Speciál O OBORECH: Divadelní věda

19. 5. 2009 | O studijních oborech

Své pevné místo mezi uměnovědami má kromě filmové či hudební vědy i divadelní věda. Právě tento obor studují lidé, kteří milují divadlo, přitom se cítí jistěji spíše v hledišti než na jevišti. Divadelní milovníci, nadějní dramaturgové, kteří po šuplících schovávají vlastní texty k hrám, herci, jež se nedostali na DAMU či JAMU, filozofové i kulturní nadšenci. Ti všichni se dají potkat na přednáškách oboru divadelní věda. Pozn.: Článek byl aktualizován 29. 11. 2009 (-pel-)

Náplň studia

Studium divadelní vědy vyžaduje od posluchačů nejen zájem o divadelní umění, ale i dispozice pro vědecko-výzkumnou tvůrčí práci v oboru. Právě ze studentů tohoto oboru se pravděpodobně stanou příští divadelní kritici, teatrologové či kulturní manažeři. Měli by tedy v průběhu studia získat nejen důležitý znalostní základ, ale i schopnost teoretické reflexe současných i historických forem divadla na odborné úrovni.

Předměty

Přednášky se zaměřují na dějiny divadla a tvorbu významných dramatiků – od antického dramatu přes barokní operu až po klasické indické divadlo. Vyučuje se i teorie (semináře kritické analýzy a divácké percepce, umění recenze a kritiky) a důležité jsou také poznatky z praxe činnosti divadla (metody herecké tvorby, komunikativní dovednosti či tanec, divadelní management).

Výuka

Výuka má formu jednooborového i dvouoborového prezenčního studia, kombinované studium umožňuje pouze Masarykova univerzita. Látka se zaměřuje zejména na studium teorie a dějin divadla a dramatu, a na vztahy mezi dramatem a inscenační praxí. Katedry divadelních věd s sebou navzájem spolupracují, což platí především pro katedru brněnskou a pražskou. Obě také nabízejí svým studentům předměty z JAMU a DAMU a možnost spolupráce s vědeckými výzkumnými pracovišti, úzce spolupracují i se Seminářem estetiky při FF MU v Brně.

Uplatnění absolventů

Absolventi jsou po tříletém studiu připraveni pro organizační práci v divadlech, na festivalech, kulturních referátech a dalších pracovištích, které mají spojitost s divadlem; mají přehled v českém a světovém divadle a v divadelní teorii a schopnost písemně zpracovat teatrálie – od představení až po dokumentaci.

Přijímací zkouška

V přijímacím řízení se bez předchozích znalostí o divadle neobejde žádný uchazeč. Odevzdávají se práce s divadelně-vědnou tématikou (například recenze inscenace, analýza dramatického textu, rozbor her, historiografické práce, portrét divadelního tvůrce) a seznam přečtené tématické literatury. V Brně musí uchazeči kromě oborového testu absolvovat také test TSP, v Olomouci a Praze je čeká ústní pohovor.

Názor studenta

„Studium je zajímavé, ale pro další práci je to jen pidizáklad. Člověk si musí budovat kontakty už během školy. Možností, co s titulem, je pak spoustu – ale záleží většinou na tom, jak se člověk vykreslí během studia. Spolužák psal například hry, další tíhl k režii, někdo k hudbě či filmu. A my, spolužáci, pak v jejich projektech hráli. Při aktivní účasti se toho dá o divadle naučit hodně, a to i po teoretické stránce. Já, díky studiu, například vím, co na jevišti funguje, co ne, co vytknout nebo co si naopak zaslouží uznání, i když se třeba představení zrovna nepovede.“
– Eva Burešová, divadelní věda FF MU, herectví alternativního divadla, DAMU

Pražská katedra Brněnská katedra Olomoucká katedra