skupina dostala instrukce, aby posunula koutky úst směrem k uším a nadzvedla tváře pouze za použití obličejových svalů.
Účastníci experimentu pod dohledem desítek psychologů následně hodnotili úroveň štěstí při těchto cvičeních a srovnávali je s pocity, kdy mají neutrální výraz, nebo se dívají na obrázky štěňat, koťat či květin. Ze závěrů experimentu vyplynulo, že držení tužky mezi zuby mělo na emoce lidí jen malý dopad – možná proto, že přitom museli zatínat zuby. Napodobování herců a svalové cvičení ale pocit štěstí posílily. Šlo sice jen o malé zlepšení, ale bylo srovnatelné s pocity při sledování obrázků fauny a flory.
„Někteří lidé věří, že emocionální zážitek je velmi kognitivní – že se odvíjí pouze od našeho zhodnocení toho, co se děje ve světě. Tato práce nicméně naznačuje, že jde rovněž o fyziologický proces,“ uvedl k svému experimentu Coles. „Emociální zkušenost podle všeho zčásti tvoří zpětná vazba anebo pocity plynoucí z periferního nervového systému. Zrychlené bušení srdce může lidi přimět cítit se úzkostlivě, kvůli nakrčenému obočí se mohou cítit vztekle, a úsměv má za následek to, že se cítí šťastně.“
Magdalena Rychlowska, která se zabývá obličejovými výrazy, emocemi a kulturou na Queen’s University v Belfastu, je přesvědčena, že podobné studie jsou „extrémně prospěšné“ pro psychologii. „Jako výzkumnici pracující na tom, jak obličejové pohyby ovlivňují naše pocity, mě těší vidět, že nezávislá, pečlivá a všeobjímající studie našla důkazy podporující hypotézu obličejové zpětné vazby,“ doplnila Rychlowska.
Tony Manstead, profesor psychologie na univerzitě v Cardiffu, vědecký tým pochválil za to, že odvedl „dobrou práci“, výsledky ale hodnotil opatrně. Efekt zvýšení pocitu štěstí byl totiž nejvýraznější u dobrovolníků, kteří byli obeznámení s hypotézou obličejové zpětné vazby a kteří hodnotili své výrazy jako upřímné.
Aktuální přehled studia pro rok 2023/2024:
Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte! Spustit test
Zdroj: The Guardian
Další články k tématu
Méně stresu, lepší plánování. Psi pomáhají studentům zvládat vysokoškolské studium
Psi pomáhají vysokoškolským studentům lépe zvládat stres. Ti poté efektivněji přemýšlí a plánují. Potvrdila to studie vědců z Washingtonské státní univerzity. Canisterapie neboli terapie za pomoci psů je podle studie mnohem účinnější než tradiční metody boje se stresem. Studie se zúčastnilo 309 studentů. Vědci zkoumali pro studenty zásadní mozkové funkce: plánování úkolů, motivaci, koncentraci a paměť. …
Úsměvem proti pandemii. Britská škola zavedla lekce smíchu
Neobvyklý způsob, jak zmenšit dopad pandemie koronaviru na psychiku, zvolila výběrová škola pro dívky Brighton Girls v anglickém městě Brighton. Svým studentkám nabízí takzvanou terapii smíchem. Podle školy by lekce smíchu měly pomoci zmírnit pocit úzkosti, který studenti kvůli lockdownu a karanténám mohou mít. Škola tímto způsobem mimo jiné reaguje na skutečnost, že skoro 200 …
Hraní hudby v dětství pozitivně ovlivňuje mysl ve stáří, tvrdí studie
Vědcům se podařilo najít spojení mezi hraním na hudební nástroj v dětství a mentální kondicí v seniorském věku. Podle studie konané na Univerzitě v Edinburghu má hudba pozitivní vliv na kognitivní funkce mozku. Vědci ze skotské univerzity testovali dvě skupiny lidí. V té první byli senioři, kteří v dětství hráli na hudební nástroj. V té druhé ti, kteří se hraní …