Spánek – ztráta času?

24. 4. 2010 | Rady maturantům

Kafe, Red bull, tabulka čokolády, kafe, energetická tyčinka, kafe, Shock, kafe, kafe… je vám tento jídelníček povědomý? Pak zpozorněte. Nejste-li řidič noční linky, ale student, který si potřebuje zapamatovat co nejvíc informací, je třeba myslet na to, že spánek není tak jednoznačným nepřítelem, jak se může zdát. Pozn. Článek byl 9. 4. 2013 aktualizován. (kav)

Říká se, že Leonardo da Vinci měl speciální režim spánku. Spal pouze 15 minut každé čtyři hodiny, takže naspal dohromady pouhou hodinu a půl denně. Napoleon věnoval spánku jen čtyři hodiny a Nikola Tesla spal již od svých devatenácti let jen dvě hodiny denně. Přesto se všichni tito muži zapsali do dějin. Proč by tedy také student dvacátého prvního století nemohl jít v jejich stopách?

Nemít v dnešní době plný diář a stíhat je raritou. Lidé se snaží šetřit čas, kde můžou, a spánek se logicky nabízí jako první oběť. Přesto se najdou takoví, pro které je spánek příjemnou relaxací. Na facebooku má skupina „Spánek až do odpoledne“ téměř 100 tisíc fanoušků a různé obměny skupin „Miluju spánek“ mají všechny po několika desítkách tisíc fanoušků. Dalších skupin s tématem spánku je tam bezpočet. Proč je pro nás tak důležitý?

„Spánek je bilogicky účelný částečný útlum činnosti mozkové kůry,“ definuje stav změněného vědomí během spánku Milan Nakonečný ve svém Úvodu do psychologie. „Účelem je ochrana korových buňek před vyčerpáním energie, tedy jakýsi stav odpočinku. Psychickým důsledkem je uvolnění činnosti korových buněk od navyklé situační logiky a kauzality prožívaných dějů, které se projevuje známou absurditou snů, kterou však spící subjekt jako takovou neprožívá.“ Spánek a sny, které přináší, mohou být tedy zdrojem odpočinku i inspirace. Během snů se mohou vyjevit různé souvislosti, které by nás jinak za bdělého stavu nenapadly, a můžeme tak díky podnětům ze snů lecos pochopit. Zvlášť z detektivních příběhů známe scény, kdy se vyšetřující budí uprostřed noci s výrazem „už je mi to dokonale jasné!“. Už ve starém Řecku se ve snu smrtelníkům zjevovali bohové, aby jim poradili. Ne nadarmo se říká, že ráno je moudřejší večera.

Spánek a sny, které přináší, mohou být zdrojem odpočinku i inspirace foto: Stock.XCHNG

Spánek a sny, které přináší, mohou být zdrojem odpočinku i inspirace (foto: Stock.XCHNG)

Právě proto se spánek a jeho dopad na lidskou psychiku snaží zkoumat nejeden výzkum. „Není to jen tak, že bychom během spánku nějakým způsobem konzervovali vzpomínky. My si je přebíráme a v podvědomí dohledáváme jejich smysl. Spánek pomáhá našim zážitkům porozumět,“ říká Robert Stickgold, vedoucí jedné ze studií na téma spánku z Harvard Medical School, který své závěry zveřejnil v časopise Nature. Americký tým zkoumal, jak dobře si účastníci studie pamatovali spojení mezi slovy a symboly. Porovnávali, jak dobře si vedli, pokud se mohli mezi oběma fázemi pokusu, tedy příjmem informace a jeho reprodukcí, vyspat, s tím, jak se jim dařilo bez sebemenšího zdřímnutí. Zjistili, že lidé si lépe vybavovali řady příbuzných slov po normálním nočním spánku, než když byli testováni během jednoho dne. Spánek nám tedy pomáhá vypořádávat se s ohromným množstvím informací, které si do hlavy během dne ukládáme. Mozek je vlastně diskem, který je přeplněn informacemi, a dokud je nucen střebávat stále nová a nová data, není schopen je efektivně zpracovat a ukládat. Pokud se ale ve spánku „vypne“, informace se uloží a na disku je zase místo.

Co tedy dělat před zkouškami či o svatém týdnu? Spát či nespát? „Spánek je druh potřeby, protože jeho deprivace dobrovolným i vynuceným bděním vede po několika dnech bez spánku k nežádoucím změnám v psychické činnosti,“ varuje Nakonečný. Vždy je lepší si učení raději rovnoměrně rozvrhnout na několik dnů, než trávit s knihou 48 hodin bdění. Spánek sice pro někoho možná zbytečně zabírá podstatnou část každého dne, ale pomáhá tělo regenerovat, minimalizovat dopady stresového způsobu života a hlavně přirozeně zvyšuje schopnost koncentrace a zlepšuje paměť a koordinaci, což se může v procesu učení hodit. Pro jasné myšlení, rychlé reakce a vytváření paměťové stopy musíme mít dostatek odpočinku. Lidé po kvalitním spánku splňují psychicky náročnější úkoly mnohem lépe. Proč tedy zbytečně zahánět spánek kofeinem a pak následky jeho deficitu řešit přípravky jako je ginko nebo lecitin, když kvalitní a dostatečný spánek může stejnou službu udělat zdarma?

Ale pokud byste přece jen chtěli ukrojit ze své denní dávky spánku, dělejte tak postupně. Každé tři dny vstaňte o pět minut dříve, během jednoho týdne pak získáte 15 minut a během měsíce celou hodinu. Dbejte na to, aby spánek byl kvalitní, zbytečně před usnutím nevečeřte ani nepijte žádné stimulující nápoje, pořádně si pokoj vyvětrejte a zatemněte. Čím kvalitnější váš spánek bude, tím méně jej budete potřebovat k tomu, abyste další den mohli vstřebávat nové a nové informace.

Další články k tématu

Jak se učit na vysoké škole, aby se z toho jeden nezbláznil

Jak se učit na vysoké škole, aby se z toho jeden nezbláznil

Nečekejte, že vás na vysoké škole bude někdo do studia nutit. Jste už dospělí, a tak se k vám budou na univerzitě také chovat. Účast na přednáškách i samotné učení je záležitost zcela dobrovolná. Nikdo vás nebude v hodině vyvolávat nebo průběžně zjišťovat, zda jste se podívali na minulou látku. Právě proto je mnoho studentů ke konci …

číst více