Studuji "stavařinu" v Brně. V angličtině

19. 10. 2009 | O studijních oborech

I na českých školách se objevují obory, jejichž výuka probíhá ne v českém, ale v anglickém jazyce. Jeden takový mají i na brněnském Vysokém učení technickém. Jde o anglický ekvivalent Stavebního inženýrství. S jeho studentem Vítem Janíčkem (21) jsme si povídali o úskalích cizojazyčného studia i o oboru samotném.

Ahoj Víťo, můžeš trochu představit obor, který studuje? Obor se jmenuje Civil Engineering, je to vlastně anglická odnož klasických pozemních staveb. Každý semestr si volíme jeden předmět v češtině, abychom nemuseli platit školné. Je to pak tak, že studujeme v češtině s některými předměty v angličtině, i když máme vlastně teď vše v angličtině. Obor se zabývá navrhováním konstrukcí a designem pro pozemní stavby. Tedy designem, co se týče funkčnosti ne estetičnosti. Designují se trámy, učí se počítat nosníky, abys mohla spočítat jestli ti ta budova nespadne. V prvním ročníku máme i dva semestry podnikové ekonomie. To je kvůli tomu, že potom budeme chtít mít třeba firmu a taky kvůli oboru management pozemních staveb. Tam pak třeba počítáš kolik ti bude stát dům.

Mluvil jsi o tom, že máte některé obory v češtině, abyste za studium nemuseli platit. Čím to je? Za kompletní anglickou výuku se platí školné, je to nějak dané zákonem. Pokud chce studovat člověk v angličtině, tak je to pro českého studenta docela „pálka“. Proto je to dělané tím stylem, že je to jakoby v češtině s anglickou výukou.

Máš nebo měl jsi s takovou záplavou angličtiny nějaké potíže, musel ses třeba doučovat? Když chce člověk studovat tenhle obor v angličtině, tak musí splnit vstupní test z angličtiny. Potom se mu ten test započítá do známky ze zkoušky a nemusí tu zkoušku už dělat v průběhu studia. Tím se vyselektují ti, kdo by to zvládali a kdo ne. Ale ze začátku to bylo docela perné, než si člověk zvykne, že na něj chrlí ty odborné termíny. S tou obtížností je to taky jak který předmět. Největší problém dělají předměty, které jsme třeba neměli na gymplu, například mechanika nebo statistika.

Musíš komunikovat anglicky i s vyučujícími? V hodinách se mluví anglicky a po hodině se můžeš už jít zeptat česky, takže v tomhle není problém. Můžeš mluvit i v konzultačních hodinách česky.

Jak na to reaguje tvé okolí, když jim řekneš co studuješ? Jednak to některým přijde zbytečné a hlavně, že si to dělám zbytečně složité.

Vidíš v tom, že studuješ v anglickém jazyce, nějakou výhodu? V první řadě se naučím ty anglické termíny, takže by nemusel být takový problém uplatnit se v zahraničí, když se na odborné úrovni stejně komunikuje anglicky. Pak, že je možnost vycestovat, že ti z anglických oborů dostávají přednost, když chtějí vycestovat na Erasmus.

Nebude Ti chybět odborná česká terminologie v Tvé budoucí kariéře? Spíš je problém najít anglické materiály ke studiu, nedají se moc sehnat, a když už, tak jsou to dost odborné knížky. Ten učitel nám to řekne jednodušeji a přímo nám doporučí konkrétní materiály. Českou terminologii si dohledávám i zpětně, zkoušky totiž můžou být bilingvní. Nebo občas, když učitel chce něco vědět, tak se zeptá normálně v češtině. Třeba ve fyzice musí člověk hledat názvy veličin v češtině.

Co se dá s titulem ze Civil Engineering dělat? Po studiu musí mít člověk minimálně čtyři roky praxe v oboru, aby mohl vůbec jít na nějaké autorizační zkoušky. Tam musíš obhájit nějaký projekt nebo projekty, něco jako u doktorů atestace. V podstatě jde o razítko, které ti umožňuje provozovat samostatnou činnost v oboru. Jinak bych nemohl třeba dát na stavební úřad svůj projekt. Pak můžeš založit projekční firmu například s přidruženými realizacemi staveb anebo můžeš jít tvořit projekty do nějaké větší firmy.

