Ji Čchang o studiu v ČR: Mám radši veselé než čisté koleje

20. 12. 2010 | Studium v zahraničí

Hongkonžanka Yi Chan (22) strávila vloni jeden semestr na Masarykově univerzitě v Brně. Jak dnes vzpomíná na zkušenost se studiem na český způsob?

Proč sis vybrala Českou republiku?

Moje první volba byl Amsterdam a Česko bylo moje druhá volba. Brno jsem si vybrala, protože není tak turistické – do Španělska nebo Itálie se asi spíš ještě někdy podívám. Ale jsem tak ráda, že mě do Amsterdamu nakonec nevybrali, Česká republika je mnohem lepší. Jak probíhala přihláška a výběr studentů pro studium v Brně na tvé univerzitě v Hong Kongu? Musela jsem podat podrobnou písemnou přihlášku, složit TOEFL na alespoň 7,5 bodu a projít pohovorem. Bylo to strašné papírování, takže to hodně lidí vzdalo už jen kvůli té byrokracii. Nakonec ale nebylo moc těžké se do Brna dostat, většina lidí chce do Anglie nebo USA, o ČR až takový zájem nebyl.

Říkala jsi, že bylo Brno nakonec lepší než Amsterdam. V čem?

Hlavně je o hodně levnější. Cestovala jsem, nemusela jsem jíst jen hnusné levné jídlo a měla jsem čas i na jiné věci než jen studium. Geograficky je poloha Brna hodně výhodná, viděla jsem třeba Budapešť. Taky bylo super, že je Brno tak malé a že jsou kampusy rozstrkané po celém městě, člověk tak poznal spoustu lidí. Chodila jsem také na filmové večery s promítáním českých filmů.

V čem byl hlavní rozdíl ve studiu?

Zklamalo mě, kolik předmětů jsme měli v AJ – nabídka nebyla nic moc a obecně mi hodiny přišly náročnější v Hong Kongu. Studenti jsou v Česku ale víc dynamičtí a uvolněnější, i když se zároveň dovedou mnohem líp soustředit; a nejde jim jen o známku. V Hong Kongu by také v hodinách nikdo nemluvil o osobních názorech nebo zkušenostech.

Jaká byla tvá zkušenost se studentským životem v Česku?

Velmi, velmi dobrá :) Studováním jsem musela trávit mnohem méně času. Ale nemůžu říct, že by bylo typické pro český způsob studia – samozřejmě, jako výměnný student, jsem měla trošku jiný život. Nechyběl v něm alkohol a párty, ale to hlavní, co jsme si odnesla, byly ty vztahy, které jsme si mezi sebou s ostatními výměnnými studenty vytvořili. Jsem ohromně ráda, že jsem je poznala. Jsme spolu stále v kontaktu a na červen plánujeme setkání v Brně, snad to vyjde.

Jak se ti líbilo na kolejích?

Nejdřív mi to přišlo použitý, nic moc. Hong Kong je čistější, ale milionkrát radši bych bydlela na kolejích Vinařská, můžeš si dělat, co chceš. Otevřeš prostě dveře svého pokoje a kdokoliv tam může kdykoliv přijít, holky, kluci, to je jedno. Mám radši veselé koleje, než čisté a moderní koleje.

Co pro tebe bylo během studia v České republice nejtěžší?

Jazyk! (směje se) Na univerzitě všichni mluvili anglicky, ale v obchodech a všude mimo univerzitu jsem měla pořád strach, že mi nebudou rozumět, bylo to běžné. Když jsem třeba ztratila kabelku s doklady a šla jsem na policii, nemluvili anglicky vůbec, a když jsem jim nerozuměla, mluvili na mě dál česky, ale nahlas, jako bych jim pak měla rozumět líp. Všechny služby jsou taky mnohem pomalejší. Kromě těchto věcí se mi ale v Brně moc líbilo.