Střední vs. vysoká škola: 5 největších rozdílů ve studiu

Přednášky místo klasických hodin, zkouškové období místo průběžného zkoušení a mnohem větší zodpovědnost za vlastní studium. Přechod na vysokou školu může být náročný, pokud nevíš, co očekávat. Jaké jsou ty největší rozdíly mezi vysokou a střední školou?

V tomto článku se dozvíš:

• jak se liší předměty a rozvrh na střední a vysoké škole,
• jak fungují zkoušky a zkouškové období,
• jak je rozdělený akademický rok,
• proč budeš mít na vysoké škole větší zodpovědnost za své studium.

Za chvíli to všechno vypukne. Nové prostředí, noví přátelé a úplně nový režim – pokud tě tedy čeká první ročník vysoké školy. Určitě je normální být z nového prostředí trochu nervózní, ale nakonec si všechno sedne a budeš na vysoké jako doma.

Na jaké změny se při příchodu na vysokou připravit?

Pro začátek je potřeba zmínit, že se fungování jednotlivých vysokých škol může mírně lišit a pro konkrétní informace je vždycky lepší prozkoumat webové stránky tvojí školy nebo se zeptat zkušenějších studentů.

1️⃣ Povinné předměty

Na střední škole je valná většina tvých předmětů povinná. Na vysoké škole máš nejčastěji povinný základ, který musíš splnit. Kromě povinného základu si ale volíš i z povinně volitelných předmětů, které jsou často součástí jednoho bloku a musíš z nich vždycky splnit nějaký minimální počet. A v neposlední řadě najdeš na VŠ i volitelné předměty, které si vybíráš čistě podle sebe.

Příklad z praxe

Za každý semestr musíš nasbírat 30 kreditů. Jeden kredit odpovídá přibližně 25 hodinám práce. Každý předmět má tedy nějakou kreditovou hodnotu, a když ho splníš, získáš daný počet kreditů.

2️⃣ Rozvrh

Na střední škole máš rozvrh pevně daný. Na většině vysokých škol si rozvrh volíš. Každý předmět najdeš v různých časových paralelkách a je na tobě si všechny předměty poskládat do rozvrhu tak, aby ti to vycházelo co nejlépe.

Má to svoje světlé i stinné stránky – je to flexibilnější a máš možnost volby. Často se ale o ty nejlepší časy strhne při zápisu rozvrhu boj, a tak se rozvrh nemusí úplně podařit podle tvých představ.

Výjimkou jsou například lékařské fakulty, kde jsou studenti často rozděleni do „kruhů“ – tedy studijních skupin. Rozvrh si pak nevybírají a je jim přidělen v rámci kruhu.

3️⃣ Zkoušky

Na střední škole tě neustále zkouší. Píšeš testy, odevzdáváš projekty, vytváříš prezentace. Na vysoké škole zkoušení nejčastěji probíhá během zkouškového období.

Studenti se ve studijním systému přihlašují na termíny zkoušek, na které mají zpravidla tři pokusy.

Během zkouškového období neprobíhá výuka a když se ti tedy povede splnit všechny zkoušky brzo, budeš mít takové malé prázdniny.

4️⃣ Rozložení akademického roku

Na základní i střední škole je školní rok rozdělený na dvě pololetí. Na vysoké škole se akademický rok zpravidla dělí na zimní a letní semestr, mezi nimiž jsou zkoušková období. Výuka tedy většinou probíhá od pozdního září nebo začátku října do začátku ledna, pak je zkouškové období. Výuka opět začíná v únoru, končí v květnu a následuje druhé zkouškové období, které může končit až v září.

Výjimkou opět mohou být lékařské fakulty, kde během léta probíhá praxe, nebo jiné úzce specializované obory.

5️⃣ Zodpovědnost

Na střední škole ti každý neustále připomíná, kdy se bude konat test, kdy se má projekt odevzdat a že je potřeba něco udělat, vyplnit nebo donést. Na vysoké škole tohle skončí. Bude na tobě ohlídat si všechny deadliny, přihlásit se včas na zkoušky a splnit všechny požadavky. Nikdo ti nebude nic připomínat, a když něco nedoneseš nebo nesplníš, bude to tvoje odpovědnost.

Ale není potřeba se bát! Rozhodně se můžeš vyučujících na cokoliv zeptat, stejně jako svých spolužáků. Když si nebudeš vědět rady, na akademické půdě najdeš spoustu lidí, kteří ti ochotně poradí.

Vysoká škola bude určitě velká změna a my ti přejeme, aby to byla změna k lepšímu!