Přemýšlel jsi už o tom, kde bys chtěl pracovat? Co Tebe v oboru nejvíce zajímá? Chtěl bych jít přímo na pozemní stavby. Dva roky jsou pro všechny na oboru společné a pak se to dělí na pozemní, dopravní, vodní stavby a další. Pozemní stavby jsou nejširší obor, má největší obsah toho, co potom znáš. Nemůžeš s tím sice navrhovat třeba mosty a silnice, ale domy, rekonstrukce domů a klidně i mrakodrapy ano.

Máš nějakou vysněnou stavbu, na jejíž realizaci by ses chtěl podílet? Jo. Chtěl bych si postavit vlastní domeček, trochu větší atriový dům se zahradou či odpočívací místnosti v atriu. Místnosti by byly v různých úrovních nad terénem. Nebo bych třeba chtěl zkusit spolupracovat s někým na větším projektu, něco toho smyslu jako opera v Sydney. Ne vyloženě dům na obývání, ale mělo by to mít hodnotu po stránce architektury a po stránce inovativních konstrukcí. Možná i spolupracovat s výzkumem, ale spíš v tom smyslu, že bych jejich výsledky uplatňoval v praxi.

Uvažoval jsi i o práci v zahraničí? Přemýšlel jsem, že bych zkusil třeba do Anglie, ale je to ještě dost daleko. Mám před sebou skoro čtyři roky, takže bůhví, co se vyvrbí. Spíš jsem uvažoval, že kdyby mi škola hodně šla, tak bych zkusil vyšší titul, ale k tomu musíš hodně publikovat. Nechal jsem tu angličtinu jako zadní vrátka, kdyby v česku nic nebylo a v zahraničí ano. Určitě je rozdíl, jak se staví v Česku a jak v zahraničí, beru to jako určitou možnost.

Proč jsi se rozhodl pro tuto formu studia? Tu angličtinu jsem si zvolil, jen protože jsem to chtěl zkusit, přišel mi dopis, že jsem přijatý a jestli nechci udělat ten vstupní test z angličtiny. A stavárnu jsem si zvolil taky proto, že můj otec dělá stavařinu. Chtěl jsem zkusit i architekturu, ale to nevyšlo. Navíc mě baví matematika a fyzika, a to tady je v aplikované formě.

Anglicky vyučovaný obor vybízí k domněnce, zda se na něm nepohybuje více zahraničních studentů. Je na tom něco pravdy? Máme tam jednu stálou studentku ze zahraničí z Číny, ale jinak jsou tam většinou právě lidi z Erasmu, takže se každý semestr střídají. Jsou tam lidi ze Španělska, Turecka, z Anglie, měli jsme tam někoho ze Švédska, pohybuje se to tak od dvou do dvaceti studentů v našem kruhu. Kruh je v podstatě něco jako studijní skupina.

Litoval jsi někdy toho, jak jsi se rozhodl? Přemýšlíš o jiném oboru? Na začátku prvního semestru i druhého semestru jsem toho litoval, ale už bych neměnil. Máme tady stabilní partu lidí a je to taková komorní atmosféra, že tam není 200 cizích lidí, ale 30, takže jsme spíš něco jako třída na střední škole.

Jaká je úmrtnost na oboru, kolik postoupilo do druhého ročníku? Na té angličtině dost malá, co jsem slyšel, ale celkově na stavárně je úmrtnost obrovská, když si vezmeš, že nastoupí 1600 až 1800 studentů ale vystuduje jich tak 500.

Co bys doporučil těm, co by rádi studovali Civil Engineering? Co by měli udělat? Podat si přihlášku na stavárnu a mít dobré výsledky z angličtiny na střední škole, ta zkouška z angličtiny je taková druhá maturita. A nebát se té angličtiny a toho, že nerozumí hned první den všemu.