Úsměvem se můžeme dopracovat ke štěstí, naznačuje experiment

21. 11. 2022 | Stojí za přečtení

psychologický experimentPo desetiletích výzkumu a debat se psychologové možná shodnou na tom, že úsměv dokáže zlepšit náladu. Důkazem má být rozsáhlý experiment vědce Nicholase Colese z prestižní americké Stanfordovy univerzity.

Experimentu se účastnilo 4000 lidí z 19 zemí, kteří byli rozděleni do tří skupin. První z nich držela tužku mezi zuby, aby aktivovala svaly používané k úsměvu. Druhá skupina napodobovala výrazy usmívajících se herců. Třetí skupina dostala instrukce, aby posunula koutky úst směrem k uším a nadzvedla tváře pouze za použití obličejových svalů.

Účastníci experimentu pod dohledem desítek psychologů následně hodnotili úroveň štěstí při těchto cvičeních a srovnávali je s pocity, kdy mají neutrální výraz, nebo se dívají na obrázky štěňat, koťat či květin. Ze závěrů experimentu vyplynulo, že držení tužky mezi zuby mělo na emoce lidí jen malý dopad – možná proto, že přitom museli zatínat zuby. Napodobování herců a svalové cvičení ale pocit štěstí posílily. Šlo sice jen o malé zlepšení, ale bylo srovnatelné s pocity při sledování obrázků fauny a flory.

„Někteří lidé věří, že emocionální zážitek je velmi kognitivní – že se odvíjí pouze od našeho zhodnocení toho, co se děje ve světě. Tato práce nicméně naznačuje, že jde rovněž o fyziologický proces,“ uvedl k svému experimentu Coles. „Emociální zkušenost podle všeho zčásti tvoří zpětná vazba anebo pocity plynoucí z periferního nervového systému. Zrychlené bušení srdce může lidi přimět cítit se úzkostlivě, kvůli nakrčenému obočí se mohou cítit vztekle, a úsměv má za následek to, že se cítí šťastně.“

Magdalena Rychlowska, která se zabývá obličejovými výrazy, emocemi a kulturou na Queen’s University v Belfastu, je přesvědčena, že podobné studie jsou „extrémně prospěšné“ pro psychologii. „Jako výzkumnici pracující na tom, jak obličejové pohyby ovlivňují naše pocity, mě těší vidět, že nezávislá, pečlivá a všeobjímající studie našla důkazy podporující hypotézu obličejové zpětné vazby,“ doplnila Rychlowska.

Tony Manstead, profesor psychologie na univerzitě v Cardiffu, vědecký tým pochválil za to, že odvedl „dobrou práci“, výsledky ale hodnotil opatrně. Efekt zvýšení pocitu štěstí byl totiž nejvýraznější u dobrovolníků, kteří byli obeznámení s hypotézou obličejové zpětné vazby a kteří hodnotili své výrazy jako upřímné.

Zdroj: The Guardian

Další články k tématu

Hraní hudby v dětství pozitivně ovlivňuje mysl ve stáří, tvrdí studie

Hraní hudby v dětství pozitivně ovlivňuje mysl ve stáří, tvrdí studie

Vědcům se podařilo najít spojení mezi hraním na hudební nástroj v dětství a mentální kondicí v seniorském věku. Podle studie konané na Univerzitě v Edinburghu má hudba pozitivní vliv na kognitivní funkce mozku. Vědci ze skotské univerzity testovali dvě skupiny lidí. V té první byli senioři, kteří v dětství hráli na hudební nástroj. V té druhé ti, kteří se hraní …