Učení na maturitu „za pět minut dvanáct“

30. 4. 2016 | Rady maturantům

Jak maturita klepe na dveře, mnohým se začínají klepat i kolena. Tím spíš, pokud si je student sám vědom nedostatků ve svých znalostech. Na co však utíkat z bitvy, když ještě pořádně nezačala. Vždyť mnohé se dá ještě zachránit. Pozn. Článek byl 27. 4. 2016 aktualizován. (kav)

Krok 1: Revize

Jako první musíte zjistit, na čem vlastně jste. Přestaňte zmateně pobíhat po pokoji, nevědouc, kde vám hlava stojí, utněte obavy, že to už nemá cenu a že to nezvládnete. A pokud se vám náhodou ještě zdá, jak moc máte času, rychle svůj postoj přehodnoťte. Hrdinské historky vašich starších kamarádů o zvládnutí maturity „levou zadní o svaťáku“ přece jen podléhají selektivní paměti, která vyřadila z povědomí veškeré stresy a drobné chvíle práce v průběhu maturitního ročníku. Místo toho se v klidu posaďte a v seznamu maturitních otázek si začněte vyznačovat, které už umíte, které umíte tak na půl, ke kterým byste si na něco málo vzpomněli a u kterých plavete. Nesnažte se sami sebe oklamat, ale s poctivostí si přiznejte stav svých znalostí. Je to důležité, abyste mohli správně zacílit přípravu. Zároveň se ale nepodceňujte. Když si nebudete pamatovat datum úmrtí Karla Hynka Máchy, svět se kvůli tomu nezboří a jedničku taky dostat můžete.

Krok 2: Plán

Teď, když víte, jaké jsou vaše přednosti a kde vám hoří za patami, udělejte si plán, čemu se budete věnovat a kdy, a také přibližně odhadněte potřebný čas. Vše si zapište do diáře nebo kalendáře. Témata, o nichž víte dost, nedávejte stranou, ale prokládejte si jimi hůře zvládnuté učivo. Bude vás těšit, že něco už umíte a navíc – jak známo – opakování je matka moudrosti. Nabyté vědomosti se vám z hlavy jen tak nevykouří. U ne úplně nejlépe zvládnutých otázek doplňte rezervy. Tam, kde si nejste příliš jistí či úplně tápete, zaměřte se hlavně na to nejpodstatnější. Vytvořte si podrobnější osnovy shrnující to nejnutnější k zdárnému průchodu zkouškou – zbude-li vám čas, můžete se k podrobnostem vrátit, ale prozatím si šetřete každou minutu. Je lepší umět méně od všeho než něco vůbec nestihnout a nechat se tím znervóznit či co hůře, doplatit na to opakováním zkoušky. Pomoci vám také mohou vypracované otázky vašich spolužáků, případně stažené z internetu. Buďte však opatrní – mohou se v nich vyskytovat faktické chyby a překlepy, které vás mohou stát dobrou známku.

Klaďte důraz na to, abyste prošli všechna témata. Neobětujte upevnění nových znalostí ujišťováním o těch dávno zvládnutých. Zopakování tématu vám rozhodně zabere méně času než jeho naučení. Za dobu nastudování nové otázky můžete zopakovat klidně tři jiné. S tím ve svém plánu také počítejte. A nezapomeňte si vyhradit čas na závěrečné opakování těsně před samotnou maturitou.

Krok 3: Motivace

Se správnou motivací nejdál dojdete. Jak školní rok finišuje a blížíte se k maturitě, tak i klesá samotná vůle učit se. Kolikrát nepomáhá ani vyhlídka zvládnuté zkoušky dospělosti či zasloužených dobrých výsledků. Co s tím? Stanovit si další cíl, další věc, na níž se můžete těšit, a která bude podmíněna úspěšným zdoláním maturity. Naplánujte si po zkoušce akci, výlet, koupení věci po níž déle toužíte, romantické odpoledne s partnerem, cokoli, co budete ve dnech horečnatého učení postrádat a co vám bude připomínat, že za úspěšným vykonáním maturitní zkoušky vás čeká něco mnohem příjemnějšího. Jestli máte pocit, že tak dlouho čekat nevydržíte, vytvořte si menší motivace i v průběhu týdne. Například si řekněte, že pokud dokončíte všechny naplánované otázky na tento týden, můžete si jít v pátek odpoledne s kamarády zahrát fotbal, zaplavat, vyrazit na kávu či na menší nákupy. Nehledě na to, že kratší odreagování prospěje vašemu mozku a dodá mu sílu opět vstřebávat další vědomosti.

Krok 4: Individualizace

Abyste toho co nejvíce natlačili do hlavy, je také vhodné znát, jak se vám nejlépe učí. Jestli se vám nejlépe pamatuje slyšené, přeříkávejte si látku nahlas, případně si přizvěte kamaráda či kamarádku, s nimiž si ji budete navzájem vyprávět. Máte-li paměť vizuální či fotografickou, spoléhejte na poznámky, podtrhávání, zvýrazňování, šipky, grafy či obrázky. V nejideálnějším případě aktivujte obojí – pište si a podtrhávejte a zároveň si psané a podtrhávané přeříkávejte.

Prostě si přizpůsobte učení svým potřebám. Vadí vám ticho? Pusťte si hudbu – ne však hlasitě, nesmí vás rozptylovat. Učí se vám nejlépe večer? Zatáhněte si přes den rolety, ať máte alespoň trochu pocit přítmí. Táhne vás to ven? Vezměte si sešit a běžte. Jakmile cítíte, že opadává vaše pozornost, na malou chvilku se odreagujte – udělejte si pár dřepů nebo kliků, proběhněte se, zadívejte se klidně i do prázdna, dojděte si pro pití – jednoduše ulevte očím a hlavě.

Líbí se Vám naše stránky?


Nevíte, co studovat? Za 5 minut to zjistíte!    Spustit test

Hodně zdaru!

Další články k tématu

Jak se učit na vysoké škole, aby se z toho jeden nezbláznil

Jak se učit na vysoké škole, aby se z toho jeden nezbláznil

Nečekejte, že vás na vysoké škole bude někdo do studia nutit. Jste už dospělí, a tak se k vám budou na univerzitě také chovat. Účast na přednáškách i samotné učení je záležitost zcela dobrovolná. Nikdo vás nebude v hodině vyvolávat nebo průběžně zjišťovat, zda jste se podívali na minulou látku. Právě proto je mnoho studentů ke konci …

číst více