Studenti v Ostravě mají novou studijní pomůcku – robotického tuleně

20. 3. 2022 | Aktuality

Fakulta sociálních studií Ostravské univerzityFakulta sociálních studií Ostravské univerzity nově využívá pro výuku a výzkum neobvyklý nástroj. Je jím terapeutický robotický tuleň PARO. Díky umělé inteligenci je schopný přizpůsobit se chování lidí. Pomocí zabudovaných senzorů dokáže pohybovat hlavou a ploutvemi, mrkat, reagovat na dotek, světlo a hlas, a dokonce umí napodobit zvuky skutečného tuleního mláděte. Při interakci s lidmi tak reaguje jako skutečné živé zvíře.

Robotického tuleně pořídila univerzita primárně pro použití při výuce nového předmětu Moderní technologie, inovace a výzkum v sociální práci se seniory. Předmět je součástí bakalářského programu sociální práce, který se počínaje letním semestrem vyučuje na Fakultě sociálních studií.

„Cílem předmětu je, aby studenti získali přehled o moderních technologiích a inovacích v praxi a výzkumech sociální práce se seniory a uměli zhodnotit jejich přínos i limity. V současné společnosti se řeší otázka nedostatku možností zajištění pomoci seniorům se sníženou soběstačností,“ vysvětlila Ivana Kowaliková, odbornice z fakulty a dodala, že PARO představuje jedno z možných řešení nedostačující péče o seniory.

Terapeutického robota využívají už od roku 2014 v domově pro seniory v Odrách. Právě s tímto zařízením univerzita navázala spolupráci. Cílem je zkoumat vliv robotického tuleně na kvalitu života seniorů v domově. Podle Kowalikové dokáže PARO u seniorů snížit hladinu stresových hormonů a také odbourat deprese, osamělost, strach a úzkosti. „Je také dobrým společníkem seniorů – motivuje je ke komunikaci s personálem domova, ale také s ostatním seniory,“ doplnila Kowaliková.

Využívání terapeutických robotů je však i přes jejich přínos v rámci Česka výjimečné a brání mu hned několik faktorů. Mezi ten hlavní patří dle Ostravské univerzity nedostatek financí. Další problém představuje nepochopení možností, které obdobné moderní technologie nabízejí, či absence specializovaných sociálních pracovníků, kteří by v praxi dovedli moderní technologie využívat.

„Ze zkušenosti v domově v Odrách víme, že PARO působí na lidi podobně jako terapie s využitím zvířat. Senioři, kteří měli dříve nějakého domácího mazlíčka, se v jeho přítomnosti rozzáří, začnou vzpomínat na své domácí mazlíčky a těší se z každého setkání s tímto plyšovým tulením mládětem. PARO je tedy vhodný nástroj jisté formy animoterapie a reminiscenční terapie,“ vysvětluje přínos robota Kowaliková.

Kromě PARA využívá Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity při výuce i další moderní technologie. Patří mezi ně například gerontooblek, který slouží k simulaci fyzického stavu seniorů, či virtuální realita simulující vnímání světa pacienta s demencí.

Zdroj: Novinky.cz

Další články k tématu

Zelenější a chytřejší. Univerzity rozjíždí projekt na proměnu kraje

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Ostravská univerzita společně s dalšími partnery rozjeli ambiciózní projekt REFRESH. Vyjde na 2,5 miliardy korun a má za cíl proměnit Moravskoslezský kraj k lepšímu. V budoucnu by se měl region stát ekologičtějším i chytřejším. Projekt je založený na konceptu vzájemně provázaných tzv. živých laboratoří, ve kterých se provádí výzkum v […]

číst více

Vysoké školy na Moravě otevírají nové obory. Reagují na poptávku trhu

Dostavba jaderné elektrárny, změna klimatu i potřeba revitalizovat krajinu. Na to všechno reagují vysoké školy na Moravě a otevírají nové obory, aby pomohly zaplnit mezery na pracovním trhu. Absolventi tak budou mít uplatnění zaručené. V Česku se chystá výstavba nových jaderných bloků. I proto bude větší poptávka po odbornících na jadernou energetiku. Vysoké učení technické se […]

číst více

Polovina zahraničních vysokoškoláků chce v Česku zůstat i po studiu

Každý pátý student v Česku je cizinec. Celkem jich tu studuje přes 55 tisíc. Polovina z nich tu plánuje zůstat i po dokončení studia. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Největší podíl zahraničních studentů tvoří Slováci. Na druhém místě jsou Rusové a na třetím Ukrajinci. Podíl Ukrajinců mezi lety 2021 a 2022 narostl téměř o 50 […]

číst více