Slovenská studentka v Praze: Nevraživost zažívám jen při hokeji

25. 3. 2014 | Studium v zahraničí

Do Prahy sice přišla spíš kvůli kamarádce a tomu, že podobný obor doma v Bratislavě vysoské školy nenabízely, po ukončení bakalářského studia by ale Michaela Majzúnová (22) svoji volbu neměnila. Jaké je pro ni studovat v Praze? A nepociťuje od spolužáků občas nějaké nepříjemné chování?

Proč ses nakonec rozhodla pro studium v Praze před Slovenskem?

První návrh, abych šla studovat do Prahy, mi dala kamarádka, která už byla o Praze rozhodnutá. Já jsem nakonec volila stejně, protože jsem se chtěla osamostatnit. Zároveň si myslím, že ČVUT má lepší reference než školy na Slovensku a obor, který jsem chtěla v Praze studovat, na Slovensku ani v bakalářských programech nebyl.

Myslíš si, že budeš moci použít to, co se učíš v Praze, i na Slovensku? Plánuješ se vrátit?

Myslím, že to nebude problém využít. ČVUT je všeobecně docela uznávanou školou. Domů se ale vrátit nechystám, takže uvidím, co bude, až skončím magisterské studium.

Učíš se česky? Pokud bys tu chtěla zůstat, možná, že by ti to pomohlo, ne?

Kdybych zůstala v Česku i po ukončení studia, tak by asi kvůli práci bylo dobré umět česky. Moc se ale češtinu neučím a ve škole ji nepoužívám. Občas ale v češtině připravuji nějaké podklady do práce. Všude a se všemi ale mluvím slovensky, protože když mluvím česky, tak si připadám hrozně vtipně. Na druhou stranu, už když jsem přicházela do Prahy, tak jsem měla celkem slušné základy z literatury a taky se u nás často vysílají filmy s českým dabingem, chytáme i české televizní kanály.

Školní práce jako třeba seminárky ale musíš odevzdávat v češtině, ne?

Všechny věci můžu odevzdávat ve slovenštině a taky to tak dělám. Je to pro mě jednodušší a taky mi stále dělá problém vaše tvrdé a měkké y a i.

Když jsi přišla do Prahy, bylo tady pro Tebe něco těžkého?

Těžší bylo asi jen to, že jsem byla odkázaná víceméně jen sama na sebe. Chvilku trvalo, než jsem si v Praze zvykla.

Zažila jsi nějakou česko-slovenskou nevraživost? Bojovala jsi třeba ze strany českých spolužáků s nějakými předsudky o Slovácích?

Nevraživost zažívám vždycky, když hrajeme proti sobě hokej. Spolužáci na mě ale vždycky byli milí, i když, potkala jsem se i s tím, že jim třeba vadilo moje vyjadřování ve slovenštině.

V Praze máš kamarády spíš mezi Slováky nebo Čechy?

Víc mezi Čechy. Slovenské kamarády znám většinou už ze Slovenska nebo ze školy.

Víš v Praze třeba o nějaké slovenské hospodě nebo prostě místě, kde se právě schází slovenská komunita?

Slyšela jsem, že se pořádají slovenské party, ale nevím přesně kde. Ani je nevyhledávám – když chci být mezi Slováky, tak prostě někam zajdu s těmi, které už znám. A to je pak jedno, do které jdeme hospody nebo kavárny.

Kdyby ses tedy mohla rozhodnout znova, i s tím, co už o oboru a o Praze víš, rozhodla by ses po maturitě stejně? Nebo bys volila třeba jiné české město? Nebo zahraničí?

Asi bych volila stejně. A to proto, že v Praze mám více možností než na Slovensku rozvíjet se v beachvolejbale, který mě baví. Praha se mi líbí a i studijní obor a spolužáci mi vyhovují. Jiné místo v Česku bych asi nevolila, jsem ráda, že jsem ve městě, které je větší než Bratislava. Dál do zahraničí bych asi taky nešla. I když jsem od domova vzdálená více než tři sta kilometrů, tak pořád můžu jet domů prakticky kdykoli.

Michaela Majzúnová (22) pochází z Bratislavy. V Praze studuje magisterský obor Elektrotechnika, energetika a management na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického. Ve stejném oboru absolvovala i bakalářské studium. Ve volném čase se věnuje především plážovému volejbalu.

Foto: archiv Michaely Majzúnové